Černý Tulipán

Černá proti bílé, jiných barev není, Dobro proti Zlu, Pravda proti Lži. Komu by ono neskutečné zjednodušení vadilo? Zvláště ženské části publika asi sotva :-). No - to je mi ale hrdina, tak krásný (jen ho postavit do vitríny), a tak neotřesitelně kladný. Jak jinak, když po boku spravedlivých se bije proti špatnosti. Film již neuvádí, zdalipak mu po slavném vítězství lidu také neukončí jeho čistý život pozemský „Madame guillotine„. To se občas idealistům po vítězství jejich Ideálu stává. Mimochodem - nikdy nepochopím obdiv k loupežníkům (od Spartaka k Nikolu Šuhajovi). To jak strašlivě jsou adorování ti, kdo prý jen bohatým berou a zabijí-li, muže, ženu, dítě, tak je to vždy spravedlivé. Já hádám, že z platonického obdivu k takovýmto spasitelům, by zbyl jen krutě realistický útěk, či alespoň pokus o něj. (02.08.2012)

Ak sa nemýlim, v titulkoch sa film prezentuje ako spracovanie rovnomenného románu Dumasa st., čo je s ohľadom na počet spoločných rysov oboch diel buď omyl (sebaklam) tvorcov alebo prejav ich cynizmu. Inak vcelku príjemná záležitosť a nápad s dvoma bratmi, z ktorých každý pristupuje k reálnemu základu činnosti Čierneho Tulipána značne odlišne, posúva inak (zvlášť na tú dobu) zrejme rutinný historicko-dobrodružno-romantický námet za hranicu priemeru. Na dnešnú dobu trochu naivné (v súčasnosti by väčšina scén musela byť omnoho dramatickejšia a humor okresanejší), ale ako pamätník z rokov aspoň osemdesiatych nemám to srdce nedať Čiernemu Tulipánovi štyri tulipány, teda pardon: hviezdičky (ako ostatne asi väčšina hodnotiteľov). (13.08.2010)

Nádherný film. Fascinuje mě, jak ve mně dokáží hodinu a půl opakovaně probouzet záchvaty smíchu tak 'ušlechtilým' způsobem. Ach, takový film už by dneska asi nikdo nenatočil. Jen mě mrzí, že v příběhu ustoupil do pozadí ten charismatický, větrem ošlehaný, pohledný, zkušený, rozumný, inteligentní, pragmatický, okouzlující,..., vtipný, uchvacující Černý tulipán a místo na něj jsem se musela většinu času koukat na malého brášku, co mu možná v závěru filmu začal sahat po kotníky. (06.04.2011)

Alain Delon naprosto na pána. Teď už to šílenství kolem Alaina Delona chápu, ten muž byl na vrcholu sil neskutečný. Film jsem si pouštěl v rámci Encyklopedie akčního žánru a moc jsem nečekal. Naopak trochu jsem byl připravený, že mě Černý Tulipán bude od začátku do konce nudit. A místo toho jsem dostal parádní, zábavný, dobrodružný film s krásnými ženami a Delonem v dvojroli během Velké francouzské revoluce. (31.01.2024)

Úžasně naivní filmařina a musím přiznat, že toto přirovnání zní docela zvláštně, když si vzpomenu, že každá žena je tu nadržená jak mrouskající se čičina, vábíc do červeného salónku promiskuitního černého kocoura. Tělesná schránka by sice Delona opravdu spíše předurčila spíše k práci v květnářství Černý tulipán než práci na plný úvazek v nulté platové třídě pro bandu revolucionářů, ale čert to vem. Kolik tulipánovitých parchantů běhalo za barvy týmu francouzské trikolóry v době, kdy vyhráli turnaj o Bastilu, těžko říci, každopádně jeden z nich ten maskovitý fetiš zdědil a stal se z něj Zorro. A tak se Porthos nevědomky stal praotcem lidí, kteří mají lechtivé šimrání v podbřišku, když si nasadí masku přes oči, která je maskuje asi tak, jakoby si zakryli zadek lopuchem, a vyrazí v ústrety plebejcům, co si naivně myslí, že jim jejich práce dává právo k zaplacení, pche.... (16.06.2016)