La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Tak tohle je srdcovka mých klukovských let. Pokaždé, když se ten film v kině promítal já na něj šel...A ne jednou! Vyšel jsem z odpoledního představení a šel jsem znovu na podvečerní promítání! V šedesátých létech co se týká romanticko-dobrodružných filmů neměli Francouzi konkurenci. Alain Delon skvěle ztvárnil oba bratry-dvojčata! ()
Připojuji se ke všem uživatelům, pro které je Černý tulipán romantickou srdcovkou jejich dětství. Mladý a nádherný Delon, jeho chytrý kůň Voltaire a otravný La Mouche. Dabing mám spojený s panem Ladislavem Lakomým a Jiřím Tomkem. A na Černého tulipána jsem si hrála i já s kamarádkou...:-) Prostě milovaná klasika, nemůžu jinak než za 5* ()
Sladký dobrodružný romantizmus plný Allana Delona. Ten film dávali v kinách aj pred večerom (pre mládež od 12 rokov) chodievali sme na to so spolužiačkami, akosi boli vždy po filme prítulnejšie, keď sme ich domov vyprevádzali. A my sme chodili s vyhrnutými rukávmi a mávali sme do tmy prázdnymi rukami akoby sme mali ešte kord v ruke, kým nás mamky nezahnali od bránok domov. Ach jo ... :) ()
S knížečkou Alexandra Dumase to sice nemá nic společného, protože ta líčí románek mezi nespravedlivě odsouzeným pěstitelem tulipánů a dcerou žalářníka, na druhou stranu jde o důstojného reprezentanta francouzských "blockbusterů" - trocha šermu, trocha nadsázky, trocha romantiky, trocha humoru, trocha národní hrdosti, a to vše s Delonem v nejlepší formě. Není to žádne veledílo, u nás je populární hlavně proto, že se k nám za socialismu nedostávala ta každoroční sériová produkce stereotypních dobrodružství, ale přesto potěší i po vícerém shlédnutí. ()
Tohle je film mýho dětství. dokonce jsem kvůli němu chtěl nosit takový ty culíky jako můj hrdina. Podle mě je to Delonova nejlepší role (a upřímně řečeno, jako že jsem chlap čistě na ženský, není tu nádhernej?), žádnej jeho film už mě nikdy takhle neuhranul, i když jsem většinu viděl už jako malej. Takhle si tu dobu představuju, hrdinné souboje, zlí royalisti, hodní revolucionáři, Černý Tulipán jako obránce lidu. Semtam štiplavý vtípek na adresu zlýho royalisty. Kdybych měl říct, jakej francouzskej film považuju za nejlepší, dlouho bych váhal mezi Fanfánem Tulipánem (ne ta nová sračka, ale to s Gerardem Phillipem), Černým Tulipánem a Profesionálem (neznalcům Belmondo) a pak bych s kroutěním hlavy postavil na piedestal všechny tři vedle sebe, jako rovnocenné partnery. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama