Lea

sportovec ***** prohlašuje, že Lea "svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb." Přitom ale zapomíná na hudbu, jako by právě v tom byl zakopaný pes, už proto, že se to nedalo přehlédnout. Virtuozem na housle se člověk nestává ani "nadaností nad obyčej", ale mnoholetou usilovnou dřinou, i když nadání je tu podmínkou nutnou. Tím jako by se celý příběh rozlepil, romantický prvek se odtrhl od tragického, a zpochybnil tak další vložené komponenty (např. děje jejichž středem je kaple). Naopak milé je naopak to, jakým způsobem film navazuje na předchozí tradiční romantické tragedie ze slovenského a rusínského prostředí. (29.06.2019)

Velmi zdařilý film, vkusný, do vínku obdařený zvláštní, působivou atmosférou... A přesto s velkou pihou na kráse! Co se nepovedlo, podrobně popsala ve svém komentáři hedka. Je skutečně škoda, že pan režisér měl potřebu zařadit děj na nějaké konkrétní místo, pro něj zřejmě dostatečně exotické, protože nepoznané: "... kdesi na východním Slovensku".- - - Možná by pro příště stačilo, pane režisére, zvednout zadek ze svého pohodlného křesílka lhostejno, jestli v Praze nebo Los Angeles, a vypravit se do lokality, do které svůj film zasazuji, co říkáte? (Slabé 4*) (01.09.2017)

O filmu jsem se dozvěděl hlavně kvůli Donutilově vyprávění o tom, jak ho natáčeli. Protože to místo na Slovensku znám, byl jsem na film zvědavý a po mnoha letech jsem se k němu konečně dostal. Hned na začátku musím říct, že jde v podstatě o hnusný film. Myslím tím hlavně příběh a vytvořenou atmosféru. Hlavní hrdinka Lea v podání excelentní Lenky Vlasákové (po právu dostala za roli Českého lva) to nemá vůbec jednoduché a život se s ní nepáře. Její otčím (dobrý Miroslav Donutil) ji bez ptaní prodá za stárnoucího Němce (viz obsah). V tom okamžiku se pro mě objevila nová vrstva filmu. Dvě zbloudilé duše se k sobě snaží najít cestu, když už to vypadá, že se to po velkém úsilí daří… tak se na to můžete podívat sami. Film doporučuji jako skvělou filmařinu, ale jde o hodně depresivní podívanou jen s malými záblesky naděje. Navíc je film částečně v němčině a ve verzi, kterou jsem viděl, se nikdo s titulky neobtěžoval. Překvapivě jsem rozuměl i bez nich, ale někomu to může dělat problém. (03.12.2021)

Lea je příběh o ženě, která přijde jako dítě o oba rodiče, proto si ji vezmou do péče sousedi. Když ale jednoho dne přijede do vesnice muž s tím, že chce Leu za ženu, jinak sebere rodině střechu nad hlavou, otec je nucen ji prodat. Nešťastná Lea odjíždí do Německa, kde se za muže provdá. Svůj nový život ale nenávidí a dělá vše pro to, aby se svému manželovi vyhýbala. Už úvodní desetiminutovka je svou surovostí, autentičností, atmosférou a tíživou hudbou naprosto strhující a i když po odjezdu do Německa film polevuje, stále se jedná o skvělý film. Rozhodně to nejlepší, co u nás kdy vzniklo. (26.02.2024)

"Když se žena směje, máš ji v hrsti...." Když samotářský bavorský umělec Herbert Strehlow, "bručoun, který zapomněl, co je smích", toto konečně pochopí, zdá se na chvíli, že by život Lei, kterou naprosto bravurně ztvárnila Lenka Vlasáková, už nemusel být tak beznadějný. A že by i celkové vyznění tohoto filmu nemuselo být tak depresivní. První hodina filmu je totiž docela masakr. Jakýmsi zlomem je scéna, když se Herbert z překladu básně Lei dozvídá něco o jejím trpkém dětství. Film se v tuto chvíli doslova rozjasní. Úžasné kouzlo má hlavně velmi zajímavě natočená milostná scéna. Charakter Hapkovy velmi působivé (melancholické) hudby však jakoby již napovídal, že nic hezkého netrvá věčně...."Jen tráva se ptá, proč...." (11.07.2018)