Nesahejte na prachy

V rámci vývoje "populární větvy" francouzské kinematografie jde bezesporu o zásadní film: Jean Gabin díky němu zažívá v půlce 50. let velice úspěšný comeback, v jedné z výrazních rolí se zde vůbec poprvé před kamerou představuje další legendární herec Lino Ventura a celkově Nesahejte na prachy představuje typ filmu, na nějž se různými způsoby ještě dlouhá léta v zemi svého vzniku navazovalo. Ale navzdory tomu po 66 letech zůstalo něco, co má blíže k ryze dobové záležitosti bez přesahu, než ke kultovnímu filmu. Gabin zde sice dle mého názoru vyčnívá pro mnohé spíše proto, že je ze všech nejznámější a má nejvíc prostoru, než vyloženě nezapomenutelným výkonem, ale v rámci vzájemné herecké souhry, která zde plně funguje, to nevadí. Tož ano.. skvělí herci, krásné ženy, podmanivá titulní skladba i černobílý vizuál, luxusní auta, obstarožní výtahy a jiné dobové vychytávky (gramofonový music-box z 50. let), řemeselně dokonalá záležitost.. chtělo by se říci, co bych si měl přát víc? A přeci, slušné dvě třetiny filmu šly jaksi úplně mimo mne, neoslovilo mne to. Gangsterky nikdy nebyly a nejsou mým šálkem čaje. Zachránily to občasné náběhy ke komedii (byť možná neplánované, nejčastěji ty s fackujícím Gabinem) a pak velká akce směrem k závěru. I díky ní a všem vnímaným kladům hodnotím nakonec dle možností pozitivně, jako sympaticky průměrný film. 60% (18.07.2020)

Elegantní obleky, kravaty, krásné ženy a pistole nenápadně schovávané po kapsách. V 50. letech vyprodukovala francouzská kinematografie celou řadu titulů, které těžily z popularity amerických gangsterek a snažily se jejich atmosféru přenést na starý kontinent. Nesahejte na prachy je typický zástupce té doby, kdy režisér neexperimentuje, ale sleduje jednoduchou dějovou linku a sází na charisma osvědčeného Jeana Gabina. Padesátiletý Gabin cítí tíhu neúprosně pádícího času a při mejdanech se po půlnoci cítí, jako by dělal přesčas. Velká rána mu má zajistit odchod na zasloužený odpočinek, jenže vinou upovídaného komplice je najednou zájemců o kořist víc. Ve snímku jde víc o styl než o akci nebo rafinované scénáristické hrátky. Žádnou výraznější chybu mu ale vytknout nemůžu. Celkový dojem: 75 %. (09.10.2018)

Stárnoucí gangster Jean Gabin se snaží zachránit svého přítele ze spárů hrabivého dealera (kupodivu debutující Lino Ventura). Kéž bych i já byl na počátku svého stáří takový frajer jako on, co se vlastně o peníze starat nemusí a padne mu do náruče (teda spíš do postele) ta první i poslední. Inspirace americkým noir-filmem je víc než zřejmá, ale zároveň je to starší člen rodiny francouzských gangsterek, které podobné téma ještě tolikrát později zpracovaly buď s Belmondem nebo Delonem. (25.07.2008)

Přímočará realistická gangsterka s jednoduchým až prostým dějem a přímým tahem na bránu, pomalá, málo akční, avšak dostatečně atmosférická. Jean Gabin v roli sympaťáka Maxe válí na celé čáře a zdatně mu sekundují mj. Jeanne Moreau coby neodolatelná mrška Josy a debutující Lino Ventura v roli vypočítavého podrazáka Angela. 85%. (29.04.2012)

Skvělá francouzská záležitost, která teprve dává stále užívanému sousloví "ze staré školy" ten správný rozměr. Věčně otrávený Jean Gabin hraje toho nejstylovějšího gangstera, jehož návyky by byly správnou průpravou i pro bratříčky z amerického filmu noir. Pokouší se definitivně zbavit starých hříchů a připravit se na klidné stáří, ale... Vyprávění o posledních akcích jsou leitmotivem s těch nejvíce vděčných, ve filmu Jacquese Beckera se s dějovou osnovou revolučně nehýbe, vše zůstává, jak určují ustálená pravidla žánru. Naštěstí to nevadí, pokud na place pochoduje takové vybraná společnost. A protivník Gabina je velký kalibr - sám Lino Ventura. Bývalý zápasník, který si zde střihnul vůbec první roli, je možná ještě příliš mladý, ale přes omezený prostor naznačuje mnohé. Je to výtečná gangsterka, negraduje každou vteřinou, pohodlně ubíhá a byť se v ní stane minimum, vtáhne bezpečně do svého světa. (06.08.2010)