Jsem fotogenický

Loni na podzim mě potěšila  nejslavnější komedie s Renatem Pozzettem Nástrahy velkoměsta a hned ve stejné době jsem si stáhl tento další film s Pozzettem. Nakonec na něj došlo až po roce a čtvrt (:D). Asi budu stejně jako další komentující nakažen potřebou oba tyto filmy srovnávat.  Základ příběhu je dost podobný jako v pozdějších Nástrahách. Renato Pozzeto se coby obyčejný chlápek z malého města Antonio vydává pod vidinou splnění snů a lepší budoucnosti (tentokrát vysněné herecké dráhy) do Říma, často projevuje svou naivitu a ve ,,velkém světě´´ se trochu ztrácí, marně si hledá uplatnění a zamiluje se do holky, která si ho dostatečně neváží, a přemýšlí tak trochu jinak. Přestože ta podoba je na první pohled fakt velká, taková ta příjemná atmosféra , která provází podobně naivní Nástrahy velkoměsta se zde nekoná. Snímek se sice z části  odehrává v mém oblíbeném show-byznysovém prostředí a hlavní hrdina by mi mohl být mnohým sympatický (a on většinou  i byl.) Jenže  na můj vkus tady až moc prosakují ony sklony italských komedíí  sklouzávat k až moc výstřednímu humoru, který záchází až oplzlostem, fekálnostem, ale zároveň  není ani moc rozpracován a doveden do vtipnosti. Tohle všechno  se podařilo v Nastráhach  kočírovat.  Tady už to spíš vážně asociuje našeho Trošku (vím, jak je to otřepané přirovnání.) Antonio taky na své marné cestě za úspěchem potkává samé výstřední podíviny, kteří jím jenom manipulují. V rolích třech z nich se objevují i herci dobře známí z francouzských filmů: Julien Guiomar, Aldo Maccione (to je sice Ital jak poleno, ale český divák si ho spojí hlavně se Zvířetem a jako skvělého parťáka Pierra Richarda) a dokonce Michel Galabru.  Byť hlavně Aldo si asi tak nějak odvedl svůj standard, tak Michel měl stejně minimum prostoru a prostě mě ani tyhle pánové nedokázali v takovém formátu v uječených karikaturách nějak zvlášť zaujmout. Samotný Renato  Pozzeto mi tady se svým minimalistickým jednotvárným herectvím ovšem  opět  tak nějak záhadně sedl (dostal mě především v momentě, kdy měl za úkol předvádět různé emoce jako strach apod. - jeden z mála opravdu vtipných momentů.).  Až na pár nečekaných zasmání je ale  komediální úroveň téhle komedie zkrátka celkem bídná. Dost je taky zkaženo nepříliš zdařilým českým dabingem s vyjímkou hlavní postavy (opět v tomhle Nástrahy standardním dabingem ČST vedou.)   Dělalo mi to skoro až problém dokoukat. Ale pak tam skoro začalo prosakovat vážnější sdělení o smutném Antoniově nenaplněném snu a zbytečným iluzím. Chtěli nám tvůrci ve skutečnosti předvést hlavně smutný příběh? A říct, že show byznysem ovládají hlavně podivní úchylní manipulátoři kvůli kterým  se slušný neposkvrněný člověk  nemá šanci prosadit? Občas jsem si v závěru nad takovými myšlenkami zapřemýšlel.  Ale souhlasím s uživatelem GiLEstelem, že na takové sdělení byly použitý špatné výrazové prostředky a v kombinaci s nepovedenou komediální stránkou vznikl v celkovém dojmu nepovedený nezábavný kočkopes. Otázkou je, jestli si zaslouží tak dlouhý koment, ale pokud to někdo dočetl až jsem.....tak je dobrý, je dobrý. (20.01.2022) (méně) (více)