Návrat idiota

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se o české literatuře vyjadřuje pohoršlivě a se značným despektem (Deník spisovatele). Nedivím se tomu, takových rozměrů (výšek, hloubek ani šíře) česká literatura opravdu nemá. Ani Saša Gedeon se proti tomu nestaví, spíš to naopak podtrhuje. Proti vášnivým a zničujícím vztahům (především v rámci čtyřúhelníku: Myškin, Rogožin, Nastasja Filippovna, Aglaja Jepančinová, tu staví běžné denní prožitky a obvyklé objasňování problémů pomocí konverzace (jen sem tam padne nějaká facka). Myslím, že se Gedeon snaží zachovat pouze jedinou formuli, tu v celém pojetí snad nejdůležitější: bezelstnost a pravdomluvnost Idiota. Tím Dostojevského neatakuje, nestaví se vedle něj, nachází svoje místo někde jinde, a přesto je s ním svázán, i když spíše neviditelnými vlákny. Gedeonův Idiot v postindustriálním prostředí je režijně i scénáristicky sympatický. (24.10.2019)

CITÁT - Vy mě snad pronásledujete, nebo co.............. Hudební doprovod k filmu je příšerný. CITÁT - Já mám vlastně na všechno první dojem.......... Musím uznat, že Pavel Liška to perfektně zahrál. Vlastně je to role přímo pro něho, protože mu stačí málo a je v obraze. Dojemná je například scéna jak si dává dárky z Jiřím Macháčkem.CITÁT - Ten idiot!!!........... Co se týče obsahu, byl jsem skoro celý příběh spokojený. Očima Idiota totiž divák ví všechno, co potřebuje. Chápe tedy události, které se na Silvestra stanou. Jenže pak na Nový rok zůstane divák stát s otevřenou pusou, protože najednou zjistí, že vlastně neví nic. Konec filmu mu to totiž silně pokazí. CITÁT - František, ....oběd.................. (03.03.2015)

Scéna, kdy Gedeon zabírá vláčky okýnkem domečku pro panenky, které se koukají na televizi, je úchvatná. Dalším velkým pozitivem pro mě jsou jsou Františkovy surreálné sny, kde občas vůbec není jasné, jestli se jedná o sen nebo je to realita. Nejlepší byl podle mě sen ve vlaku (na který později odkazovala právě ta scéna s panenkami) a potom plovoucí nafukovací lehátko v pokoji. Liška byl vynikající idiot a po shlédnutí jeho návratu se definitivně dostal mezi mé oblíbené české herce (předtím jsem viděl Šílení a Venkovského učitele). Postavu jednoduššího člověka, který nikdy nic nezažil a ze všeho má jen první dojmy, jsem mu naprosto a bezvýhradně věřil v každé scéně a u každé jeho grimasy. Prý už by nemělo smysl vyhýbat se životu. (08.01.2009)

Stylizace některých záběrů (např. vláček, domeček s panenkami) budí dojem, že sám režisér je tak trochu blázen. A pokud ne on, tak Pavel Liška. Jak jinak by dokázali tak skvěle ztvárnit Františkovy vize? Nebo jeho promluvy...připomínají mi Dostojevského, ale je v nich něco víc. Návrat Idiota je o tom, že každý se občas chováme jako blázen, obzvlášť když jde o naše srdce (a tím nemyslím chlopně a ty věci okolo). Ne náhodou pak v těch "našich" spletitých milostných životních situacích působí nejnormálněji ten "idiot", který si ničím podobným nikdy neprošel. V náladě, kdy přijdete na to, že se opravdu pod vlivem lásky chováte jako magor, vás film hodně vtáhne. Jenže i tak budete kdesi mimo pohodu a after all je to jen trochu moc intelektuální nuda. 60% (03.04.2005)

Zatím nejspíš režijní vrchol Saši Gedeona s hereckým ansámblem, který si poté, dá se říci, přivlastnil Bohdan Sláma. František se chce jen vrátit do společnosti "normálních" lidí, protože "nemá cenu se vyhýbat životu.... Shodou náhod a okolností se stává prostředníkem bratrského a sesterského čtyřúhelníku. Skoro idiot obrněný morální slušností a upřímností, je vystaven světu lži a přetvářky. Němý začátek celého příběhu je nádherný a jasně stanoví atmosféru celého filmu, který se opravdu může zdát trošku zabržděný. Je to vnímání světa Františkovýma očima, což nepochybně trošku zabržděné je. Nečekaná dramatická vsuvka s prvotními výjevy o Františkově stavu dodává určitě potřebný dramatický nádech, který se střídá s jemným, ale skvělým humorem, který trošku narušuje Emilův opilecký dotazník. Nicméně počáteční skvělou atmosféru, si film drží až do poslední chvíle. Český společenský fenomén tanečních, je skvělý dozvuk končících 90.let. Vladimír Godár se také vyznamenal. Jemné melodie k filmu neskutečně sedí a dolaďují ho do nadprůměrné záležitosti. Je fakt, že místo Jiřího Langmajera bych si dokázal představit někoho jiného a Pavla Lišku tato role možná trošku zaškatulkovala, nicméně film je celkově výborný. (21.03.2013)