Going my home

Koreedův jediný seriál. Rozhodně je zajímavé vidět jeho styl režie a styl vyprávění v seriálové formě, která je pro něj nezvyklá. Podobně jako třeba ve filmu Po bouři nejde vlastně o nějakou zápletku či o příběh jak ho známe z běžných filmů, ale spíš o náhled do rodinných vazeb a psychologie postav. Děj plyne velmi pozvolna a postupně poznáváme všechny postavy a pronikáme do jejich rodinného prostředí a vztahů. Abe Hiroši hraje tentokrát obzvlášť úsměvnou rodinnou figurku - manžela, otce a syna, který tak trochu postrádá respekt a kterého si ostatní členové rodiny rádi dobírají. Nejsou v tom však negativní emoce, ale naopak rodinná vřelost a citlivost. Zajímavá je také tématika zármutku ze smrti blízké osoby, kolem které se to vlastně celé točí, ale i ta má velmi lidské a laskavé vyznění. Jak zmiňuje Tyckin, jedná se o opravdu rodinnou a lehce pohádkovou záležitost, s nemalou dávkou nostalgie a pochopení pro lidské vztahy. Zkrátka příjemná volně plynoucí podívaná. Musím ale říct, že stejný příběh mohl Koreeda klidně odvyprávět v jednorázovém filmu, nemusel mít nutně délku celého seriálu. Přestože tohle byl od něj povedený experiment se seriálovu formou, jeho tvůrčímu stylu přece jen víc sluší délka celovečerního filmu. ~(3,9★)~ (16.03.2018)

Obsah už jsem nastínil výše, takže zde již jen mé dojmy ze sledování. Jedná se opravdu o takový rodinný snímek, ač vysloveně pro děti by to nebylo – přecijen mezi ty zábavné a pohádkové záležitosti týkající se lovu skřítků se mísí hodně dospěláckých věcí a problémů, což je ale fajn, kouká se na to příjemně a nudil jsem se málokdy, ač mi sem tam částečně unikl obsah všech rozhovorů i nějaké ty vtípky (anglické titulky úplně nezvládám). Herci jsou většinou sympaťáci, maličká Moe je roztomilá holčička a ač toho moc nenamluví, sranda s ní je :-) Důvod, proč jsem si tento seriál vybral (při absenci českých titulků), je vcelku prostý – má dvě nohy a jmenuje se Miyazaki Aoi. Sice tu má lehce vedlejší roli, nicméně moc jsem si užíval veškeré její scény, zejména pomalé a dlouhé záběry na její maličkost a nelze říci nic jiného, než jak se o ní mluví v samotném seriálu - „so cute“ :-) Ostatně nejen na konci 8. části ukázala své kouzlo osobnosti. Jako takový příjemný bonus bych uvedl pohodovou titulkovou skladbu, hezky sedí k tématu seriálu. 74% (30.01.2017)