3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Docela drsný příběh podle skutečné události. Mladou Natschu unese šílený člověk v Rakousku v jejích desíti letech. Ta je u něj zavřená ve sklepě celých 10 let. Jak film plyne postupně se ukazuje povaha jejich vztahu. Přesto, že má Natascha několik příležitostí k útěku, podaří se jí to až v jejích 18-ti letech. Občas člověka až zamrazí... "Nelži mi!" (27.10.2019)

Značne depresívne predstavenie, čo iné by sa dalo čakať od 3096-dňového únosu. Domáci kutil, stavebník a elektrikár Wolfgang, na takých si treba dať pozor. Film nie je hollywoodskou rozprávkou, ktorá žmýka emócie, ale tie emócie v bezmocnosti (najskôr fyzickej a potom hlavne psychickej) si musí prežiť divák sám. Zvlášť sa mi srdce rozbúchalo v závere pri úteku, ten Natašin adrenalín som cítil aj v sebe. K plnému zážitku chýbal iba lepší záver, to stretnutie s rodinou bolo dosť odfláknuté, akoby to mal byť nejaký zámer, nech sa film nesústreďuje na happyend, ale viac na všetko utrpenie. –––– Dáš mi pusu na dobrú noc? Mama mi vždy dáva pusu na dobrú noc. –––– Potrubie, káble, omietky. Zeminu vyhádzať na rôznych miestach. Nainštalovať dvere, izoláciu. Všetko len PRE TEBA! (09.06.2014)

Stejně jako mnozí jsem měl poměrně velké obavy. O příběhu Nataschy Kampusch už bylo napsáno snad vše a každý aspekt jejího věznění byl rozebrán do posledního detailu, stejně jako osoba jejího žalářníka Priklopila. Filmaři tedy nemohli přijít s nějakou fabulací a díky Bohu za to, že si to uvědomili. Horman se tedy omezil na "pouhou" hranou rekonstrukci, ale byla to rekonstrukce natolik věrná, že diváka musí mrazit už jen kvůli tomu vědomí, že tohle se skutečně stalo. Zásluhu na tom mají i hlavní představitelé Thure Lindhart a Antonia Campbell-Hughes. Oběma jsem jejich role bezvýhradně věřil. Snad jen jedinou výtku bych měl ke zvolenému jazyku. Chápu, že se jedná o mezinárodní projekt s ambicí prorazit i za mořem, ale němčina by tomu dodávala ještě více autentičnosti. Navíc si nejsem jist, jestli zrovna zvolený formát americké publikum pobere. 90% (03.11.2013)

Další zajímavý německý snímeček. Zde nám ukazují šílených 8 let v zajetí, celkem dost již známé dívky, díky této skutečnosti. Hereckých výkon únosce i oběti jsou velmi dobré. Bohužel mi zde chybí ucelenost děje, přeskakování v čase není nijak extra vyjádřeno. Dále by mě zajímal víc pohled na únosce, jeho motivy jeho činu a dále vývoj vztahu a dilema vůči oběti. Sice dávám průměrné hodnocení, zde bych ale mírně shlédnutí doporučil. (24.12.2020)

Musím přiznat, že mě to chytlo od počátku, ona tragičnost a pocit skutečně prožité události táhne jak Magneto bez rozdílu. Co mi zde chybělo a nenašla jsem to ani ve starých odkazech a článcích, je psychologický rozbor osobnosti únosce. Je jasné, že na jeho úchylce měla největší podíl výchova matky, ale není zřejmé, zda byla příliš úzkostná, despotická či bez lásky, ale asi vše dohromady. Natascha patrně PTSP netrpí, jinak by se nedokázala pustit ani do knihy, natož do tak intimního filmového zpracování. Na jedné straně jí fandím a přeji další normální život, na druhé je evidentní, že by neměla mít vzhledem k prožitému těžkému traumatu a v zájmu oboustranné bezpečnosti raději nikdy děti . (01.07.2014)