Oculus

Vážne neviem, čo je na tomto snímku tak úžasné, že sa drží v červených číslach. Nažhavený komentármi na dobrý horor som čakal niečo extra, ale jediné čoho sa mi dostalo bola nuda a sklamanie. Film nebol vyslovene zlý, námet je celkom zaujímavý, aj atmosféra miestami fungovala, žiaľ nie stále ale takým hojdacím spôsobom. Raz dobre, potom nuda. Možno to súviselo aj s hudbou, ktorá bola vážne otravná, rozhodne by pomohla zmena. Takmer celú hodinu sa nič nedialo, chalana pustia z blázinca, potom dostaneme dlhú prednášku o histórii zrkadla a výpočet vedeckých "nástrojov" na jeho skúmanie. Jediné čo ma vystrašilo bola jazva po cisárskom reze a jedna ľakačka. Ono tých ľakačiek aj tak nebolo veľa. Možno dve-tri, čo stoja za zmienku. Druhá polovica a hlavne záver filmu boli už lepšie, avšak film má 105 minút, nie 25, preto celkový dojem to už veľmi neovplyvnilo. Nemám rád filmy, kde tri štvrtiny času si musím odtrpieť a prehrýzať sa nudou, aby som potom dostal to najlepšie z filmu. Tiež mi tu chýbal aj nejaký strašidelnejší bubák, svietiace oči a našminkovaná bezzubá tvár už nikoho nevystrašia. To už Bieli chodci z Hry o tróny sú strašidelnejší. Pre mňa jednoznačne premárnený potenciál inak slušného námetu. 55/100 (01.06.2014)

Ne, ani takhle to nepůjde. Slibná zápletka kolem zlobícího zrcadla, které dohání lidi k šílenství a nehezkým činům z toho vyplývajících, sympatičtí, na horor velmi dobří herci (v čele s „trhlou“ Pondovkou) a zajímavě flashbacky gradovaný děj, ale co ta přítomnost? Vždyť v té není prakticky žádné napětí, žádná atmosféra. A nakonec člověk zjistí, že i ta gradace je ve skutečnosti klam, protože ve skutečnosti jsou hrdinové absolutně pasivní, jakkoliv se nám film snaží tvrdit opak. Totiž ty postavy samotné by rády pasivní nebyly, to jsem si jistý (kdo by chtěl skončit jako maso do mlýnku, obrazně řečeno), ale scénář jim opravdu nic nedovolí. A tak i přes zajímavé nápady ve finále, i když někdy trochu příliš překombinovaných, se vše mění v další typicky nudné klišé s typickou pointou. Škoda, první polovina vypadala nadprůměrně. (15.01.2015)

Slyšte o bájné Zemi za zrcadlem, v níž jsou všichni na sebe hodní, všichni spolu souloží a mají se rádi. Tak to pozor! Byla to jen iluze, klam. Zase nám lhali. Jsme obětí klamu a donese nás to do záhuby. Negativní následky prokletého zrcadla už v dětství pocítili sourozenci, Kaylie a Tim, když byli svědky rodinné tragédie, kdy si jejich maminka s tatínkem přestali hrát na doktory a sami by nějakého pracovníka v bílém plášti potřebovali. Ono přece jen není úplně v pohodě, když tatínek přivazuje běsnící maminku, následně se s nepřítomným výrazem a s pistolí v ruce plouží po domě, aby dětičkám řádně domluvil. A sourozenci si tenhle otřesný zážitek přenesli ve vzpomínkách i do své dospělosti, prostřednictvím retrospektiv neustále se prolínajících s přítomností o něj nebude ošizen ani divák, a spolu s ním i to zpropadené zrcadlo, které k nim doputovalo, aby si s nimi vyřídilo účty. Sourozencům to nedá a začnou se zrcadlem experimentovat. Mike Flanagan šel na to strašidelně. Vědom si toho, že působivého hororu docílí, když starožitné impozantní zrcadlo nechá dělat svoji práci, obestře jej tajemstvím a strukturu filmu udělá originálně neproniknutelnou a neodhadnutelnou. Obsadil dobré herce, kteří se svých rolí zhostili sympaticky. Rory Cochrane a Katee Sackhoff jako rodičové jsou už známí. Ne tak Brenton Thwaites a Karen Gillan v rolích sourozeneckého páru, kteří své herecké kariéry rozbíhají. Osobně jsem zvědavý na Karen, která má před sebou pořádnou porci potenciálně zajímavých projektů. Mike Flanagan před tímhle filmem nedisponoval dostatečně zajímavým režijním rukopisem.Teď je ale všechno jinak a může se stát velice osobitým režisérem hororů. Vytrousil nepříjemný film. A to neměl k dispozici scénář, z něhož by sálalo něco sebevědomého a urputně vyhroceného. Jenže pak to všechno kousek po kousku sladil, až z toho vyšel mistrovský kousek, který, budete-li jej sledovat o samotě, přivodí vám kousáníčko nehtíků. Zrcadla si žijí vlastním životem. Dívat se do nich, vidíte, jak na vás zub času hlodá. Rozbít je, jste na sedm let v prdeli. Ale počkat, nepodlehl jsem mýtům a pověrám o zrcadlech nějak moc? Ale kdepak, to si zase jeden šikovný režisér do diváka zajel střepem ze zrcadla, což příjemně bolelo. Au! V tomhle filmu se pojídají střepy. No, to je tedy jídelníček. No jo, zase nám lhali. A kdo že nám to lhal? No přece výrobci zrcadel. Kdepak politici. Pamatujte si, za všechny nepravdy můžou výrobci zrcadel. 90% (11.12.2015)

,,ZNOVU SE POTKÁVÁME. UŽ MUSÍŠ MÍT HLAD...“ /// Neboj, neschyluje se k hromadný žranici ve fasfoodu. Spíš k malý seanci v baráku u zrcadla… Navnadí to už v povinný úvodní seznamovačce. Minulost se prolíná se současností a takovýhle strašeníčka já můžu. Teplota stoupá (hovno chřipka. V baráku…) … a navíc je tu pár zajímavejch nápadů – nebo spíš vychytávek, než to začne i hezky strašit. Malej (postav pár), ale rozhodně horor z vyšší ligy. Tam já mám třeba The Conjuring nebo (byť lepší) Sinister. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám zrcadlo, který by mně řeklo… vlastně vono ví (a umí) všechno! 2.) Thx za titule ,,malia“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (08.06.2014)

O režisérovi jménem Mike Flanagan se mluví jako o nástupci Jamese Wana, jestli bude jeho další film dosahovat kvalit alespoň stejné úrovně, jako měl tento horor Oculus, tak by se klidně mohl stát jeho následovníkem. Oculus vůbec neoplývá lekačkami podpořené zvuky pro zvýšení lekavosti, což já mám u filmů rád, zde mi to chybělo, ale na druhou stranu jsem byl rád, protože jsem nemusel býti v pohotovosti a nemusel jsem si vzít bezpečnostní hnědé trenky. :D Prostě to bylo něco jiného, než na co jsem byl zvyklý, proto nemohu dát plný počet, ale jinak jsem zvědavý, co se z tohoto režiséra nakonec vyklube. (01.06.2014)