Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Michèle Girardon, Hans Nielsen, Rik Battaglia, Gustavo Rojo, Ralf Wolter, Alessandra Panaro, Petar Buntic, Jeff Corey (více)Obsahy(1)
Doktor Sternau je po předchozí konfrontaci s proradným bývalým kapitánem Verdojou v bezvědomí, takže ani neví, že se díky svým zachráncům ocitl na chvíli v blízkosti bájného aztéckého pokladu. Verdoja mezitím uzavřel pakt s Čičimoky a spolčil se s mazanou Josefou, s níž ho spojuje nenávist ke Sternauovi a touha po zlatě. Proradný Alfonso přemluvil ke sňatku indiánskou princeznu Karaju a má nyní poklad na dosah. Doktor Sternau se mezitím za pomoci přátel navrátil na Arballezovu haciendu, kde se zotavuje. O jeho záchraně se dozví Veroja a plánuje na haciendu útok... Pyramida boha slunce představuje druhou část vyprávění, které započalo ve snímku Poklad Aztéků. Dvoudílný projekt iniciovaný producentem Arturem Braunerem vychází z cyklu Mayových kolportážních románů Waldröschen (naposledy vyšel česky pod názvem "Tajemství starého rodu"). Nicméně podobně jako v jiných mayovkách se film předlohy drží velmi volně, spíše na jejím základě skládá nové vyprávění s totožnými motivy. Na druhou stranu v tomto případě tvůrce omlouvá fakt, že předloha čítá přes dva tisíce stran a naopak v porovnání s jinými mayovkami zůstávají Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce své předloze v mnohém věrné. Oba filmy vznikaly najednou během jednoho natáčení, jež probíhalo v tradiční destinaci štábů točících mayovky, v Jugoslávii. S ohledem na tento fakt zůstává štáb i herecké obsazení totožné jako v případě Pokladu Aztéků. Diváci tedy opět uvidí Lexe Barkera coby udatného doktora Sternaua a Ralfa Woltera jako naivního obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera. O život jim opakovaně usiluje trojice zloduchů ztvárněných Rikem Battagliou, Gérardem Barraym a Michele Girardonovou. (Česká televize)
(více)Recenze (77)
tenhle dvojfilm mám ze všech filmových mayovek nejradši, protože hrabě alfonso, kapitán verdoja, josefa a černý jelen vs. doktor sternau, hasenpfeffer, poručík potoka a frank, to je panečku fight zla s dobrem jak se patří. nostalgie pochopitelně funguje taky + rosita a karja jako dvě ozdoby.. velká oblíbenost. ()
Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce mají jeden zásadní problém - čítají dohromady zhruba 3 hodiny a příběh je místy rozvleklý. Verdoja zajme doktora Sternaua, ten uteče. Pak zase Sternau zajme Verdoju, ale tomu se podaří uniknout. A opět to samé - začarovaný kruh. Kdyby celý příběh měl dohromady zhruba dvě hodinky, bylo by to mnohem lepší a děj by nebyl zatěžován zbytečnými postavami jako byl např. seňor Cortech. Příběh je velmi dobře napsán a Rik Battaglia je geniální záporák. Hudba jako vždycky na jedničku. ()
Rozhodně podařená Mayovka a určitě tak o stupeň vydařenější než předchozí Poklad Aztéků, tam se všechno jenom rozjíždělo tady to postupně graduje. máme tu téměř klasickej příběh o honbě za bájným pokladem. Pochopitelně, že ho všichni chtějí a někteří nebudou váhat ani zabíjet. Vedle Lexe Barkera kterej je prostě už tradiční držák tu opět vyniká schopnost tvůrců (aspoň teda ve většině Mayovek) obsadit skutečně kvalitního záporáka za kterýho jde respekt. Tady jich je víc, ale samozřejmě, že exceluje především Rik Battaglia kterýho ještě geniálně slizce nadaboval Přeučil. Jako, že v třetím díle Vinnetoua sejme sice samotnýho náčelníka Apačů, ale tenhle záporák je prostě podle mě v jeho podání nejlepší. Jinak konec je pak samozřejmě takovej klasickej Mayovskej. Padouši najdou zlato a začnou se vraždit kvůli podílům načež všechno utne Aztécký velekněz který je pohřbí zaživa. Takže stylovka. U mě rozhodně spokojenost a udílím 75% ()
Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." ()
Přímé pokračování Pokladu Aztéků nejen že začíná přesně tam, kde Poklad skončil, ono je ve své podstatě kvalitativně prakticky totožné. Opět je zde výborný Rik Battaglia, vtipný Ralf Wolter, neurážející Lex Barker, průměrný scénář, průměrná akce, průměrné zpracování, zkrátka i Pyramida boha slunce si udržuje jistou kvalitativní úroveň, jakou mají skoro všechny sólovky Lexe Barkera. Nic víc, nic míň. Čistý, neurážející průměr. 5/10. ()
Galerie (5)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (6)
- Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965 (souběžně s Pokladem Aztéků). (hippyman)
- V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 539,202 divákov. (Raccoon.city)
- Natáčelo se, stejně jako tomu bylo u prvního dílu, v Jugoslávii (Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu), Španělsku (okolí Barcelony, Montserrat) a Německu (zámek Charlottenburg v Berlíně). (hippyman)
Reklama