Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Michèle Girardon, Hans Nielsen, Rik Battaglia, Gustavo Rojo, Ralf Wolter, Alessandra Panaro, Petar Buntic, Jeff Corey (více)Obsahy(1)
Doktor Sternau je po předchozí konfrontaci s proradným bývalým kapitánem Verdojou v bezvědomí, takže ani neví, že se díky svým zachráncům ocitl na chvíli v blízkosti bájného aztéckého pokladu. Verdoja mezitím uzavřel pakt s Čičimoky a spolčil se s mazanou Josefou, s níž ho spojuje nenávist ke Sternauovi a touha po zlatě. Proradný Alfonso přemluvil ke sňatku indiánskou princeznu Karaju a má nyní poklad na dosah. Doktor Sternau se mezitím za pomoci přátel navrátil na Arballezovu haciendu, kde se zotavuje. O jeho záchraně se dozví Veroja a plánuje na haciendu útok... Pyramida boha slunce představuje druhou část vyprávění, které započalo ve snímku Poklad Aztéků. Dvoudílný projekt iniciovaný producentem Arturem Braunerem vychází z cyklu Mayových kolportážních románů Waldröschen (naposledy vyšel česky pod názvem "Tajemství starého rodu"). Nicméně podobně jako v jiných mayovkách se film předlohy drží velmi volně, spíše na jejím základě skládá nové vyprávění s totožnými motivy. Na druhou stranu v tomto případě tvůrce omlouvá fakt, že předloha čítá přes dva tisíce stran a naopak v porovnání s jinými mayovkami zůstávají Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce své předloze v mnohém věrné. Oba filmy vznikaly najednou během jednoho natáčení, jež probíhalo v tradiční destinaci štábů točících mayovky, v Jugoslávii. S ohledem na tento fakt zůstává štáb i herecké obsazení totožné jako v případě Pokladu Aztéků. Diváci tedy opět uvidí Lexe Barkera coby udatného doktora Sternaua a Ralfa Woltera jako naivního obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera. O život jim opakovaně usiluje trojice zloduchů ztvárněných Rikem Battagliou, Gérardem Barraym a Michele Girardonovou. (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Skvělé filmové zpracování dalších dobrodružství podle Karla Maye, i když jako u všech těchto filmů značně poupravené... Elegantní diplomat dr.Sternau se dostává do víru dění v bujarém a revolučním Mexiku...staví se na stranu dobra, tedy generála, který vede odboj proti císaři z rodu Habsburského, ilegálně dosazeného na trůn Mexika... Jeden z generálovách velitelů Verdoja však má zcela jiné plány než dobývání svobody a práv ve své zemi, chce pravý opak, moc a peníze, tedy zlato bájných Aztéků.. A k jeho zisku neváhá své vojáky přivézt na cestu desperátů, vraždí a okrádá nevinné. ()
Dokončenie Pokladu Aztékov a vďakabohu posledný film s Dr. Sternauom. Rovnako biedne, ako prvý diel. Barker tu má zúfalo málo akcie a stále je vlastne svojím spôsobom len vedľajšou postavou, obecne je akcie veľmi málo a to, čo tu je, je zvládnuto béčkarsky. K tomu treťotriedna výprava a divný scenár. Nedá mi nespomenúť scénu, v ktorej ústredného záporáka na obe oči oslepí črepina, ktorú mal v JEDNOM oku, na čo sa následne koná operačný zákrok v poľných podmienkach, za ktorým stojí renomovaný chirurg a uznávaný európsky lekár, ktorý problém vyrieši tak, že črepinu z oka vyberie DÝKOU a následne žiada o vretú vodu na vypláchnutie rany (!!!). ()
Odpovídá žánru mayovek, zhruba stejné jako první díl "Poklad Aztéků". Divadelní až pohádkové, skvělá Michele Girardonová jako koketní Josefa s půvabným dabingem Hany Talpové, Rik Battaglia jako padouch Verdoja, Gérard Baray jako zkažený šlechtic. A samozřejmě Lex Barker, který ovšem nemá dostatek prostoru. Jinak vše hodně naivní, herectví indiánů prkenné, laciné kulisy v pozadí - je třeba chápat jako mayovku, tedy dobrodružnou polopohádku. Pět hvězdiček zaslouží jen vybrané scény Josefy s Verdochou, ti totiž herecky výrazně převyšují ostatní dřeva. ()
Poklad Aztéků musel mít pokračování, na jeden film by to bylo příliš objemné a dlouhé. Osobně si myslím, že pokračování je o něco svižnější, než díl předchozí. Idealistický pohled na oprávněný boj mexického vojska proti vnějším kolonizátorům je příhodně podkreslen tou spoustou charismatických padouchů. Nejdůležitější postavou je samozřejmě opět diplomat, špeh a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který stojí na té správné straně a neohroženě se staví proti veškeré špatnosti. Největší předností filmu jsou padouši. Hamižní, nenasytní, lstiví, úskoční a ješitní. Podle situace uzavírají partnerství, vzájemně se zrazují a odpravují. A ten přeživší zbytek postihne spravedlivý trest. Je tu zhrzený a zrádný mexický hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray), který touží především po bájném pokladu. Je zde talentovaná intrikánka Josefa Cortejo (šarmantní Michèle Girardon), která s rozkoší využívá své ženské zbraně k získání všeho, po čem touží. Je zde chlípný a vyhnaný kapitán mexické armády Lazaro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), lačně natahující své zvrácené ruce po každém ženském klíně. Je zde prohnaný a prodejný Josefin otec Pablo Cortejo (Antun Nalis). A také ponížený a uražený náčelník Čičimeků Černý jelen (Milivoj Popović). Ženský půvab přináší také unesená dcera správce hraběcího majetku Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a hloupoučce naivní aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně stojí německý obchodní cestující a odhodlaný strašpytel Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter), doktorův přítel a dobrodruh Frank Wilson (Kelo Henderson), aztécký hrdina a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo) a správce hraběcího majetku Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen). Z dalších postav stojí ještě za zmínku francouzský představitel moci a maršál Bazaine (Jean-Roger Caussimon) a přísný strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). Mexiko je stále zajímavá země. Je plná tajemství, překvapení, slunečního svitu, dobrodružství i nebezpečí. Mexiko se může najít v Jugoslávii. K nenáročnému odreagování je to příhodný film. A dobro vítězí nad zlem. ()
Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. ()
Galerie (5)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (6)
- Natáčelo se, stejně jako tomu bylo u prvního dílu, v Jugoslávii (Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu), Španělsku (okolí Barcelony, Montserrat) a Německu (zámek Charlottenburg v Berlíně). (hippyman)
- Spolu s Pokladem Aztéků jde o nejdéle natáčenou Mayovku (celkem 152 dní). (hippyman)
- Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965 (souběžně s Pokladem Aztéků). (hippyman)
Reklama