Přerušený kruh

Tenhle film mi letos ve Varech opět potvrdil,že filmy,na které se dostanu náhodou a neplánovaně bývají často lepší než ty,na které se těším.Kritici Variety opět bodují svým výběrem! (07.07.2013)

Řádná emoční ždímačka natočená tak, že dojme i toho největšího tvrďáka, naštěstí nedosahující úrovně patetismu a kýče. Každá scéna přenabytá emocemi (+ nebo -). Montáž létající mezi přítomností a minulostí, porovnávající stavy věcí teď a dřív, zdůrazňující vývoj vztahu ústřední dvojice (láska/nenávist). Felix Van Groeningen dokázal divákovi pořádně naložit. A přidal pěkný bluegrassový soundtrack. (06.12.2013)

Filmy jako tenhle mě nutí se zamyslet, jestli jsem skutečně emocionální mrzák. A vždycky, když tak činím, dojdu k závěru, že problém není ve mně, ale v tom, že byť něco takového asi vzbuzuje spoustu emocí ve spoustě lidech, to že mě to zanechává netečným je úplně v pořádku - prostě mě to nebaví a nezajímá. Čili emocionální mrzák a narcis k tomu....ale jo, hraje se tam na banjo. (03.08.2014)

Ok. Este nikdy ma ziaden film nerozplakal uz po polhodine a odvtedy som vlastne plakat neprestala. Su len dva tipy filmov, ktore nas dojimaju: tie imitujuce zivot a skutocne pribehy. Tento mozno nie je nakruteny podla skutocnych udalosti, ale dokonale reflektuje to, aky sme voci osudu bezradni a stastie nie je samozrejmostou. Vynikajuco natoceny, ohudobneny a hlavne nekonecne smutny film, ktory urcite patri medzi to najlepsie, co sa ku mne dostalo. (22.02.2015)

Dobre zahrane, ale desny obsah.. Ano, smrt dietata je desna vec.. No ale este horsie je, ake ine konce to znamena pre rodicov.. Smrt je pruser vzdy, ale aby to dopadlo takto, nie je nutne. Kuknite si film podla skutocnej udalosti na presne tuto temu, ale z uplne opacneho pohladu: "Go toward the light (1988)" - ako vie padnut rovnake semeno smrti na inak pripravenu podu. Ono sa da zit "v pohode", behat po muzkovani cely potetovany a sukat pre krajsi zajtrajsok, ale ked sa stane pruser, clovek zrazu nevie, ci za to moze reinkarnacia, "energie", alebo Dedo Mraz. Neraz az v pruseroch vidno, kto je kto, bez ohladu na to, co presne prave riesi, ci smrt svoju alebo dietata alebo partnera. (03.01.2014)

Emočne náročnejší film o ľudskej tragédii, o jej prekonávaní, o radostiach a trápeniach v živote a o viere. Dve dejové línie sa striedajú, v dôsledku čoho sa veselé časti striedajú so smutnými. Film je účelovo koncipovaný tak, aby boli emócie u diváka vyvolané čo najspoľahlivejšie, ale to nepovažujem za nejaký významný problém. (24.08.2014)

Hudba: *****; Herci: *****; Smutek: ***** :-( Skoky v čase aspoň trochu zamotávají jinak naprosto jasný příběh. A jsem hodně rád, že je snímek "ředěn" hudebními vložkami. Ona hudba aspoň trochu odvádí pozornost od toho nejsmutnějšího. (17.07.2015)

Tatérka Elisse (Veerle Baetens) a bluegrassový muzikant Didier tvoria v novej belgickej komornej dráme pár, ktorý čo nevidieť preskúša osud. Narodí sa im dcéra Maybelle ( talentovaná Nell Cattrysse), ktorú skeptický Didier (Johan Heldenbergh) sprvu nechcel, no časom sa stala jeho neoddeliteľnou súčasťou. Maybelle však lekári časom zistia leukémiu a mladý pár stojí pred ťažkou životnou skúškou. Nestrácajú však nádej a aj vďaka blízkym priateľom a hudbe, ktorá ich spája, ťažké chvíle prežívajú statočne. Didier je ateista a osud svojej milovanej dcérky vkladá do rúk odborníkov zatiaľ, čo Elisse verí, že človek sa po smrti stane hviezdou na oblohe. Aj to je jeden z ťažko zlučiteľných prvkov, ktoré tento vzťah má a po smrti ich jediného potomka sa tieto rozdiely ešte viac prehĺbia. The Broken Circle Breakdown je tak filmom o láske, ťažkom osude a dvoch navonok šťastných, no odlišných ľuďoch, ktorí časom strácajú silu ďalej spolu žiť. Viera v boha tu stojí v ostrom kontraste s vedou. Svedčí o tom aj dlhý monológ v jednej zo scén, kde rozzúrený Didier po koncerte pred plnou sálou šíri svoj negatívny postoj voči cirkvi, ktorá sa podľa jeho slov stavia proti vedeckým pokusom a bráni tak medicíne vyvíjať sa, čím priamo zvaľuje smrť svojej dcéry na tento fakt. Mladý belgický režisér Felix Van Groeningen vo filme The Broken circle breakdown rozvíja dej i samotné postavy prostredníctvom nelineárnej štruktúry, či inak povedané, dej plynie nechronologicky. Divák sa tak dostáva do styku s viacerými kódmi, ktoré mu spočiatku nie sú jasné, no časom ich tento komplikovaný štýl rozprávania deja odhalí. V konečnom dôsledku však tieto zodpovedané otázniky nepredstavujú niečo, bez čoho by sa divák nezaobišiel. Film plný emócií a ľudskej bolesti naprieč životom je vlastne len midcult postavený na triviálnom príbehu, ktorého koniec je predvídateľný a odhalené nejasnosti nepodstatné. Navyše, režisér často siaha po lacných fintách s cieľom vyvolať u diváka podobné pocity, ktoré prežívajú hlavní hrdinovia na plátne. Pohreb Maybelle sprevádza prudký dážď a (zbytočné) intímne scény zase sladké, romantické tóny nesúce sa v pomalom tempe. Devízou filmu sú však nádherné hudobné vložky v bluegrassových tónoch, ktoré spestrujú dej a predstavujú akúsi harmóniu so situáciami, v ktorých sa vyskytujú. Muzikanti pri pozitívnych scénach hrajú veselo a naopak, pri tých smutných, melancholickou hudbou brnkajú na citlivé struny diváka. Hudba sa tak stáva neoddeliteľnou súčasťou filmu a dotvára filmu atmosféru. Ani početné negatívne pocity z tejto melodrámy nemenia nič na tom, že tento belgický midcult – počin zabojuje o cenu Európskeho filmu roka, na karlovarskom festivale bol uvedení v sekcii Desať európskych režisérov očami Variety (kde u tamojšej kritiky pochodil) a už teraz čelí obrovskému úspechu v rodnej krajine. Zásluhu na tom má aj znamenitý soundtrack, rozhodne stojí za počutie. (29.09.2013)

Neskutečně protivný film. Většina emočně "naléhavých" scén působí vyloženě trapně. Tedy alespoň pokud nejste ten typ, co si pobrečel i u Nedvědů na Strahově... (04.03.2014)

Síla. Zpočátku to vypadá na běžný doják těžící z naší lítostí nad nemocí dítěte, ale tohle tvůrci asi rozhodně neměli v plánu a ani to tak nevyznívá. Navíc je vše podané velmi civilně a žádný prvoplánovitý útok na city se nedostavuje. Přesto jsem dokázal prožívat s rodiči jejich trápení, jako by bylo moje. No ale největší překvapení se dostaví v půlce filmu - film má totiž dvě roviny, obě jsou si rovnocenné a obě stejně dobře udělané. Shodou okolností jsem viděl zde přirovnávaný Blue Valentine asi před 14 dny, ale dle mého tyhle dva filmy nemají moc společného. Navíc Blue Valentine byl hrozná nuda, zato tady se pořád něco dělo a na konci jsem ještě nějakou dobu nemohl pořádně přemýšlet. (07.11.2014)

Dvě hvězdičky za hudbu, country můžu. Možná i dobře zahrané, ale mě tahle dvojice belgických hippíků nějak nebrala od samého začátku. Chaotický střih koukatelnosti celku taky moc neprospěl. A jen tak mimochodem, od Veerle Baetens to nebyl špatný výkon, ale takovouhle pokérovanou slepici bych teda chtěl mít doma, pěkně vinšuju (27.06.2017)

tahle předvánoční Scala naslepo se fakt nepodařila... a nebylo to jen tím, že byl film smutný. film se snaží z diváka ždímat emoce až to pěkné není. hudba se líbila, ale ke konci jí už bylo trochu moc. skoky v čase poněkud nepřehledné a hlavně zbytečné... pro mě velké zklamání (22.12.2013)

Deti nemajú zomierať na rakovinu. NEMAJÚ !!! Film bol miestami dojemný, miestami mrazivý, reálny, rozvláčny. Na to čo chcel povedať (ak som teda pochopil čo chcel povedať), tam bolo až priveľa muzikových scén. A v živote som nepočul presnejšiu definíciu Boha. Ja by som celú definíciu dokázal opísať jedným slovom "Kokotina", ale ako to opísal týpek to malo svoju silu. A na záver osobný útok.....Wacoslav1 je kokot, takže si je skoro rovný s bohom. (18.11.2014)

Vyšší hodnocení s přihlédnutím k použití hudby (žánr i celková role ve filmu, její vliv na postavy coby aktivní muzikanty). Jo, taky mi úplně nesedl způsob prolínání časových rovin. (18.08.2015)

Pro mě nejlepší film festivalu. Film. který je dojemný, ale neždíme z diváka slzy za každou cenu. A ta hudba....asi začnu poslouchat bluegrass... (07.07.2013)

Neskutečně silný příběh, z něhož je cítit skutečný život, doprovázený hudbou, která atmosféru celého snímku jen umocňuje. Pocity, které ve mně film zanechal, ze mě jen tak nevyprchají. (12.10.2013)

Nevím proč, ale tento film mě nenadchnul jak jsem očekávala, velmi ráda mám vážná témata filmy o nich, a tady sice jeden z nich je, ale nejvíc mě vadila country hudba, nejsem jejím fanouškem, není to můj styl, a kdyby se více zaměřili na vážné téma, než dávat do toho všeho coutry hudbu, bylo by to možná super, takhle ve mě zústalo jen chladno bez emocí, a to je asi špatně, film měl větší potenciál, a tady se toho moc promrhalo velká škoda (03.11.2013)

Rozdíly mezi ateistických a naboženským chápáním světa vyplouvající na povrch v průběhu děje jsou nakonec příliš velké na to, aby Elise a Didier pokračovali v dalším společném životě. Nejprve je zlomen kruh rodinný, následně i manželský. Fragmentovitě vyprávěný příběh postupně přikládá jednotlivé střípky ze života Elisy a Didiera, aby ve finále vytvořily ucelený obraz jejich života, jenž prošel neobyčejně živelnou láskou a štěstím, ale také neuvěřitelně bolestnou událostí ústící do konečné fáze jejich vztahu. Těžko říct, kdo si zvolil lépe, zda-li spirituálně založená Elisa nebo pragmaticky myslící Didier. Víra nakonec spojuje Elisu s Maybelle mnohem více než to činí vědecký založený životní přístup Didiera. Rozpor mezi těmito dvěma světy je v příběhu odhalován postupně a plně se rozvíjí až nakonci. Než se tam ale dostane, předchází mu fáze neuvěřitelně živelné a upřímné lásky, ale také velice bolestné tragédie. Zásluhu na tak silném prožitku mají bezesporu všichni herci v hlavních rolích, včetně dětské představitelky. Broken Circle Breakdown je emočně velice působivý film. Zároveň rozpor mezi ateismem a naboženstvím v příběhu nabízí téma k zamyšlení. Všechno to je ještě navíc poskládáno v dokonalé symbióze. Co více si můžete přát?10/10 (10.11.2013)

Neskutečný film. Belgický film jsem snad ještě (jo stydím se) nikdy neviděl, a hned ten první si se mnou pěkně pohrál. Perfektními detaily propletená jinak mnohokrát viděná zápletka mi chtě nechtě tahala slzy až někde z plic. Hlavní dvojice byla skvěle obsazená, především Veerle byla tak skvělá, že i bez udávání dat bylo poznat, která bije (resp. v jaké části příběhu se nacházíme) a kontrast svého citového rozpoložení podala tak dobře, že jsem párkrát zapochyboval, jestli jde o tu samou herečku. Malá holčička mě zprvu nepřesvědčovala, pak ale byla skvělá a vymohla si hodně emocí. Nejvíce jsem si ale pochvaloval kameru, božská práce. A zrovna když už toho bylo moc, nastoupila ta úžasná kapela se zlatým soundtrackem. Poslední sekvence brala dech a při titulcích jsem chvíli jen tak seděl a koukal a přemýšlel... jedno minus: poslední třetina filmu se mi moc táhla a já už prosil, ať to skončí. To se ale dá pochopit vzhledem k tomu, jak moc si s vývojem psychiky postav ještě chtěli pohrát. (19.12.2013)

To být přesně to co my potřebovat, aby jsme si uvědomovat, co být dobrá film. Já jásat! (21.05.2014)