poster

Zloději kol

  • Itálie

    Ladri di biciclette

  • Slovensko

    Zlodeji bicyklov

  • USA

    Bicycle Thieves

  • USA

    The Bicycle Thief

Drama

Itálie, 1948, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Skip
    *****

    Antonio dostane práci jako lepič plakátů, ale nutně k ní potřebuje kolo, jak vyžaduje zaměstnavatel. Hned první den je mu ukradeno. Zoufalý Antonio hledá kolo druhý den se svým malým synem Brunem. A to je vlastně celý příběh. Na první pohled velmi prostý, ale když sledujete film, vidíte zoufalého člověka, který je v hrozné situaci, neboť o práci je nouze a on potřebuje zpět své kolo, aby uživil rodinu. Závěr je dosti emotivní, ale ne nějak křiklavě, aby za každou cenu vyloudil z diváka slzu. Pro mě jednoznačně nejlepší neorealistický film, jaký jsem zatím viděl.(2.11.2006)

  • Ruut
    *****

    V každém případě zajímavý film. Většinou hodnotím nejvyšší známkou biják ve kterém jsou dokonale skloubeny skvělé herecké výkony, režie, kamera, výprava a samozřejmě samotná hlavní myšlenka filmu. No jo neorealismus. Ve zlodějích kol hráli jen neherci. Kameraman si nijak nepomáhal k zajímavějšímu obrazu. A příběh je velice prostý. Přesto vidím že i tak může vzniknout skvělé dílo. Nejvíc mě dostávala asi melancholická "osudová" hudba a posledních pět minut filmu.(19.8.2006)

  • Willy Kufalt
    *****

    Více sociální, než kriminální drama Vittoria De Sicy zobrazuje problémy kolem nezaměstnanosti v kapitalistické zemi brzy po válce. Hodně smutný obraz života a společnosti mne vtáhl do dění od samého začátku, ale nejvíc zasáhl až k závěru, kdy se z Ricciho coby oběti všudepřítomných zlodějů po nějaké té době stává nový příležitostný zloděj, a vyhlíží si s obezřetným pohledem nejdřív velký zástup a vybere si svůj "lup"... Hlavně když je (stejně jako po většinu času) přítomen malý chlapec, který pátrání po zlodějském chlápkovi s oteckem napříč Římem mohl alespoň dosud považovat za napínavé dobrodružství, ale teď se dostává do mnohem silnější konfrontace s realitou. Film nabízí navíc spoustu dalších situací k zamyšlení, kdo si povšimne visíciho kříže (jako symbol víry) nad manželskou postelí Ricciho doma, o to víc ho překvapí v krajné situaci schopnost nedecentně vyrušovat na kostelní mši. Takže ano, nejraději od režiséra De Sicy mám sice Hon na lišku, ale především ZLODĚJI zůstavají jeho mistrovským dílem s obrovským nadčasovým přesahem a dokonalou atmosférou. Špička evropského poválečného filmu. 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů)(22.10.2019)

  • mcb
    *****

    Ač moc neorealismu neholduji a už vůbec ne snímkům, jež jsou obrazy sociálních poměrů, Zloději kol jsou přesto vyjímečné dílo. Naprosto obyčejný příběh, absolutní otisk reality, naprosto vyjímečná režie. De Sica udivuje poutavostí jednoduchého a o to silnějšího snímku, při kterém můžete vypustit mozek z hlavy a o to víc se projektovat do jeho reálného světa. Tak malé a tak strhující. Bellissimo.(4.1.2010)

  • Stanislaus
    ****

    Realistický obraz italské společnosti, který je rekonstruován na tragickém příběhu lepiče plakátů, jenž se potýká s krádeží svého kola a následným nepochopením a odmítavým jednáním ze strany okolních lidí a policie. Film skvěle funguje jako sociální drama, herci jsou přesvědčiví a hudební stránka líbivá. Ten konec byl možná trochu více utlý, ale se zbytkem jsem spokojen. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který dokáže zaujmout i současného diváka.(26.9.2011)