Charakter

Každý film se dá hodnotit buď pozitivně (proč dát pět hvězd) nebo negativně (proč nedat pět hvězd). Většinou však film hodnotíme komplexně, tu vidíme pozitiva, tu negativa. Mně se tu mimořádně líbil střih (střiženo na mou míru). A samozřejmě způsob podání příběhu, který byl - neváhám to říct, i když zřejmě vzbudím rozpaky - o lásce. O lásce synovské, otcovské, mateřské i "manželské". Bohužel vesměs nenaplněné. Jakoby pýcha, snaha dokázat něco bez pomoci toho "druhého", umrtvovala všechny projevy možných citů. A přestože většina bude zřejmě sympatizovat se synem než s otcem, neboť to jsou právě oni, kdo tvoří středobod příběhu, sám mezi nimi neshledávám podstatný rozdíl, tedy co se týče "karakteru". Určitá paralela může vést i k "Dopisu otci" Franze Kafky, kterou film dotváří závěrečnou vraždou-sebevraždou. A také místo na starý Rotterdam (zmixováný z několika jiných měst - a ve kterém nyní žije už méně než 50% bílého obyvatelstva), mohl Mike van Diem vzpomenout na Prahu, na tu kafkovskou, kterou se nejspíš nechal inspirovat (doba, právnické prostředí, atmosféra, rodinné vztahy atd., tomu napovídají). (25.04.2016)

Odteraz si už budem dávať na oscarové cudzojazyčné filmy naozaj pozor, pretože tie majú obrovské čaro! Skvelý príbeh v bujnou atmoškou o nevídanom vzťahu otec vs. syn, ktorý je postavený hlavne na výbornom scenári (retrospektívne podanie je vždy umenie natočiť dobre), hudbe a samozrejme príjemných nehollywoodskych hercoch. 80%. (14.11.2006)

Ona atmosfera je jedine, co jsem si z filmu odnesl a na kterou si mozna za tyden jeste vzpomenu. Jinak se film utapi v prumernosti, u ktere jsem trikrat usnul. Nudna rezie, nevyrazne herecke vykony... Napadaji me minimalne ctyri cizojazycne filmy z roku 1997, ktere bych ocenil Oscarem. No, ale dle zdejsiho hodnoceni mozna bude chyba ve mne... (13.08.2012)

Skvelý film s dobrým dejom a hlavne pointou. Na konci filmu Jacob číta list ktorý mu zanechal jeho otec. Po celý čas filmu sršala z Drevenhavena nenávisť voči svojmu synovi a vlastne nikdy pre neho žiadne dobré slovo nemal a počas celého deja mu hádzal polená pod nohy aj keď mu nepriamo možno aj chcel pomôcť ale v úplnom závere filmu ak dočítal list, starý sa v ňom podpísal ako OTEC. To bol pre mňa najsilnejší moment z celého filmu.Ešte spomeniem skvelú hudbu.Dávam 4. (17.09.2009)

Potřeboval bych roky humanitních studií, abych dokázal přesně popsat pocity z tohoto filmového zážitku. Viděl jsem kdysi i v kině, občas si doma připomínám. Je to čistá psychologická práce, psychoanalýza a tak trochu i psychopatie a je to hutný film jak svou atmosférou, tak kvalitami scénáře. Hluboce se vryl do duše jako hrubý vryp, který se nedá vybrousit, zůstává natrvalo v hlavě a v duši. Rozšiřuje obzor o umělecký rozměr, který nemá moc alternativ nebo obdob, pokud nějaké. (02.12.2021)