101 dalmatinů

Jeden ze starších celovečerních filmů od Walta Disneyho, který dneska patří mezi ty nejznámější animované filmy. Z počátku by se zdálo, že Anitě s Rogerem dělají dalmatíni křoví. Jenže to je jen chvíli, dokud se nenarodí 15 štěňat. Hned následuje dramatická vsuvka, kdy už to vypadá, že jedno umřelo. Nebyl by to ale Disney, aby to nedopadlo dobře. Pak je to už především o dalmatinech a posedlé Cruele po jejich kožiších. Ta kontrastuje se všemi postavami a celým filmem. Film je krásný, roztomilý především díky štěňatům a jiným zvířatům, které tradičně u Disneyho mluví, ukazuje podle mě až moc klidný Londýn se svými starými domy. Za to Cruela je věčně nasraná, protivná vychrtlá ženská, chvílemi připomínající kostru v obrovském kožichu. Má sebou dva kumpány, zloděje, kteří vypadají jako lupiči ze SÁM DOMA. I díky nim je to trošku taková detektivka pro děti, z níž mě nejvíce zaujal psí telegraf. Takže až se zblázní všichni psi na vesnici, začnou z ničeho nic štěkat, tak už víte, co to znamená. Předávají si prostě mezi sebou nutné zprávy, možná právě o nějakém ukradeném štěněti. [4105. hodnocení, 65. komentář, 75%] (12.03.2019)

Opět jedna z povedených disneyovek. Krásný jednoduchý příběh, hromada roztomilých pejsků a hlavně dokonalý záporák. Vychrtlá zombie Cruella je prostě perfektně šílená postava, která ač se chová naprosto otřesně a hnusně, každý si ji musí zamilovat. Zajímavé byly také dialogy, respektive množství neslušných slov, které však dodávalo více realističnosti. Třešničkou na dortu byla také camea psů z předchozího disneyovky Lady a Tramp a hlavně rozdílné povahy každého z 15 štěňat. Výsledné hodnocení: velmi povedený animák. (09.04.2016)

ať už v porovnání s dobou "před" (Lady a Tramp, Alenka) nebo i tou "po" (Planeta pokladů, Není král jako král) nebo vůbec pro mě zdaleka nejhorší, co jsem kdy od Disneyho viděl, příběh banální, animace dost mizerná, žádný nápad, a to dokonce ani v části zla (snad s výjimkou jména hlavní zlodušky), nuda, nuda... (04.08.2008)

Měla jsem takový pocit, že jsem animovaných 101 dalmatinů ještě neviděla, pouze ten hraný film z roku 1996. A měla jsem pravdu. Ovšem nyní už je snímek zhlédnut a líbí se mi. Víc než pozdější hraná podoba. Je to takové roztomilé, trošku napínavé, místy dojemné, ale i vtipné. Prostě takový komplexní animák pro děti. Ale na těch 5* to nemá, i přestože to patří ke klasice. Ovšem ty rozkošné štěnátka vás učarují, ať chcete nebo ne... ty očička prostě. Rozhodně chci pochválit i úvodní titulky. No a Noční telegraf? Dokonalé, jak se to doneslo přes všecky psy až na předměstí Londýna. A ještě se mi líbila finta překamuflování na labradory. (12.09.2013)

Tahle stará disneyovka je hodně dětská; charaktery i zápletka jsou mnohem jednodušší než u těch novodobých (Mulan, Tangled, Frozen), o pixarovkách nemluvě. Vynahrazuje to ale pěknou animací, roztomilými štěňátky, vtipným kocourem, svižně ubíhajícím dějem a krátkou stopáží (takže člověk se nestačí začít nudit) a je ve své naivitě (každá komplikace se okamžitě báječně vyřeší) a retro nádechu (premiéra v lednu 1961!) nesmírně (rozto)milá. Čekala jsem od ní nenáročnou, ale ne hloupou zábavu na studený zimní večer, a přesně toho se mi také dostalo. Děti si mohou přidat pátou hvězdičku. (16.01.2017)