Režie:
Clio BarnardScénář:
Clio BarnardHudba:
Harry EscottHrají:
Conner Chapman, Shaun Thomas, Steve Evets, Siobhan Finneran, Elliott Tittensor, Sean Gilder, Ralph Ineson, Jamie Michie, Paul Chapman, Lorraine Ashbourne (více)Obsahy(1)
Tato moderní bajka pojednává o třináctiletém Arborovi a jeho nejlepším příteli Swiftym. Oba jsou vyloučeni ze školy a ve své vlastní komunitě jsou považováni za outsidery. Jednoho dne se chlapci setkají s Kittem, místním sběratelem starého železa, a začnou mu pomáhat s prací, k čemuž používají pouze koně a povoz. Swifty to od přírody s koňmi umí, zatímco Arbor se vydává v Kittenových šlépějích – chce na něj udělat dojem a přijít tak k penězům. Kitten však i navzdory tomu upřednostňuje Swiftyho. Arbor se následkem toho cítí raněný a odstrčený a mezi oběma chlapci narůstá propast. Když se Arbor začne chovat stejně chamtivě a vykořisťovatelsky jako jeho velký vzor, napětí se stupňuje a vrcholí tragickou událostí, která je všechny nenávratně změní. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (63)
Řekl bych, že poměrně průměrné britské drama o životě dvou kamarádů, jejichž vztah se začal na základě jistých okolností komplikovat. Povedený příběh, obstojné herecké obsazení a hodně pěkný závěr. Bohužel, nic extra mě neláká k tomu, abych zvýšil své hodnocení. Britský lehoučký nadprůměr vyveden především svou režijí a kamerou. 60%. Viděno v kině na 40. LFŠ ()
Jaký je rozdíl mezi britským sociálním dramatem a mysteriózním thrillerem? Žáádnýýý! Obojí je zdánlivě neskutečné... Špatná zpráva je, že se i my stylem života blížíme mílovými kroky ke zmatkům v žánrech, jsme totiž mimořádně chytlaví k přebírání negativ od zemí, které obdivujeme, takže doba, kdy dítě nazve matku idiotkou zasranou a ta řeší problém obviněním školy ze selhání, je již blízko... jen co začnou dětem zabírat energiťáky, které si oblibují stejně, jako Arbor a Swifty, z kombinace s ADHD a nefunkčnosti rodin pak vzejde nová generace... The Selfish Giant mně namíchal výživný koktejl pocitů - od nenávisti k sběrným surovinám, přes znechucení, bezmoc a vztek, až po obdiv k dětským hercům i ocenění přístupu k tématu... ale úplně nejlepší je, že jsem se jednou mohla cítit jako aristokratka s tím nejlepším vychováním, které mi poskytlo návod k umění žít... ()
Kov sa už filme zbieral, ba aj koníky s láskou hladkali. I ľudia na následky mizérií kapali ani muchy. Teraz je moderné sociálne šokovať a byť autentický až hrôza. A dlho hľadieť do tvári krajiny. Veď hej, prečo nie, len to trochu zaváňa estetizáciou biedy a zúfalstva. Sociálna kinematografia, ktorá nerieši, len popisuje a básni o nespravodlivom svete navôkol. Riešenia v objatí a pohladkaní sú fajn, také dnešné, psychoterapeutické. Trochu to tak pripomína štýl, že keď už neponúkneme nijaké riešenie, aspoň sa ukolíšeme v dojatí nad tým, že aj tak nik nemá šancu, silu ani nádej nič zmeniť. A dá sa tomu hlavne dizajn. Dizajn bezútešnej, no za srdce chytajúcej krajiny, rozkmitávajúcej tie najbôľnejšie (a zároveň trpkosladučké) emócie. ()
Totálně brutální, nekompromisní sociální drama ze světa britské vrstvy, kde táta prochlastá první ligu s kumpánama v tamním lokále, matka si vylejvá zlost na synovi a ten pro změnu okupuje společná prostranství jen, když se setmí. Celý ten film probíhal v určitém industriálním tempu. Příběh se totiž odehrává v relativně malém průmyslovém městě, takže se v něm objevuje jedna fabrika vedle druhé. No a celou dobu se odvypráví určitý příběh se dvěma kluky a kopou kabelů zakopanou pod zemí, která čeká na zpeněžení. Jednou se ale i tahle pohádka o tom, jak zbohatnout, musí vymstít. A na to si počkejte, protože pak už Vám zůstane jenom vytřeštěný zrak a tupý pohled. Drsný film. ()
Tvrdá ostrovní rána do břicha, ve které se režisérka nemazlí ani s hrdiny, ani s divákem samotným. Malý Arbor pro mě osobně ztělesňuje to, co bych jako učitel v životě nechtěl mít posazeno ve třídě, a přitom si postupem času říkáte, že tomu arogantnímu, sprostému frackovi vlastně pomalu ale jistě začínáte fandit. Mám tomu trošku za zlé to, že toho okázalého "sraní mramoru" se v devadesáti minutách najde možná až příliš (a přitom kluci umí občas zahláškovat opravdu vtipně) a že k tomu ohňostroji to směřuje možná až příliš okatě. Ale tím, jak tvůrci pracují s náladou počasí a minimem hudby to nakonec ve výsledku vyzní přesně tak surově, jak původně bylo zamýšleno. Přesně ten typ filmu, který z domácích sociálních dramat dělá neškodné "člověčinky" až příliš silně. ()
Reklama