5 to 7
Režie:
Victor LevinScénář:
Victor LevinKamera:
Arnaud PotierHrají:
Anton Yelchin, Bérénice Marlohe, Olivia Thirlby, Lambert Wilson, Frank Langella, Glenn Close, Eric Stoltz, Dov Tiefenbach, Joe D'Onofrio, Amina Robinson (více)Obsahy(2)
Náhodné setkání nadějného spisovatele Briana s okouzlující Francouzkou přeroste ve vášnivý milostný vztah. Má to ale háček. Ona je vdaná a může se s ním scházet jen na dostaveníčka v hotelu mezi pátou a sedmou hodinou večer. Před hotelem St. Regis na Manhattanu se nadějný mladý spisovatel Brian (Anton Yelchin) poprvé setká s Arielle (Bérénice Marloheová), kultivovanou manželkou francouzského diplomata. Přestože je Arielle starší, vdaná a má dvě děti, Brian jí zcela podlehne a oba se spolu začnou scházet na odpolední dostaveníčka. Brian se tím dostane do rozporu nejen se svými tradičními hodnotami, ale i s rodiči (Frank Langella a Glenn Closeová), kteří se s touto zprávou jen těžko vyrovnávají. Jenže Brian je v tom až po uši. Čím hlubší je jejich vzájemná láska, tím víc Brian touží po tom, aby spolu začali trávit delší čas, než jen mezi pátou a sedmou hodinou večer. Oba milenci jsou záhy postaveni před nejdůležitější rozhodnutí svého života. Emocionálně silný debut scenáristy a režiséra Victora Levina ukazuje, jak těžké je bojovat za lásku, když se všechno staví proti vám. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (95)
Melancholická romantika nejen proto, že všichni dnes už víme, jak to dopadlo s Antonem Yelchinem. Po tomhle filmu mi je ale vysloveně smutno, že zrovna takový herec musel tak brzo odejít. Od pěti do sedmi má totiž moc hezký příběh a k tomu silné dialogy. A jelikož i Bérenice Marlohe umí chlapa uhranout pohledem, najde si v tomto skromném příběhu svoje místečko každý, kdo má rád dobré, ale smutné příběhy ze života. Tím oceňuji i závěr, který je na romantiku až moc drsný. Od pěti do sedmi je sice nenápadný film, ale o to více překvapí a rozhodně stojí za hodinku a půl života každého z nás. ()
Veľmi podivná, ale nakoniec celkom pútavá romanca. Hoci príbehom s neverou nefandím, lenže dnes už 99% romantických filmov je postavených práve na nevere. Až sa pýtam, či to bolo aj tu až tak nevyhnutné. A či ten podvod nemohol byť zahraný trocha inak. Ťažko súdiť, ale zaujala má celá tá poetika a Bérénice Marlohe je uhrančivá femme fatale. ()
Potkáte-li velkou, životní (až "červenoknihovní") lásku, těžko se vám bude smiřovat s omezujícími pravidly - můžete ji vídat (a milovat) pouze od 5 do 7 odpoledne. Neodolatelná Francouzka je totiž vdaná, má 2 děti a úmluvu s hodným manželem, že v tento čas si můžou dovolit i "aférku". Hodně se řeší (a)morální stránka věci, která se přisuzuje rozdílům mezi kulturami (no nemyslím si, že by to i v rozvolněné Francii bylo takto běžné :-)); což je na druhou stranu jediné, co tuto příjemnou, čistokrevnou romantiku ozvlášťňuje. ()
Sled méně, více a mnohem více nevěrohodných životních situací dvojice, která se potkala a okamžitě zamilovala na jedné kouřové. I přes okatou snahu o inteligentní dialogy mnohdy bezobsažné, zaoceánsky zploštělé (bohatě by postačily zplošťující šaty hlavní postavy), černobílé. Věkový rozdíl devíti let, který může být zcela zásadním rozdílem na základní či střední škole prezentován jako příběh stařenky a jejího vnuka (i co se nezbytné cudnosti týče), rozdíl mezi francouzskou a americkou kulturou jako náhodný střet Laponky a příslušníka doposud neznámého papuánského kmene. Při tom "volném spádu" a rychlosti událostí se skoro divím, že mu neporodila předčasně v šestém měsíci a on si v jednom týdnu neodnesl Pulitzera a Goncourta (protože psal bezesporu bilingválně) za omračující povídku o dvou hafanech... PS: Jedna Bérénice ve spodním a její na celý New York zářící sklovina jaro (natož diváka) nedělá, ba ani udělat nemůže. │40% ()
Tak trochu jiný romantický film postavený hlavně na zajímavých dialozích. Hlavní ženská postava měla opravdu kouzlo. Sympatický, milý film, u kterého to už už vypadá, že zase směřuje ke klasickému filmovému klišé a happy endu, ale nabere nakonec úplně jiný směr a o to víc je to pak celé uvěřitelnější a realističtější. Trochu sentimentální, trochu smutné, ale zůstane v konečném výsledku dobrý pocit. Bod k dobru i za soundtrack. ()
Galerie (79)
Zajímavosti (7)
- Režisérovi trvalo 27 let, než natočil tento film. V roce 1987 se setkal se dvojicí, které měla otevřený mimomanželský vztah, ale až o 13 let později ho napadlo, jak by se mohl podle jejich příběhu odehrávat film. Scénář napsal v roce 2007 a v roce 2013 se začalo natáčet. (Tonula)
- Ve filmu si zahrálo několik prominentních newyorčanů: aktivista občanských práv Julian Bond , michelinský šéfkuchař Daniel Boulud, newyorský filharmonický dirigent Alan Gilbert a redaktor New Yorker David Remnick. Všichni zde vystoupili pod svými skutečnými jmény. (Tonula)
- O příběhu říká jeho režisér, že by ho nikdy nenatočil, kdyby se mu nenarodily děti. Teprve potom pochopil, že je možné dát přednost vztahu s dětmi před životní láskou. (Tonula)
Reklama