poster

Proso - opereta DJC (koncert)

  • Slovensko

    Proso - opereta DJC

Hudební / Dokumentární

Česko, 2013, 105 min

Režie:

Jan Svěrák
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pitryx
    *

    Tak toto se pánové z DJC opravdu nepovedlo. Jasně, že jsem nečekal novou divadelní hru, ale toto mne zklamalo. Navíc je zde špatná kamera, když pan Svěrák oslovuje Libora, kameraman zaspal a ani nešvenknul. No, kdo má rád operetu, snad si přijde na své, ale pro mne to rozhodně nebylo. Přesto musím ocenit výkon pana Čepelky. Ale přinutilo mne to pustit si hned poté „Hospodu na mýtince“, abych si spravil chuť.(12.10.2016)

  • PinokKio
    **

    Cimrman je možná dokonalým vynálezcem, filmařem, cestovatelem, gynekologem-samoukem a já nevím čím vším ještě, ovšem jako člověku s absolutním hudebním hluchem jsou pro mě jeho skladatelské práce trošku zapovězené. O hře se zpěvy Proso si tedy raději něco vyposlechnu ze semináře od řečnického pultíku, ale už je mi cizí zaposlouchat se do všech těch Járovi ukradených děl. Těžko se mi to přiznává, ale ty jsem přetáčel a vyčkával až na někoho z pánů Cimrmanologů a jeho odborný výklad, který stejně jako v Hospodě Na mýtince i tady funguje skvěle ..(25.11.2013)

  • Willy Kufalt
    ****

    ,,...a tak Jára Cimrman dospěl k teorii, že dokonalý rým lze vytvořit pouze opakováním téhož slova ... vlasy měla jako len, na políčku plela len ... naše staré hodiny bijí čtyři hodiny..." Jára Cimrman je fiktívní postavou z her divadla s jeho jménem ve svém názvu. Zde jsem ale poprvé měl pocit, že nemusel být tak zcela fiktivní, tohoto českého, resp. rakousko-uherského génia z přelomu 19. a 20. století nemusel nikdo reálně potkat a znát, ale mohl být coby neurčitý génius součástí talentu mnoha tehdejší umělců, např. i zde prezentovaných a dodnes uznávaných hudebních skladatelů Franze Lehára, Oskara Nedbala a Johanna Straussa. :o) Proso je originálním počinem Jana a Zdeňka Svěráků a Divadla Járy Cimrmana v podobě přímého přenosu galavečeru z filharmonie, stejně jako je originální spojení humoristických výkladů a výstupů s více méně vážně laděným koncertem symfonických skladeb a operetních árií v podání dvou profesionálních zpěváků. Na první pohled to zní absurdně, ale v tomhle provedení oba složky vzájemně ladily a zpívající spisovatel, rozhlasový publicista a "cimrmanolog" Miloň Čepelka byl fajn odlehčením. ♫ ,,Blondýnky sladké jsou vždy můj svět, když jsem jim blízko, já hořím hned, mně tepny buší, sám nevím čím, a hned se stávám divokým...."(12.5.2018)

  • C0r0ner
    **

    Vřeštění operních "umělců" je pro mě stejně pozitivním zážitkem jako účast bandy negrů na výroční schůzi KKK. A když už konečně přišlo na seminář, byl jsem opět smutný, protože nebylo řečeno ani slovo nového a pánové pouze opakovali již známé věci. Jediný vyložený klad je tedy Svěrákovo šaškování s violoncellem. 30%(3.12.2017)

  • Sarkastic
    ****

    Tak předně, je to hlavně koncert (jen proložený přednáškami). A ač mám k nejmenované hře neobyčejný vztah, nevnímal jsem Proso jako „vykrádání“ jejího semináře. Ono to tvrzení, že nenabízí vůbec nic nového, je ostatně liché (šlo o zachování piety ke Smoljakovi). A též jedna věc jsou repliky, druhá způsob jejich podání. Navíc, zde byl nutný záskok, a i přes mnou zafixovaného Smoljaka to Brukner zvládl dobře (stejně tak „dálkař“ Bárta). A já osobně si naopak myslím, že původní hru je dobré znát. Melodie, které zazní v plné délce, jsou totiž na divadle jen naznačené a zde tak slouží asociativně (vzpomínání Kulhánka, vyznání Zeppelina atd.). Tím se dostávám ke koncertu. Stejně jako u hry mám vřelý vztah i k dílu Strausse mladšího, a tak jsem i jeho „uloupené“ kousky ocenil. Proto mě ty hudební pasáže (doplněné dalšími „zloději“) nenudily, naopak jsem si je užíval. Stejně jako Svěráka-hráče. Navíc, nechybělo to hudebně nejlepší na konec (včetně fóru). Pro vše výše zmíněné tak nevidím důvod, proč nedat silné 4*.(13.7.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace