Proso - opereta DJC
Obsahy(1)
U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad jediné záporné vlastnosti – drobnému škudlilství – nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů vám dokáže, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Čech Cimrman.
Po 120 letech zaskví se tyto hudební poklady na festivalu Prague Proms ve světové premiéře pod jménem svého pravého tvůrce.
Přímý přenos tohoto slavnostního koncertu do 50 českých kin je pořádán ve prospěch Centra Paraple, charitativní organizace, která pomáhá fyzicky postiženým najít cestu zpět do kvalitního života.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (24)
Járovi se omlouvám, ale nevydržel jsem to. Jeho hry můžu v jakoukoli denní hodinu, vždy mi správí náladu a jsou pro mě obrovským kultem a význáváným úměním. Ale tohle vystoupení se nepovedlo. Orchestr je profesionální, ale ty písně se mi vůbec nelíbili. A navíc jsem nechápal jestli to je myšleno s nadsázkou nebo vážně. Kdyby tam byli nějáké nové přednášky a poznatky, tak bych to klidně dokoukal, ale jsou pouze převzaty z Hospody a nepřinaší nic nového. Nebudu to hodnotit, když jsem vydžel chvilku, ale musím poznamenat, že to bylo vlastně poprvé kdy jsem si u něčeho od DJC připadal trapně. Ale nikdo není dokonalý a vy jste nám pánové cimrmanologové přinesli tolik inteligentního humoru a radosti, že bych si ani nedovolil vás kritizovat. Projednou se stalo ale až se budu někdy bavit u nějáké vaší normální hry, věřím že na to dočista zapomenu. ()
Vřeštění operních "umělců" je pro mě stejně pozitivním zážitkem jako účast bandy negrů na výroční schůzi KKK. A když už konečně přišlo na seminář, byl jsem opět smutný, protože nebylo řečeno ani slovo nového a pánové pouze opakovali již známé věci. Jediný vyložený klad je tedy Svěrákovo šaškování s violoncellem. 30% ()
Cimrman je možná dokonalým vynálezcem, filmařem, cestovatelem, gynekologem-samoukem a já nevím čím vším ještě, ovšem jako člověku s absolutním hudebním hluchem jsou pro mě jeho skladatelské práce trošku zapovězené. O hře se zpěvy Proso si tedy raději něco vyposlechnu ze semináře od řečnického pultíku, ale už je mi cizí zaposlouchat se do všech těch Járovi ukradených děl. Těžko se mi to přiznává, ale ty jsem přetáčel a vyčkával až na někoho z pánů Cimrmanologů a jeho odborný výklad, který stejně jako v Hospodě Na mýtince i tady funguje skvěle .. ()
"Nejde přeci o zpěv, ale o pravdivý obraz Cimrmanova díla." O vzniku operety Proso vím všechno, stejně jako o jejím rozkradení, frustrační kompozici, nožičkách, hraběti Nikoličovi, akustické konstantě, Jiráskových krádežích inkoustu a zejména o erömü. V tomto směru jsem se nic nového nedozvěděl a to je škoda. Místo toho jsem musel poslouchat dlouhé minuty fidlání a zpěvu určeného pro náročné publikum. Já jsem však nekulturní hovado, tudíž jsem se přitom nudil. ()
Proso - rozkradená sedmihodinová opera Járy Cimrmana, ze kterého toho zbylo jen velmi málo. Každopádně teď víme o něco víc, protože nádherných hudebních čísel je tu poměrně dost, navíc Miloň Čepelka nejednou zazpívá (ale nebojte se, nejde o zpěv) a je naprosto, naprosto fenomenální. Jinak jde o přednesení všech přednášek z Hospody Na mýtince (takže nožičky, erömü, hrabě Nikolč, frustrační kompozice...) sem tam vyplněná Svěrákovým blbnutím v hledišti. Zábavné a navrch ještě nádherné pro duši. Koncertní část totiž byla neméně fenomenální a dohromady spolu obě části fungují prostě dokonale, protože Strauss rozhodně věděl, co je dobré ukrást., z koncertu jsem si užíval každý tón. Nevidím sebemenší důvod, proč nedat plný počet, nádherné představení. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Členové Divadla Járy Cimrmana hráli i v orchestru během představení. U Petra Bruknera se jednalo o malý „štěk“, ale Zdeněk Svěrák poctivě doplnil hudební těleso svou hrou na cello. (Nugat)
Reklama