The Guest

Uz davno ma nejaky film tak neznechutil ako tento. Uz od prvych sekund mi bol hlavny hrdina nesympaticky. Neznesitelnym modrým kukučom, neustalym pozeranim do blba a dokonca aj otravnym opakovanim yes madam. Proste magor od zaciatku. V kontraste k tomuto evidentnemu magorovi je snaha tvorcov o civilne pojatie pribehu v prvej polovici filmu. Co ma paradoxne iritovalo este viac, lebo je jasne, ze to nie je normalny film. V druhej polovici sa na to tvorcovia definitivne vysrali a naplno rozbehli zbesilu akcnu jazdu s absolutnym magorom, ktoreho konanie som uz vôbec nechapal a zaroven ma znechucovalo sledovat vsetko, co robi. Obohrany beckovy koniec vo mne vyvolal uz len kyslý usmev. A z celeho filmu mam jeden velky WTF dojem. Jedina zlozka filmu, ktora ma zaujala je hudba. Minimalisticky hlavny motiv mi pripominal stare horory. Cely film je vlastne ladeny v retro style. A par pomätencov tu v komentaroch vdaka tomu porovnava tento film so skvelym Refnovym majstrstykom Drive. Ha, ha, ha. Nenechajte sa tym obalamutit. 1/10. (26.12.2014)

Ze začátku získáte pocit, že se schyluje k parádnímu dramatu, budete si říkat: "Ne ne, to nedopadne dobře." Bohužel však vyloženě k dramatu nedojde, ale zvrhne se to v trapnou frašku a v nesmyslný sled událostí, který by prostě nemohly nikdy nastat. V půlce rozpačitého sledování už vám nejspíš dojde, že s vámi tvůrci hrají nefér hru, neboť tam všachují negra se štítnou žlázou, který si z toho (a z vás) začne dělat akorát tak prdel. Úplně ke konci si už budete zoufat, že sledujete druhořadý amatfilm, nebo přinejmenším nizkorozpočťák točený bez jakékoliv zodpovědnosti k divákovi. Tak se myšlenkami vrátíte na začátek a zavzdychnete, jaká je to škoda, protože ten potenciál tam zkrátka byl. A Dan Stewens s ksichtem Jonathana Rhyse Mayerse a mimikou Jacka Davenporta by to drama, klidně i akční, v pohodě utáhl. Proč to sklouzlo do laciného teen hájskůl a lá osmdesátky hovadění vážně nechápu. (08.01.2015)

Jeden z najzábavnejších a najštýlovejších thrillerov tohto roku. Hoci ten thriller rozhodne nie je „čistý“ a po určitom orezaní by z toho nebol problém urobiť napr. priamočiary slasher. Je vidieť, že Adam Wingard má slabosť pre filmárske časy minulé (80´s) a nesnaží sa zbytočne zapadnúť do trendovej produkcie, no napriek tomu jeho počin pôsobí stále moderne a tých pár tematických nápadov / momentov zaváňajúcich starým dobrým Carpenterom či Cameronom rozhodne poteší. Jeho predošlý highlight "You're Next" však podľa mňa už nikdy neprekoná a zaradí sa ku tvorcom, ktorý to najlepšie vypustili v úvodných rokoch kariéry (podobne ako A. Aja už neprekoná "Haute Tension" či W. Craven netromfne "A Nightmare on Elm Street"). Tým by som však nijak nechcel znižovať hodnotu tejto pecky, len vravím. (15.11.2014)

Nowhere to Run potkává Univerzálního vojáka v doprovodu Carpenterových vydlabaných dýní.. Wingardovo uvědomělé disco béčko si bezpochyby užijete, nicméně dám vám jednu radu. Až se objeví člen tajné vládní organizace s očima vypoulenýma jako by nebyl pět dní na velké, našmátrejte na vlastním mozku vypínač a zhasněte. Už jej nebudete potřebovat.. Tenhle očividný autorský záměr mě malinko rozhodil, ale kdo je zvyklý dívat se „po tmě“, ten bude vrnět brakovým blahem. Tak jako já u stylově napsaného i natočeného barfightu „Strýček z armády vs. fotbalové gumy“.. (28.04.2015)

Záporák s modrýma, ale tvrdýma očima jako křemen byl jasný hned od prvního pohledu. Tak jsem čekala, kdy se rozjede tvrdá hra, to jsem se sice dočkala, ale měla jsem pocit, že se dívám na nějakou thrillerovou parodii, protože dostat se živý přes ozbrojenou přepadovku, čítající přes deset poldů, nota bene v ochranných vestách, to byl snad jen neuvěřitelný sen. V podobném duchu to pokračovalo až do konce. Jediný moment, kdy jsem se musela už smát, byla ta úplně poslední tečka, jak sedí sestra s bratrem v autě a najednou uvidí ..........no to snad nééééé. Za mě to byla ujetina (a když už, tak Drive byl o dost lepší), kde mě repete nečeká, ale je vidět, že mnozí jsou nadšení, tak já nevím, možná je chyba ve mně :-) (08.12.2014)