Nezlomný

Dobrý film ale bohužiaľ opäť raz premárnený potenciál. Ron Howard alebo Edward Zwick by z toho urobili pecku. Angelina sa namiesto toho aby Nezlomného natočila moderne, strhujúco a diváka emočne rozmetala ubieha k najväčším klasikom a snaží sa kopírovať oldschool legendy. Tá snaha natočiť veľký, dôležitý,ľudský a pritom nesentimentálny film je zjavná z každého záberu. Ale bohužiaľ na to zatiaľ nemá. V spoločnosti ambícií Hartovej vojny alebo Temného úsvitu by bolo Nezlomnému lepšie než pri smutnom sa ohliadaní za Mostom cez rieku Kwai, Stalagom 17 alebo Ríšou slnka. 7/10 (18.07.2015)

Silný příběh, výborně natočený i zahraný. Překvapil mě (mile) velký prostor věnovaný pobytu v záchranném člunu, bavila mě věrohodná síla ducha, která z hlavního hrdiny vyzařovala od začátku do konce, nepostřehl jsem ani chvilku zbytečného patosu, kterého jsem se původně trochu obával. Všechno bylo lidské, kamera Rogera Deakinse byla krásná jako vždy (obzvlášť se zmíněným sytě žlutým člunem na hladině modrého oceánu si vyhrál), hudba Alexandra Desplata byla tentokrát většinou spíše nenápadná, ale v několika důležitých momentech nepřeslechnutelná, a Angelina Jolie opět režírovala tím eastwoodovským (a snad i trochu spielbergovským) stylem, přehledně, zlehka a tu a tam s nějakým skvělým záběrem, jako bylo třeba připlutí člunu do stínu japonské lodi (zase ten oceán, já vím). (22.11.2017)

Na povrchu možná film ze staré školy (díky Deakinsově velkofilmové, lehce kýčovité kameře), vypravěčsky ale úmorně monotónní drama bez fantazie a vlastního výrazu. Ten chybí také O'Connelovi, který z tváře nesundává stoickou masku a nedovoluje nám docenit jeho vnitřní boj, pro dramaturgickou funkčnost filmu kruciální. Navenek totiž Zamperini vinou vnějších okolností moc bojovat nemůže. Podobně jako hrdina 12 let v řetězech. McQueenův nekompromisní opus ale přes srovnatelné zpasivnění hlavní postavy netrpěl takovou repetitivností (do té míry, že přestává záležet na tom, v jakém pořadí jsou scény řazeny) a nevybízel ke kacířské otázce, proč máme sledovat utrpení zrovna tohoto muže. Protagonista Nezlomného je v úvodu definován všehovšudy jen svými italskými kořeny a skvělou fyzičkou (v běžeckých záběrech nápadně připomínajících Forresta Gumpa). O člověku, s kterým mám strávit hodinu v záchranném člunu uprostřed oceánu a další více než hodinu v japonském zajetí, bych toho rád věděl víc. Do slepé uličky vede i zlomyslná snaha o čtení proti srsti - torture porno s PG-13 ratingem, a tedy bez jediné gore scény, neberu. Zamperini není o moc plastičtější postavou než jeho sok, sadistický japonský dozorce, jehož vykreslení by bylo obviněno ze stereotypizace již někdy před 50 lety, kdy měl premiéru mnohem komplexnější Most přes řeku Kwai. Na věrohodnosti filmu ubírá a jeho schopnost vtáhnout diváka oslabuje vedle (nezáměrného?) oddramatizování také panický strach z humoru, který by dle tvůrců snad mohl narušit otupující (pro hrdinu i diváka) řetězec bolesti a utrpení. Doufal jsem, že alespoň přiměřenou komediální nadsázkou film prozradí autorský otisk bratrů Coenů. Ten se nakonec omezuje na jobovský charakter Zamperiniho příběhu, pro jistotu vypíchnutý pro-křesťanskými závěrečnými titulky (film samotný přitom náboženskou rovinu nijak nerozvíjí - ostatně jako kterýkoli jiný motiv). Kromě toho, že autentický epilog prozrazuje, o kolik větší dramatický a psychologický potenciál dřímá v Zamperiniho poválečném osudu, je zdaleka nejpůsobivější částí filmu. Za nezlomného se může označit ten, kdo pro tyto cca dvě minuty vydrží v kině sedět celé úmorné dvě hodiny. Možná to byl záměr. 45% (17.01.2015)

V době, kdy se Hollywood snaží přicházet s projekty více či méně narušujícími koncept klasického vyprávění, natočila Angelina Jolie "film bez ozvláštnění" - natolik neinvenční, akademický, schematický a šablonovitý, který se v zásadních momentech sice musí držet životopisných faktů, ale v těch dílčích je zcela jistě mohutně (konvenčně) dramatizován. Typický oscarový projekt (v USA premiéra 25. 12. 2014), který vzniknout tak před dvaceti lety asi by nějakou sošku ukořistil a dostalo by se mu větší pozornosti, než si zaslouží. Takhle zůstalo "naštěstí" pouze u 3 nominací, navíc v technických kategoriích. (08.06.2015)

Fragmentálně dobré (Deakinsova kamera, ale vlastně i jednotlivé scény by samostatně působily ok), jako celek uondaná tragédie bez ksichtu. Válečný film ze staré školy, u kterého se jakékoliv city k hlavnímu hrdinovy hledají těžko - definovaný tím, že je ital, nezajímá diváka celých 130 minut. Příchod flashbacků je vidět půl minuty předem, scény jsou buď příliš krátké nebo příliš dlouhé, jejich společným znakem však je, že nic nikam neposunou. Louis je během filmu provlečen různorodým utrpením, aniž by to zanechalo nějaký pocit, nebo alespoň nenudilo. Repetetivní lehce podprůměrná nuda, jejíž největší nedostatky vyplynou při srovnání s podobnými filmy (např. Boylovými několika hodinami a jedním kamenem). Vlastně se mi zdá, jako kdyby někdo bez talentu, touhy něco říct, schopnosti inovace a kombinace velmi schopně napodobil scény jiných filmů a pak je učebnicově poskládal. Svým způsobem je to mnohem horší než většina špatných filmů. Angelina to celé zvládla bez chyb a zároveň strašně špatně. (16.04.2016)