Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sawy
    ***

    Tomasz Wasilewski je takový polský Bohdan Sláma. Spojené státy lásky nejsou špatné, netradičně vedená kamera Olega Mutua filmu dodává správně chladnou patinu. O nosnosti konceptu "nechám situaci vygradovat a pak ji utnu, aniž by diváci kdy viděli její výsledek" nicméně přesvědčený nejsem. Když už se kochat panelákovou estetikou v Polsku, tak jednoznačně s Poslední rodinou. 65 %(6.1.2018)

  • Mr.Cinephile
    ***

    IFFKV 51´, 55% ‖ Náš Tomek vyvedl pěknou neplechu, páč když si chceš hrát na filmaře, zkusit natočit něco co se nepodobá podobně laděným sociálním dramatům. Dvě třetiny filmu jsou snesitelné, ale v posledním aktu se to režisérovi rozsype přímo pod rukama a neví kudy kam. Paradoxně největší potlesk sklidili herečky na jevišti, než na plátně.(3.7.2016)

  • Malarkey
    *

    51. KVIFF - Nevím, co si o tomto filmu myslet. Vypráví příběh tří žen, kde každá touží po trošku jiné lásce. Jenže pokaždé, kdy se jejich příběh trošku rozjede a začne být zajímavý, ho režisér brutálně utne a už se k němu nevrátí. První příběh byl nejzajímavější a pak už to mělo sestupnou tendenci. Závěr jsem měl co dělat, abych ho vůbec dokoukal. Nicméně musím uznat, že kamera je výborná. Bohužel z prostředí absolutně ponurého polského sídliště ležícího uprostřed zasněženého pole v zimě, což tomu také dvakrát nepomůže. Plakát je u tohoto filmu, řekl bych, vševypovídající.(4.7.2016)

  • Fajla
    **

    Tři nebo čtyři ženské a jejich "trable s láskou". To je přeci popis, který zní slibně. Tak proč to tak nakonec nebylo? Všechny hrdinky jsou úplně na pěst. Všechny jsou totálně vydepkované, a ještě k tomu většinou z ničeho. Kdyby to bylo aspoň z těch komunistů, co jim tam taky vládli, tak by se s tím člověk aspoň mohl ztotožnit. Z filmu jsem byl tak zoufalý, že při jednom z "překvapivých" zvratů (malé děcko zahučelo pod led a už nevyplavalo) jsem se musel nahlas smát. Logicky jako jediný a hned jsem se tak pasoval do role asociála v publiku. Naprosto nechápu, jak to v Berlíně mohlo dostat ocenění za scénář. Scénář se pro mě rovná příběh a ten tu byl vážně nepřítomný. A co na tom, že se ty 4 hlavní hrdinky v "ději" tak hezky "potkávají". Už těch uvozovek bylo hodně na jeden komentář. Přetrpěno na 51. KVIFF, za 40%.(7.7.2016)

  • Hwaelos
    **

    Citelné zklamání, ale tak nějak jsem to asi mohl tušit. Zápletka je vcelku prostá: ona chce kněze, ta druhá čerstvého vdovce a ta třetí sestru té druhé. A žádná z nich nedostane, co chce. Že se to zdá pro film málo? Trefa. Horší ale je, že jsou tu lidské bytosti i s jejich motivacemi redukovány na tropení nelogických hloupostí způsobených pudy. Proto je taky divákovi úplně ukradené, jak to všechno dopadne, protože tu není ani náznak něčeho, s čím bychom se chtěli identifikovat a na co bychom se mohli napojit. K tomu všemu jsou příběhy zasazeny do doby komunismu v jeho největším zahnívání (konec 80. let), aniž by k tomu byl jakýkoli důvod (snad vyjma toho, že všeobecná mizérie ve společnosti dobře koresponduje s mizérií postav). Hořkou tečkou pak je, že ani velmi zručnou kameru rumunského Olega Mutua člověk příliš neocení, protože neustále odvrací zrak studem a trapností nad tím, co je mu předkládáno (detailný záběry na nahé seniorky, onanování nad bezvládným ženským tělem...). Ne snad, že bych si myslel, že ve filmovém médiu nemá takový přístup co dělat - ale důležitá je motivovanost toho všeho. Onanující postava se prostě objeví a zmizí, aniž by měla nějakou podstatnou úlohu a nahá stařena prostě... spí. Jarmark marnosti na polský způsob.(31.7.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace