Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sawy
    ***

    Tomasz Wasilewski je takový polský Bohdan Sláma. Spojené státy lásky nejsou špatné, netradičně vedená kamera Olega Mutua filmu dodává správně chladnou patinu. O nosnosti konceptu "nechám situaci vygradovat a pak ji utnu, aniž by diváci kdy viděli její výsledek" nicméně přesvědčený nejsem. Když už se kochat panelákovou estetikou v Polsku, tak jednoznačně s Poslední rodinou. 65 %(6.1.2018)

  • blondboss
    ***

    Tento poľský snímok ma v prvom rade prekvapil svojou priamočiarosťou a úprimnosťou, kedy podáva divákovi spleť vzťahov a životných osudov v počiatkoch kapitalizmu a podáva to miestami aj dosť drsným spôsobom. Wasilewski natočil naozaj odvážny snímok a musím povedať, že som čakal väčší prúser. Jedná sa hlavne o riadny psychologický výmol, ktorý nesadne každému a ktorý celkom určite zamáva divákom. Mne to trošku zívalo prázdnotou, ale holt, to sú európske artové filmy. 60 %(28.1.2018)

  • Mr.Cinephile
    ***

    IFFKV 51´, 55% ‖ Náš Tomek vyvedl pěknou neplechu, páč když si chceš hrát na filmaře, zkusit natočit něco co se nepodobá podobně laděným sociálním dramatům. Dvě třetiny filmu jsou snesitelné, ale v posledním aktu se to režisérovi rozsype přímo pod rukama a neví kudy kam. Paradoxně největší potlesk sklidili herečky na jevišti, než na plátně.(3.7.2016)

  • kaylin
    ****

    Snímek o tom, co s námi vlastně dovede udělat láska, chtíč, touha, nebo jak tomu chcete říkat. V tomhle ohledu je snímek zajímavý, ale možná je ještě zajímavější některými použitými filtry nebo i tím, co znázorňuje. Nahota je tady podána tak přirozeně, až jsem zíral. V tomhle ohledu se mi snímek velmi líbil.(6.7.2017)

  • Fajla
    **

    Tři nebo čtyři ženské a jejich "trable s láskou". To je přeci popis, který zní slibně. Tak proč to tak nakonec nebylo? Všechny hrdinky jsou úplně na pěst. Všechny jsou totálně vydepkované, a ještě k tomu většinou z ničeho. Kdyby to bylo aspoň z těch komunistů, co jim tam taky vládli, tak by se s tím člověk aspoň mohl ztotožnit. Z filmu jsem byl tak zoufalý, že při jednom z "překvapivých" zvratů (malé děcko zahučelo pod led a už nevyplavalo) jsem se musel nahlas smát. Logicky jako jediný a hned jsem se tak pasoval do role asociála v publiku. Naprosto nechápu, jak to v Berlíně mohlo dostat ocenění za scénář. Scénář se pro mě rovná příběh a ten tu byl vážně nepřítomný. A co na tom, že se ty 4 hlavní hrdinky v "ději" tak hezky "potkávají". Už těch uvozovek bylo hodně na jeden komentář. Přetrpěno na 51. KVIFF, za 40%.(7.7.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace