Farinelli

Pokud odemne dostal Amadeus pět hvězd, musí je získat i film Farinelli. I když měl život možná o něco pestřejší, těžko říct jestli bohatší, byl virtuóz stejně ve svém oboru stejně jako Mozart. Herecky myslím skvěle vybrané i zahrané, možná jen, že bratr Carla nebyl ve skutečnosti asi takový fešák. Určitě doporučuji pro milovníky této doby. (09.05.2010)

Naprosto souhlasím s DaViD´82 - ten film je ve stínu geniálního Amadea - to je to první, co se mě po skončení Farinelliho prohnalo hlavou. Chybí tomu ta nezapomenutelnost, která by mě donutila vidět to vícekrát. A také jsem si možná neměl přečíst, že byl Farinelliho hlas vytvořen digitálně - tato nadbytečná informace mi totiž trochu kazila atmosféru snímku (minimálně mě iritoval místy velmi okatý playback). Ale najdou se tu skutečně silné okamžiky, při kterých jsem náběh husí kůže skoro cítil. Jinak Mozartovy koule vs kastráto Farinelli - 1:0 - 70% (12.12.2007)

Súhlasím s príspevkom užívateľa brumbrum. V prvom rade je to film nepočúvateľný, pretože polovicu filmu tvoria odporné árie jedného kastráta, že v diaľke počujete kvíliť ženu a ono to je chlap, čo nemá gule... No a potom je to film nepozerateľný, pretože namiesto toho, aby bol reálne životopisný rieši naozaj väčšinou sexuálnu stránku tohto polomuža. Myslel som si, že sa dozviem niečo o živote Farinelliho, reálne sa však riešilo, kto s kým kedy šukal, či mohol alebo nemohol a ak mohol, tak hlavne čo najzvrhlejšie. (17.12.2021)

Neuvěřitelně sugestivní a emocionální portrét muže, který se i přes slávu u publika a obliby u dam cítí osamělý - protože mu chybí část sebe. Krásný film, na kterém mě po shlédnutí mimo úchvatný výkon hlavního hrdiny zaujal i fakt, že v době, kdy jsem ho viděla (2008), byl už čtrnáct let starý. Jiné dobové filmy typu Valmont, Nebezpečné známosti nebo Amadeus jsou sice také geniální, nicméně z nich dýchá mimo dekadence novověku i jistá "dobovost" let, kdy vznikaly. O Farinellim bych zato s klidem řekla, že ho natočili včera, a nevědět pravdu, věřila bych tomu. "Není to bolest. Jen pocit neuvěřitelné křehkosti, jaký by měl hlemýžď bez své ulity." "Tak dlouho jsem představoval bohy, že jsem si odvážil myslet, že bych mohl být mužem." (14.01.2008)

Srovnávat Farinelliho s Formanovým Amadeem podle mě není fér, větší smysl dává konfrontace s režisérovým pozdějším filmem Král tančí. A v tomhle souboji pro mě Farinelli vychází mnohem líp, má zajímavější výpravu, pestřejší exteriéry, příběh, který mě víc oslovil a hudbu, která mi líp pasuje. Podobně jako v Král tančí, tak i tady je ústřední dvojice trochu nesourodá, jeden z nich (v tomto případě Farinelliho starší bratr Riccardo) je zneuznaný, závistivý a nepochopený magor. Jeho výstupy jsou občas napotlamě, ale jako celek je to solidně ukočírovaný. (13.09.2014)