Pickpocket
Vreckár
VOD (1)
Obsahy(2)
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout. (Cinemax)
(více)Recenze (63)
Bressone, čím vším se já musel prokoukat, abych tě našel! Kapsářina těžká dřina, bressonova filmařina naopak krásně jednoduchá a minimalistická. A vo tom to je. Těšim na další mistrova díla. ()
Vytříbená forma, za kterou se mi i s doporučovaným několikadenním odstupem těžko hledá netriviální myšlenka nebo cokoli, nač bych se mohl napojit emocionálně. Nu což, bylo to teprve mé první setkání s Bressonem (dlouho odkládané právě z obavy, že to takhle nějak dopadne), třeba si na sebe za čas zvykneme. ()
Ehm... můžeme si tu vzájemně nalhávat, jak úžasně umělecké a zajímavé dílo Kapsář je, a jak detailně mapuje psychiku člověka propadajícího zločinu. Nebo můžeme věci pojmenovat ne tak honosnými, zato pravdivými slovy. Kapsář je neskutečně nudný film, kde i všichni herci hrají tak, jako by je to samotné příšerně nudilo. A vývoj hlavní postavy? Je mi vcelku jedno, jestli Martin LaSalle neumí hrát obličejem, ani intonovat hlasem nebo tak záměrně "hraje" jen pro tenhle film. Každopádně je skutečně "hluboký umělecký zážitek" sledovat 75 minut člověka, který se tváří jako oživlá mrtvola a svůj text přednáší absolutně bez jakéhokoli zájmu. Podtitul filmu by měl znít "Ztráta času". ()
"VY V NIC NEVĚŘÍTE?" "VĚŘIL JSEM V BOHA. TŘI MINUTY." Dal jsem si v krátkém sledu 4 filmy Roberta Bressona a dojmy a postřehy trochu jak přes kopírák. Jednak musím ocenit obrazovou kvalitu materiálu, to byl pokaždé jednoznačný plus. Potom je tam otázka ambivalentního efektu, kdy těžko říct, zda vyznění považovat za plus nebo mínus - všechny ty filmy vypadají jako točené bez scénáře, děj má sice evidentní kostru, přesto působí stylem hala-bala a otázka přímého dialogu nebo monologu v nějaké lepší orientaci skoro nepomáhají. A potom samozřejmě z mého pohledu mínusy - záliba v obsazování neherců a hustém používání glycerínových slz, z tváří potečených tím sajratem se mi bude dělat blbě ještě na smrtelné posteli. 50% ()
Mé první setkání s režisérem Robertem Bressonem nedopadlo úplně nejlépe. Kapsář mě jednoduše nebavil, ani nijak nezaujal. Zejména herecky to bylo unylé, herci vypadali jak mrtvé ryby. Žádný výraz, žádná emoce, podivné dialogy… možná to byl záměr, ale vyvolal dojem mdlého a nezáživného filmu. Ve filmu nevidím ani nic navíc, nějakou obžalobu společnosti, či snahu přijít s nosnější myšlenkou. Odkazy na Zločin a trest, případně na Bratry Karamazovy (všechno bude dovoleno), jsem něco víc a krást můžu, … nic z toho jsem v tom neviděl, nebo na mě nezabralo ani v nejmenším. Sám jsem sledoval příběh jednoho chcípáčka, který sám nevěděl, co se životem a tak začal krást a měl u toho slabé výčitky svědomí. Moc tomu nepomáhala ani režisérská zjednodušení (volné peníze v kapse, neteční strnule stojící lidí, benevolentní policisté). Doporučit můžu možná jen lidem, kteří chtějí sami zkusit začít krást. Je tam pár zajímavých tipů, jak trénovat své prsty a jakým způsobem sebrat nepozorovaně hodinky z ruky. :-) Kapsáře doporučovat nehodlám, ale sám nad Robertem Bressonem hůl zatím nezlomím a na některý z jeho dalších filmů se ještě někdy mrknu. ()
Nevím, něco tomu chybělo. Připadalo mi, jakoby ti herci hráli jen tak nějak napůl. Jakoby příliš dávali najevo, že kousek od nich stojí kamera. Vztahy mezi osobami se mi zdály jaksi neskutečné, nedotažené, povrchní. Nikomu jsem nevěřila jaksi nic. Nepochopila jsem (ačkoliv jsem vysvětlení dostala), proč to všechno dělal. Nerealistické, povrchní. ()
[2,5*] "Mal som pocit, že sa mu v očiach zrači zlovôľa." Kriminálna dráma zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá je akousi psychologickou štúdiou jedného vreckára - na svet sa díva jeho očami. Dokonca pritom veľmi názorným spôsobom predvádza rôzne techniky vreckárov. Na jednej strane sa mi vynárajú otázky, prečo by niečo takéto malo (normálneho) diváka zaujímať a prečo musia byť znova a znova hrdinami filmov takéto zvláštne indivíduá (hlavná postava Michel mi je svojím správaním i vzhľadom vrcholne nesympatický). Na druhej strane ale nemôžem ignorovať, že je ten film naozaj výborne nakrútený (len tá téma...). Celým filmom sa vinie nepríjemne intenzívne napätie, ktoré pri jednotlivých pokusoch o krádež nadobúda až neznesiteľné rozmery. Nesympatického hlavného hrdinu Michela (Martin LaSalle) aspoň trochu vyvažuje sympatická a pôvabná Jeanne (Marika Green), ktorá ale veľa tej inteligencie nepobrala. Romanticky ladený záver filmu ma ale celkom potešil. "Neviem. Možno má všetko svoj dôvod." "Jeanne, ty si vážne naivná!" ()
Ó Jeanne! (Čím vším jsem si musel projít, než jsem tě našel!) ()
Vreckárske scény boli natočené par excellence! Príjemne ma potešila dĺžka, ani príbeh nebol vôbec slabý narozdiel od toho čo si tu väčšina myslí. Jedine, čo mi naozaj vadilo je, že herci hrali ako mrtvoly. Aj keď som niekde čítal, že to bolo zámerom, aby diváci mohli pociťovať emócie podľa seba samých a nie podľa toho, čo zahrali herci. Tak teda odpustené! A navyše emočný zážitok veľký keď pri niekoľkých scénach mi bilo srdce jak odtrhnuté z reťaze! Dávam 5 bludišťákov! ()
Nemám rád filmy, ktoré musia divákovi všetko vysvetliť a ukázať. No Pickpocket robí opačný extrém. Divácky neprívetivý, takmer nič nevysvetľujúci, s pomalým tempom. Tu aj tých 75 minút bolo veľa. Moja prvá skúsenosť s Bressonom a nedá sa povedať, že by sme si sadli. Azda nabudúce. (Cinematik 2015) ()
Tenhle podzim věnuji Bressonovi, mrzí mne, že jsem ho tak velmi dlouho přehlížel a nedocenil. Každý jeho film stojí zato. "Čím vším jsem si musel projít, než jsem tě našel!" A tak snad skrze vytrvalost lásky hlavní hrdiny přidá i nějaké další minuty či dny k těm pouhým třem minutám víry, o kterých se zmiňuje. ()
Malou roli si zde střihnul Pierre Étaix, vynikající autor komedií. Pokud jste od něho dosud nic neviděli, doporučuji vám to napravit. ()
Z Bressonových filmov vždy behajú zimomriavky po chrbte - či už vďaka zvolenej téme, alebo vďaka forme. Obe ma vždy odrovnajú. ()
Cesta osamelého mladíka Michela, fascinovaného krádežou, ktorú povyšuje na úroveň umenia, v presvedčení , že isté elitné bytosti budú mať právo uniknúť trestu. Vreckár je jedinečné a dôležité filmové dielo, ktoré rozhodne treba vidieť. Bresson v tomto filme spochybňuje zlo, ako ho definuje spoločnosť. Svoje postavy morálne nesúdi, jednoducho využívajú svoje mimoriadne dary, aby si zarobili na živobytie. Málokedy bolo podobenstvo o hriechu a vykúpení prezentované s väčšou presnosťou a jasnosťou. ()
1/12/23 ()
Parametricky odvyprávěné, navíc se stylem, jenž dominuje celkové zápletce. Bresson částečně staví na vrcholném románu Zločin a trest. Svojí hlubokou nemorální úvahou skrz nevýrazného obyčejného člověka objasňuje jeho postavení a přes něj si nárokuje zvláštní privilegia nad rámec běžné společenské morálky. Křehká studia charakteru, která je vedena typickým filmovým jazykem Bressona za pomocí emotivního vnitřního komentáře hlavní postavy, který střízlivě vysvětluje své pocity a motivy. ()
Kazdy, kdo si prosel behem detstvi ci puberty kleptomanskym obdobim a pamatuje si buseni srdce, kdyz v samoobsluze schoval cokoladu do kapsy, musi tenhle snimek ocenit jen pro dokonalou kameru v kapsarskych scenach, nadto se jejich bravurnosti jiste i zasmeje. Jak jednoduche, ze? Zadruhe, myslenkovy naboj, vic nez inspirovany Dostojevskeho Zlocinem a trestem - tenhle film vas prinuti alespon trochu popremyslet o zavaznosti moralky, zvlast dialogy s komisarem jsou pikantni. A naposled, proc si zaslouzi film pozornost - hereceky vykon oci hlavniho hrdiny, jako samostatne loutky, to je neco, co se dnes uz prilis nenosi. Komorni, ale o to vice pusobive. ()
Lze vůbec ospravedlnit nějaký zločin? Michel věří, že ano. Je inteligentní, je bystrý tak proč by neměl mít práva svých předností byť i na úkor druhých využít. Perfektní film Kapsář je inspirován románem Zločin a Trest. Pokud jste přečetli knihu, zaručeně vás potěší, že Bresson je Dostojevskému opravdu věrný. Vyskytuje se zde otázka ospravedlnitelnosti zločinu, pocitu viny, či načrtnutí psychologické hry mezi zákonem a zločinem. K tomu všemu Bresson ukazuje, že je mistrem záběrů a dialogů, takže nám vzniká velmi napínavý film probírající pocity Michela ale i starosti jeho okolí. ()
Dostojevského Raskolnikov ve Zločinu a trestu spáchal vraždu, protože věřil, že je lepším člověkem než jeho oběť a má tedy morální právo vzít jí život. Týpek v Bressonově Kapsáři okrádá lidi, protože je moc cool na to aby si našel normální práci. Pardon, ale jestli to měla být adaptace, tak se ztratila podstata původního díla, a jestli to mám hodnotit jako samostatné dílo, tak ho musím zhodnotit jako banální a zbytečné (a ještě k tomu k uzoufání nudně natočené, ale s tím je u Bressona potřeba počítat). Jedna hvězdička za to, že to aspoň není zbytečně dlouhé. ()
"Boli to veľmi pekné hodinky..." ()