Potulný samuraj Kenšin: Kjóto v plamenech

Dvojka mě hned od začátku bavila více – asi jsem už věděl, co přesně čekat. Nemusela se zaobírat definováním postav, přestože je provedla určitým vývojem při překonávání jejich pochybností, jen pokračovala ve vybrušování pohledného, výpravného "live-anime" stylu. Především se však vytasila s přímočařejší zápletkou, která představila skupinku komiksových padouchů, pohrála si s dynamickou akcí na cestě k nim (a v hořícím Kjótu), sem tam zamudrovala o nových pořádcích… a dokončení příště. (18.01.2022)

Docela slušnou chvíli jsem přemýšlel, který z dílů Kenshina se mi líbil více a dospěl jsem k závěru, že jsou oba stejně dobré. Je třeba se však připravit na skutečnost, že první pokračování rozehrává daleko rozmáchlejší a spletitější příběh, než tomu bylo u původního filmu a v tom důsledku představuje také značně větší počet postav. Kdo ma tedy problémy se orientovat v Asiatech, tak bude asi chvíli v lese :-) Jinak se však nic nemění - výborný hrdina a především bezkonkurenční šermířská akce, z níž se doufám to nejlepší objeví v závěru trilogie. (11.03.2015)

Další pokračování příběhů Kenšina Himury alias Zabijáka Battosaie, tentokrát rozdělené do dvou přímo souvisejících částí.  První část pochopitelně celou hru teprve začíná a seznamujeme se tak s novými postavami a zejména hlavním záporákem popáleným samurajem Šišiem Makumotem.  Pomalejší a méně osudové, přesto jsem zůstal lapen. (23.01.2023)

První filmy ze dvou jsou všechny stejné a ani tento není výjimkou - prostě jen slibují, že ten následující díl bude hrozně peckovní. Máme tu pár soubojů, ale všechny jen navnadí na nějakou pořádnou bitvu, kterou ovšem nedostanete, což ovšem neznamená, že by ty bitky, které uvidíme v tomhle díle, byly odfláknuté, to ani zdaleka ne. Představí se také možná až moc nových postav, takže pokud z nich snad nějaká umře, je vám to jedno, protože jste neměli vůbec žádný prostor na to, abyste se s postavou sblížili. Ústřední hrdinové už se znají nějaký ten pátek, takže jim častokrát stačí pořádný pohled na druhého a je jim jasné, co si dotyčný myslí, a zároveň to vypadá, že si vyměňují telepatická psaníčka. Ale u Kenšina a Kaoru je to roztomilé, takže to necháme být. Film nám ukáže krásné kulisy, hezky nám otevře dveře času a zavede do prvních let éry Meidži. Pěkně nám k tomu hraje i známá hudba a „řvou hlasy“ – to vše známe již z předchozího filmu, a proto to působí velmi familiérně a fanoušek prvního filmu může být jedině spokojen. Jediná situace, kdy výběr hudby zakolísal s mým vkusem, bylo, když se bojovalo v Kjótu a Kenšin se předváděl na mostě a začala k tomu hrát rocková hudba. Prostě mě to úplně vyhodilo z "moodu". Každopádně se nezbývá než těšit na další díl, pěkná reklama to byla. (12.12.2014)

Druhý Ruróni Kenšin trpí klasickým neduhem prostředních dílů. Chybí mu uzavřený dějový oblouk a slouží zejména jako prolog k očekávanému velkému finále. Z toho důvodu spíše seznamuje s okolím, dokresluje motivace a dějová pozadí a v neposlední řadě přivádí na scénu větší množství nových postav. Oproti jedničce hraje na o poznání temnější notu. Pár humorných miniscének se sice dočkáme i tentokrát, ale celkové vyznění je o mnoho vážnější a vzdálenější animovanému světu. Toto zvážnění je třeba dobře vidět na postavě hlavního záporáka. Místo přehnaně slizkého Takedy doprovázeného veselým hudebním doprovodem je tu tajemný a s mnohem větším odstupem sledovaný (protože je třeba schovávat trumfy do závěru trilogie) Šišio, který chce prostě "jen" vládnout. Podobně jako u jedničky se však jedná o audiovizuálně velmi zdařilé dílo, které má relativně dobré tempo. Trošku zamrzí minimum opravdu zdařilých akčních scén, nicméně jako návnada na následující epizodu to funguje obstojně. Příjemným překvapením je Rjúnosuke Kamiki, který postupně ukazuje, že je schopen zvládat více hereckých poloh a pomaličku se dere mezi japonskou hereckou elitu. (30.04.2015)