Půlnoční dítě

Místy strašně utahaný film, ale nedá se mu upřít podmanivá atmosféra, kterou dotváří příjemný hudební doprovod. Příběh sám o sobě není nijak zajímavý a osobně bych uvítal trochu více vysvětlování, ale na druhou stranu je fakt, že doslovnost by se do konceptu asi moc nehodila. Do lehkého nadprůměru film tahá obsazení, které nemá chybu, což platí v první řadě pro dětského představitele. 60% (29.04.2016)

Film, který ponechá otazníky, ale i přes tu pomalost má atmosféru očekávání, která nakonec schramstla asi většinu rozpočtu, který mohl být i větší, ab to více vyznělo. Ale to, že není všechno zodpovězeno, nevadí. Divák může jen tušit, postavy jsou o tom přesvědčené a mnoho možných interpretací zůstává i po konci na divákovi. A přesto to nevadí, protože mi zjevně tyhle pomalé komorní příběhy vyhovují. Takový jiný E.T. --- Otevřenost a nedořečenost byla sice záměrem, nebo možná nutností rozpočtu, přesto by bylo lepší mít více dovysvětleného, aby to byla o něco větší pecka. --- 3,5* (06.09.2016)

Euforická opening scene (nejlepší silniční tenze od Drive), moc dobrá první hodina, pár solidních scén po ní, bohužel zbytek patří k tomu nejhoršímu, co Nichols kdy napsal/natočil. Závěr už čistě full retard... teda full late Shyamalan. Strašná škoda... jako pocta sedmdesátkové sci-fi ok, jako dramatický celek s celkem subtilní psychologickou linkou hodně rozsypané. [Berlinále 2016] (25.02.2016)

Možné SPOILERY. Mno, že se z toho nakonec vyklube levnější slepenec Blízkých setkání třetího druhu a Starmana, to mne nenapadlo. Dokonce i ten mladý vědecký specialista má francouzské jméno, jako svého času Truffaut v Blízkých setkáních. Nápad vlastně není špatný, ale přijde mi nedotažený a místy zbytečně natahovaný. Třeba ta sekta - evidentně vznikla ještě před dítětem, tak co bylo její náplní a proč najednou všichni tak zblbli z recitování GPS souřadnic? Když všude byla FBI, jak se mohli dva chlápci trhnout a jít hledat dítě? A nakonec mi docela vadí, že vlastně nebyl vysvětlen ten cizí svět nad námi (paralelní?, svět stvořitelů? pozorovací?) a celé se to vlastně soustředí jen na tu honičku. A ten poslední záběr - bude jako druhý díl? Něco jako Otec vrací úder? A kam vlastně bude mířit manželka, když mění image, co bude teď dělat? V určité chvíli mi to navíc přišlo jako film od člověka, který ztratil dítě a potřebuje se s tím vyrovnat (viz světelné bytosti), ale princip Boha je mu vzdálený, tak vymyslí svítící pajduláčky z jiného univerza. Nevím, přišlo mi to na ten v podstatě nakonec jednoduchý a prostý nápad zdlouhavé, kupodivu bez emocí, možná chyběl i trochu nadhled, a ta depkoidní hudba to celé shazovala dolů, jak jen to šlo. (09.09.2016)

Snaha projít se ve „sci-fi government chase“ šlépějích Starmana či blízkých setkání s E.T. byla očividná, ovšem jejich kouzla se tato reflexe otcovství dotkne jen letmo. Chápu, že tohle nemělo být tak úplně cílem, nicméně zvolená chůze přibývajících otazníků nepůsobí tajemně, ale spíše chatrně a je až s podivem, kam se od Take Shelter ztratila plastičnost autorových postav. Když se jeho dvorní herec Michael Shannon (jaká ironie, že generál Zod hraje otce Clarka Kenta) zahledí na konci do nebe, vypadá to, že se nedívá na syna, ale že s potěšením zjišťuje, že po dlouhé době zase sprchne. Mám pocit, že kvůli tomuhle případu osmileté zkoušečky LED žárovek by Bubák Mulder ani nevstal od stolu své washingtonské kanceláře.. (29.09.2016)