Zlo nikdy nespí

Tak po dlhom čakaní sa konečne do kín dostal môj najočakávanejší horor tohto roku. Veril som, že film uvidím ešte v roku 2015, no z dôvodu chýbajúceho distribútora sa film dostal do kín až teraz. Iróniou je, že v Amerike film zatiaľ ešte ani nemali možnosť vidieť. Takže pre mňa je radosť, že behom jedného dňa som mal možnosť vidieť dva filmy od Mika Flanagana. A rovno to pustím všetko von, myslím si, že mám veľmi rád, keď môžem z kina odchádzať plný dobrých pocitov. "Before I Wake" je podľa mňa jeden z najlepších hororových filmov poslednej doby. Myslím si, všetci fanúšikovia pokojného, tichého a nenápadného naznačovania, ktoré vyústi až do skutočného strašenia budú nadšení. Sú tu síce aj nejaké tie skákačky, no ani jedna nebola falošná a nikdy som nemal pocit, že by film chcel skúšať nejaké lacné triky alebo finty len na to, aby nás vyľakal. A rovnako super je aj fakt, že väčšina strašidelných momentov sa do traileru vôbec nedostala. Dáva to filmu oveľa väčší priestor na to, aby nám ukázal svoje esá v rukáve. Postavy vieme veľmi dobre pochopiť, záverečné rozuzlenie je vynikajúce a odrazu si človek uvedomí, že všetko to dáva reálne zmysel a je to dobre napísané. Je tu pár skutočne creepy momentov, ktoré dodávajú filmu na jeho skvelej atmosfére. Nikam sa neponáhľa, necháva v nás všetko postupne dozrieť a výsledkom je podľa mňa absolútne fantastický hororový film. A dúfam len, že budem zaspávať len s tými najkrajšími snami. Hodnotenie: A (09.04.2016)

Nápad ucházející, i ten záměr neudělat z toho horor na první dobrou jako spíš psychologické drama s poetickými prvky a sem tam mrazením v zádech. Bohužel to moc nefunguje díky několika věcem. Za prvé neskutečná doslovnost. Ne že by film musel být zamotaný aby to vypadalo, že je chytrý, ale když něco jasně plyne z děje, proč to ještě v druhém plánu dovysvětlovat. Za druhé, atmosféře těžce ubližuje divné chování většiny lidí na scéně, kteří na dění kolem sebe reagují velmi nepochopitelně a naprosto nerealisticky. Skoro nikdo tam nejeví strach, údiv, snahu vyrovnat se s děním nebo mu vzdorovat. Za třetí, ač se to snaží o originalitu, zase to sklouzne do čistě hororových klišé typu maminka musí pátrat v archivech, aniž by ji nějak zvlášť trápilo, že právě přišla o manžela. Což byl mimochodem jediný sympatický člověk na plátně, leč to je právě to klišé, v mainstreamových hororech dnes musí vždy mužské postavy zmizet nějakým podobným způsobem, aby vše podstatné zůstalo na ženách, asi to tak odpovídá současným kulturně vzdělávacím požadavkům. Navíc se těžko drží mamince palečky při jejím snažení, když to do značné míry bylo právě její idiotské chování, které věci zhoršilo. A opět jako obvykle, následky toho chování nenese ona sama, ale ostatní. Sice tam máme jakýsi příslib možného happy endu, ale stále v rámci dost nerealistického přístupu k situaci, která nastala. Je tam pár věcí, které si zaslouží ocenění, jenže docela slušný potenciál je těmi vyjmenovanými negativy dost ubit. (15.10.2016)

Dreams Come True Boy. Docela nechápu, proč ten tři stopy vysoký projektor jeho adoptivní táta lépe nevyužil? Proč ho třeba před spaním nenechal listovat v Playboyi..? Zajímavý nápad s fádní formou realizace. Pomalé pohyby i mluva, tklivé smyčce a ženské sbory, bubák ze skladů Area 51, k tomu otřepaně podaná vyšetřovací linie, rodiče stavící domácí nadpřirozeno na úroveň vyskládávání myčky a bezkrevné výkony herců nad 18 let. Flanagan skončil někde na půl cesty mezi temnou rodinnou fantasy a klasickým záhrobním hororem a já pro jeho i naše dobro doufám, že své příští kroky namíří zase směrem od mainstreamu. Na svůj věk sice přehnaně sladce žvatlajícímu, ale jinak velmi přesvědčivému Jacobu Tremblayovi z celého srdce přeji, aby ho Culkinův dealer koksu zkontaktoval až co nejpozději.. (28.06.2016)

Jen bych zopakoval komentář flanker.27. Navíc mi vadilo, že vstup do děje v podstatě trvá hodinu (!), a až pak se konečně začne něco dít, ale stejně to v závěru není nijak vysvětlené. Jako ano, nápad zajímavý, potenciál obrovský, závěr jakž takž potěšil, ale celkově tomu mnohé chybělo, a to tak, že velmi. Plus ty pomalé záběry, jen aby nabyla stopáž a divák si nevšiml, že celá ta historka by vystačila maximálně na jeden díl Krajních mezí. Které, mezi námi, měly často nápaditější scénáře. (02.05.2020)

Tak už mám takmer stopercentnú istotu, že M. Flanaganovi horory jednoducho nikdy nepôjdu. Podobne ako napr. pri Absentii (2011) alebo pri Oculus (2013) veľmi dobrý nápad a hororový námet skôr či neskôr aj tak svojim filmovým spracovaním pokašle. Nie je tomu inak ani v tomto prípade. Nápad zhmotnenia snov veľmi dobrý, po obsahovej a formálnej stránke sa však dalo urobiť podstatne viac. Úvod pokiaľ ešte človek nečaká strašenie, len sa pripravuje na to čo má prísť a na záhadu okolo samotného chlapca, tak to celkom ujde. Akonáhle má dôjsť na hororové prvky tak nula bodov - žiadna atmosféra, všetko nudné, sterilné a dejovo predvídateľné. Jediné čo sa v tomto smere podarilo bolo pár priemerne pôsobivých záberov na hlavného bubáka a rozumné vysvetlenie pointy chlapcovi čo to bol vlastne ten jeho bubák Mátor zač. Opätovné sklamanie. 50/100 (23.06.2016)