Pestrobarvec petrklíčový

"Lišaj, lišaj, lišaj... slova v bedně lítaj. Můry vášně submisivní, vržou křídly, slzy roní." Ha! Copak nám to filmem poletuje? Promovaný entomolog i certifikovaný sadista by radostí skákali metr dvacet, jak koníci luční. Je to on! Pestrobarvec petrklíčový, latinsky Hamearis lucina, lidově zvaný Masochfrajtr lesbolizný. Krásný exemplář. S křídly hebkými jak silonky na nohou zbožňované paní a s nezbedným něžným sosáčkem. Co nám o motýlkovi říká teta Wiki? "Pestrobarvec obývá teplá a vlhká stanoviště, zejména křovinaté louky, lesní mýtiny a horké klíny." Taky bedny, obývá...  Ovšem echtovní subinka, dominantně sekýrující svou "paní" (co všechno zahrála blbě), to jsem ještě nezažil. Ta byla! Na pěkných pár facek [sic! :-)]. Zhodnocení filmu: Okřídlená, byť pomalá až unylá bajka o můrách v lidech, s ponaučením, že základem každého zdravě úchylného vztahu je komunikace. Entomologii, lyrice, mazlení a (z)dravé submisivitě zdar! (26.08.2022)

Pestrobarvci nelze upřít specifická výjimečná atmosféra, ale stejně jako ve Stricklandově předchozím filmu Berberian Sound Studio jsem měl pocit, že se až moc okatě snaží okouzlovat právě formálními hrátkami a upozaďuje zajímavé postavy. Jen v málo sekvencích jsem se do toho dokázal ponořit a většinou jsem vnímal spíše tu snahu zaujmout a zhypnotizovat. Nejpůsobivější tak v mých očích stále zůstává Stricklandův debut Katalin Varga. 70%. P.S. Pinastri! http://en.wikipedia.org/wiki/Sphinx_pinastri (31.01.2015)

O málokterém filmu se dá říct, že ho musíte vidět, protože je nepopsatelný. U tohoto motýla, kterého ani neumím vyslovit, to platí dvojnásob. Na začátek nutno podotknou roztomilý fakt, že film je mnohem víc erotický, než se zprvu zdá. V podstatě zde neuvidíte jediné obnažené prso, ale vzrušeni budete víc, než u lecjaké přízemní lupačky. Atmosféra a erotika je v tomto filmu na velmi dobré úrovni, takže počítejte s tím, že minimálně v první části filmu si odskočíte na svého partnera, s kterým budete film sledovat. Druhá půlka filmu, ale začíná nabírat na dramatičnosti a rozhodně vás bude zajímat, jak to všechno skončí. škoda jen, že je konec přeci jen trochu useknutý. Pro milovníky uměleckých a erotických filmů s trochou perverze, jednoznačná jasná volba. Skvělým doplňkem filmu zůstává pozornost ke každému detailu, hudba a trocha toho voajérství. Život dvou dam, na venkově rozhodně nemusí být nudný a fádní… obzvláště když se do toho zamíchá taková zbytečnost jako je láska. (04.01.2021)

Ve filmu se nevyskytují žádní muži, jen čistá krása (ženy, motýli, spodní prádlo - má vlastní credits v titulkách, kozačky, můry, knihy). Velmi zábavné je prohlédnutí hry dvou hlavních postav, správně absurdně funguje ženská akademická půda aka dýchanky odbornic na motýly, britský všudypřítomný humor, který situace zlehčuje, ale hned vzápětí vede k uvědomění si smutných skutečností. Stačilo by ale prvních šedesát minut pro obsažení výše popsaného, druhá polovina filmu se táhne jak smrad ve znamení zdlouhavých artových surreálů, které tu jistě budou pseudointelektuálové vyzdvihovat. Za mě vzdělávací P.S. V jeden moment filmu jasný odkaz na dílo - http://en.wikipedia.org/wiki/Mothlight (01.02.2015)

The Duke of Burgundy je neo-goticky-esteticky dokonalá, jemne erotická dráma ktorá je podliata v marináde gialla. Práve takáto kombinácia je pre mňa filmová, gurmánska lahôdka. Anglický režisér Peter Strickland sa dokáže s vizuálnou a zvukovou stopou pohrať tak zapálene, že je vlastne jedno.. alebo skôr v záberoch vyslovene prekáža nejaký príbeh alebo postup deja. Je to vec ktorá robí s gialla (čo je vlastne subžáner Talianskeho kriminálneho thrilleru) umelecky nesmierne hodnotné dielo, hoci tu absentuje hocijaká substancia tohoto, mnou veľmi ceneného, žánru, dôraz na estetiku interiérov a exteriérov sa nedá zaprieť . Tak ako tento režisér skvele skombinoval tirto prvky vo svojom minulej snímke Berberian Sound Studio tuto nezaostáva vôbec za ničím. Celý čas sledujeme vyvíjajúc sa vzťah medzi dvoma zrelšími ženami. Jedna pani domu, pravdepodobne na nejakom grófskom sídle, a druhá je slúžka. Medzi nepríjemnou a krutou vlastníčkou sídla a slúžkou po čase vznikne veľmi silné sexuálne puto plné zvrátených úchyliek v podobe trestov, ale nemôžem povedať, že by išlo o vulgárne scénky. Čo je však najzaujímavejšie je to, že ich vzťah vôbec neovplyvnil ich formálne sociálne role. tresty, poslušnosť a arogantnosť medzi vzťahom slúžky a šéfky hrali ako nejakú fetišistickú úchylku. Bolo to také De Sadovsko zmyselné. Podľa mňa rozhodne nejde o nejaký sexploitation. K dokonalosti mi chýbalo málo ale predsa... Scenáristicky mi to neprišlo také pestré. Sledovať postaršie panie ako sa objímajú 1 a pol hodiny je síce pekné ale čakal som troška viac. (28.04.2015)