Diplomacie

Minimalistické drama postavené převážně na skvělých dialozích. I když se to hlavní odehrává převážně v uzavřeném prostoru generálovi kanceláře, je tu dostatečně napětí k udržení pozornosti a rozvinutí děje. Na své si přijde i kamera, která rozhodně není nudná. Z naší tvorby mi připomíná Daňkův Dialog s doprovodem děl. (08.11.2016)

Svým významem dosti důležitá událost z evropských dějin, o které jsem předtím neměla ani tušení. S velkým zájmem jsem tedy sledovala film, který její zákulisí osvětluje. I když člověk samozřejmě nemůže pochybovat o tom, jak to celé dopadne, sleduje tu slovní diplomatickou přestřelku s napětím. Jaké zbraně asi použije noblesní švédský konzul k tomu, aby odradil německého generála od šíleného záměru? Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií. (01.03.2017)

Švédský Napoleon Bonaparte se potajmu vkrade do komnat říšské kurtizány dobrých mravů a špatných vyhlídek, aby mu dala. Detonátor. Naději. Místo v historii.. Úvodní Beethoven vše vloží do rámu chmurné naléhavosti a pak už jen s fabulací mezi čtyřma očima sledujeme, jak může být možnost volby někdy zničující a že diplomacie je umění dovolit někomu udělat to, co chcete.. Když si může přibarvovat Schlöndorff, úspěšně hrající svou hru na svém oblíbeném hřišti, můžu i já. Věřím v prozaičtější důvod záchrany Paříže a sice, že pro tehdy jedenáctiletého Jeana-Paula musely být do dospělosti zachovány střechy ke kaskadérským kouskům.. (24.01.2022)

Pro vysoké hodnocení hovoří tři plusy, které v tomto filmu jsou. První plus za bezchybně vystavěné dialogy, druhé za vynikající výkony Arestrupa a Dussolliera, na kterých film stojí a třetí plus, že jde o skutečnou historickou událost, která zachránila mnohým Němcům krk. Kdyby Paříž padla, vyvolalo by to bezpochyby vlnu násilí a odplaty, patrně by se též srovnávala se zemí města v Německu a nimi i obyvatelé, tak jak to chtěl původně Stalin. Ovšem to jsou dohady ,,kdyby - chyby", nejdůležitější je, že Paříž zůstala zachována. (17.03.2015)

Skvělý film o záchraně Paříže na konci druhé světové války. Hitler, poté, co mu spojenci vybombardovali všechna velká německá města, chtěl za každou cenu odvetu. Přestože věděl, že válku má prohranou, rozhodl vyhodit Paříž do povětří. Včetně Eiffelovy věže, baziliky Sacre-Coeur, Invalidovny, paláce Louvre, katedrály Notre Dame, všech mostů, muzejí a dalších památek. A vyvraždit přitom třeba celý milión Pařížanů. Generál vod Choltitz to dostal rozkazem a podminovány už byly všechny mosty i další objekty. Jedné noci však na hotelu navštívil generála tajnou chodbou švédský konzul Nordling. Vedli spolu dlouhý rozhovor, který měl jediný cíl - zachránit Paříž i její obyvatele. (04.04.2020)