Nastala chyba při přehrávání videa.
  • berg.12
    ***

    Nehodlám se přít s filmovou historií. Ale tříhodinový gigantický spektákl, který je tu jen proto, aby mi do hlavy neustále vtloukal, že se mají mít lidi rádi, to je na mě trochu moc. Shodou okolností jsem film viděl prakticky současně s „Metropolis“, u kterého jsem prodělal něco podobného, který ale díky hudbě, vizuální a filmové vytříbenosti dopadl o poznání lépe. Ta kolébka mě bude strašit ještě hodně dlouho. Pro poznání vývoje kinematografie ovšem zásadní dílo. Mimochodem, krásně tenhle film humorně zvaríroval Buster Keaton ve svých „Three Ages“.(26.3.2007)

  • Sandiego
    *****

    Raději jsem to zkoukl na dva díly, ale nakonec bych tak úchvatný a dynamický snímek určitě zvládl na jeden zátah. Rozhodně nejsilnější byla současná linie a výtečná byla i monstrózně pojatá linie z Babylonu, ostatní mi přišly spíše do počtu. Filmu rověnž vévodí tvě skvěle zvládnuté postavy - mnohovrstevnatý Drahoušek a naprosto nekon- venční Horalka, která mě skvěle bavila. A ten závěr měl takové grády, že by se za ně nestyděl ani současný napinák plný zběsilých střihů. Nelekejte se stopáže a také se nechte Intoleranci unést!(2.11.2008)

  • Zbyisek
    ****

    Pravdou je, že tento film je především pohledem dnešního diváka opravdu dlouhý a trochu nezáživný. Přesto jsem ho viděl dvakrát a snad si i troufám tvrdit, že podruhé mě bavil víc. Velkolepá bojová scéna na mě působila dokonce svižným a akčním rázem. Nad ohromnými davovými scénami s tisíci komaprzisty zůstává skoro rozum stát - takové davy lidí dnes zvládají vypočítat jen nejvýkonnější renderovací farmy, v Intoleranci je ale vše skutečné.(29.6.2008)

  • Hwaelos
    ****

    Viděl jsem teda jen verzi hodina a půl, která je uložená ve Filmovém archivu a - ačkoli je pravda, že touto selekcí (nevím, nakolik byla zamýšlená a nakolik jde o poškozené části, které byly vyřazeny) film nabyl jisté zkratkovitosti a vynechává důležité scény, které pak musí divák zpětně rekonstruovat v hlavě - je taky fakt, že jsem byl moc rád, že to nebylo delší. Sice samozřejmě vím, proč je film tak důležitý z historického hlediska, ale faktem je, že Griffith natočil snímek, který sice předběhl dobu, ale rozhodně není nadčasový. Oproti proklamované novátorské montáži, bohaté výpravě a splétání vícera dějových linií, jsem si všiml i některých méně zjevných prvků. Režisér zřejmě jako první pracuje systematicky s návratnými motivy a používá střih jako dramatický prostředek (ke konci, kdy se dějové linie dostávají do fáze kolize, se střih zrychluje a skáče z jedné linie do druhé). Za zmínku stojí i otevřené násilí a erotika - v tak ranném filmu to jistě nebylo běžné. Ovšem tento pokus o míchání propojených příběhů, tak jak to dělává v současnosti Innaritu, trpí i poporodními problémy. Vypadá to, že střihač při proplétání dějových linií měl v jedné ruce nůžky a v druhé Becherovku. Krom toho, že paralelní děje nespojuje nic víc, než pouhá přítomnost intolerance, přechody mezi nimi jsou podle všeho téměř náhodné, určované maximálně hodně z rukávu tahanou asociací. Závěrečná katarze a uspokojivé rozřešení dějových linií (které by ještě k tomu do sebe nějak secvakly) se nekoná. Takže ve výšledku: převratný experiment - ano. Vynikající film - ani ne...(25.2.2009)

  • Lavran
    *****

    Z hlediska filmového vývoje a historie jde bezesporu o dílo zásadního charakteru, a jako takové si bez zbytečné omáčky zaslouží plný počet, který také nadělím. Ovšem, kdybych měl film hodnotit čistě subjektivně, bilancovalo by hodnocení někde mezi 3 a 4. A to z jednoho prostého důvodu - je to tak manýristicky a megalomansky dlouhé, že jsem s obtížemi ustál (useděl) celou stopáž v bdělém stavu. (Kolosální spektákl je vskutku příměr bez skrupulí.) Přestože rozhodně nebyla nouze o náhlé frekvence nezapomenutelných scén (za všechny uvedu jako příklad úchvatné dobývání Babylonu a následné oslavy v ulicích města - 1916? Ha!), co je moc, to je příliš i na dnešní zadaptované diváctvo.(7.7.2008)

  • - Pôvodný názov filmu bol Dráma porovnania, sám režisér ho ale nazval Slnečná dráma vekov. (Raccoon.city)

  • - Samotná scéna babylónských orgií stála 200 tisíc dolarů, což byl téměř dvojnásobek celého rozpočtu Zrození národa (1915), předchozího Griffithova filmu. Jen sám D.W. Griffith do celé produkce investoval tehdy bezprecedentní sumu, přes 2 milióny dolarů. (džanik)

  • - Mnoho komparzistů se během ”bitev” tak vžilo do svých rolí, že si navzájem způsobovali skutečná zranění. Na konci jednoho natáčecího dne bylo ošetřeno celkem 60 poranění. (džanik)