Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Adman
    ****

    Jedná se o jednoznačně průlomový film, plný nových věcí, které nikdo před Davidem Warkem Griffithem na plátně nepředvedl. Je zde např. využíváno křížového střihu, nebo Griffith dokázal jako první vyjádřit pocity v detailu. Jedná se o film němý a tak je vždy buď ticho, nebo jemný orchestrální doprovod (jak už to bývá :)), a tak si film může divák mnohem více vychutnat a vice se soutředit na jeden smysl.. Každopádně na mě z filmu sálala obrovská snaha vyprodukovat něco obrovského, což je také vydět na nebývale vysokém rozpočtu na tu dobu. Či. slavný "pád Babylónské věže", při jehož natáčení bylo v záběru více než 16.000 lidí! Dá se hovořit o dědečkovi americké, dodnes světové kenematografie.(27.11.2005)

  • Douglas
    *****

    Kdyz jsem dnes z 35mm pasu videl dvousetminutovou rekonstruovanou verzi se vsunutymi okynky tam, kde se nedochovaly cele zabery, konecne do sebe vsechny dilky skladacky zapadly, vsechny motivy byly doreseny a vztah mezi liniemi se ukazal byt extremne dobre promysleny. Tohle dilo neni obdivuhodne jen pro svou monumentalnost a ambice, ale predevsim pro obrovskou miru vypravecske citlivosti. Po triceti francouzskych, italskych, ruskych, americkych a danskych filmech z roku 1916, ktere jsem tento tyden na platne zhlednul, je Griffithovo umelecke vizionarstvi neoddiskutovatelne. (A navic to byl bozi triapulhodinovy klavirni koncert. :))(30.6.2016)

  • Ony
    ****

    "SOUTĚŽ: Sdružení kinomajitelů "Biografia" v Praze vypisuje tímto konkurs na stručné dvouřádkové vystižení geniální myšlenky amerického režiséra D. W. Griffitha v jeho slavném grandiosním filmu "Intolerance". Cenou poctěného textu užije "Biografia" jako vtipné a účelné reklamy k tomuto největšímu filmu světa. I. 1500 K II. 1000 K III. 500 K" (časopis Kinografia, č. 3/1921) Tak prosím...(11.2.2007)

  • mcb
    ***

    Dnes takřka nehodnotitelné. Jedno z nejvelkolepějších děl němé éry kinematografie je pro dnešní diváky pouhou zajímavou exkurzí do počátků filmové režie, v níž se mísí úžas nad rozmáchlou výpravou, masovými scénami a novátorským propojením čtyř narativních linií v různém čase a prostoru, s nechutí nad přepálenou tříhodinovou stopáží, která je subjektivně k nevydržení. V době uvedení rozdělené na více dílů to mohlo fungovat, dívat se ale na tenhle epos v kuse vyžaduje hodně velkou dávku trpělivosti. Budou za sto let takto nudné i dnešní "blockbustery"?(22.11.2012)

  • Sarkastic
    ***

    (Verze: 163 minut) Ještě jednou mi někdo ukáže tu kolébku a asi k němu budu fyzicky intolerantní! Ale teď vážně, stopáž je vzhledem k předvedenému totálně přepálená a zkouknout film najednou vyžaduje nemálo sebezapření (gratuluju těm, kdo si „střihli“ tu o půl hodinu delší verzi). Střídání časových rovin možná bylo tehdy pokrokové, ale nalijme si čistého vína, 2 z těch 4 jsou tu úplně zbytečně (Jeruzalémem si režisér čistě jen ukájel své náboženské choutky, a v případě Paříže je to jen a pouze o tom slavného masakru, bez něho by vyšla tato „intrikánská“ linie také úplně naprázdno). No a zbývající 2 časové roviny do sebe sice něco mají, ale znovu toho zase tak moc nenabízejí. „Malý Drahoušek“ (ostatně i ten její „chudák gauner“) je totálně mimo (a ne, nejsem spokojený s koncem jejich příběhu…tak málo stačilo a bylo hotovo!), Horalka na mě co do sympatií působila úplně stejně (obě dámy byly tak říkajíc „na-přes-držku“). Ovšem v případě babylonské linky si člověk alespoň může užít kvalitní výpravy, slušně zvládnutých davových scén a především pořádné války (!). Ta mě zcela vytrhla z apatie a donutila hltat záběr po záběru, protože bojové scény byly natočeny zatraceně dobře, místy působily skoro až realisticky, a kdyby se celou dobu místo natřásání věčně nespokojené „Plané růže“ raději bojovalo, dost možná bych chrochtal blahem po celou její délku alespoň u téhle časové roviny. No a o prostřizích na tu….věc ze dřeva jsem se už zmínil. Dohromady mi to dává ještě slabší průměr, víc ani omylem.(1.6.2015)

  • - Na konci druhé dekády 20. století se film stal ohromným hitem v tehdejším Sovětském svazu. D.W. Griffith z toho však neměl žádný finanční prospěch, jelikož šlo o pirátské kopie. (džanik)

  • - V listopadu 2001 se v Hollywoodu slavnostně otevíral ”Kodak Theatre Complex” (od března 2002 zde pravidelně probíhá oskarová ceremonie). Vysoká klenutá brána v jedné z jeho částí je kopií stavby z tohoto filmu – jedna socha slona váží přes 15 tun. (džanik)

  • - Samotná scéna babylónských orgií stála 200 tisíc dolarů, což byl téměř dvojnásobek celého rozpočtu Zrození národa (1915), předchozího Griffithova filmu. Jen sám D.W. Griffith do celé produkce investoval tehdy bezprecedentní sumu, přes 2 milióny dolarů. (džanik)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace