poster

Smradi

  • anglický

    Brats, The

Drama

Česko, 2002, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    Lidi jsou zlí a čeští obzvlášť; aneb obsah 90% českých filmů z posledních 17-ti let. Včetně Smradů, řešících otázku rasové problematiky u nás. Šťastná smíšená rodinka (výborný Trojan, výborná Špalková a tři děcka) se přestěhuje z Prahy na vesnici částečně i proto, že věří v „neposkvrněnost“ zdejších lidí. Jenže svině jsou všude. Jedno rozbité sklo na autě tak rozpoutá nesmyslný hon na čarodějnice, resp. na dva romské kluky. Ti nejsou vykresleni jako neviňátka s, ale jako normálně problémoví teenageři, což se cení. Cenit by se měla rovněž snaha Zdeňka Tyce o natočení protirasistického psychologického polodokumentu. Protirasistického tím, že ten nejhnusnější rasista je skutečně odporný a jednostranně zlý . Psychologického tím, že dlouhé detaily hlav herců brzy začnete považovat za nezbytnou přítěž. A polodokumentární tím, že nevypráví ucelený příběh, ale pouze sumarizuje jak to s námi vypadá. Do toho občas zabuší hudba jako z Terminátora nebo se kamera začne neotřele otáčet kolem vlastní osy, sledujíc postavu, která zrovna mluví. Upřímně, nevím kam Smrady zařadit. Na syrovou výpověď jsou příliš idiličtí a zidealizováni, o dojemnost taky nezavadili a ke skutečnému artu jim chybí oprostit se od patosu a exploatačních zkratek. Přitom si myslím, že tuzemský film podobných kvalit do našich kin v posledních letech nezavítal. 70% Zajímavé komentáře: dwi, JayKey(3.2.2006)

  • Aleee89
    ***

    Film se mi líbil, myslím, že dokonale vystihl problém dnešní doby - rasovou diskriminaci. Já osobně Romy moc nemusím, ale v tomhle filmu jsem jaksi stála při nich. Byli to sice parchanti, ale zase ne moc a ten dědek byla příšerná postava. Ne jako špatně zahraná, ale když si takového člověka představím ve skutečnosti, pak je mi odporný, ale bohužel takoví lidé jsou... Je to také smutný film, ale dobře natočený a navíc mě i jaksi vnitřně obohatil.(11.6.2014)

  • bohemia_regent
    **

    Zatímco okolo přelomu tisíciletí se většina filmů pro kina točila ještě na klasickou filmovou surovinu, z tohohle televizní technologie vyloženě čouhá. Je to v podstatě taková typická televizní inscenace s odpovídajícím pojetím režijní estetiky: sice bez využití tříkamerového řetězce (o to delší jsou pak statické interiérové záběry) a s větším počtem exteriérových obrazů, ale kdyby ji natočil v osmdesátých letech např. takový Jiří Adamec, asi by se výsledek moc nelišil, snad jen v tom, že by podstatně víc používal ruční kameru. A ještě ke způsobu distribuce: když v roce 1993 natočil Karel Kachyňa film Kráva, odpovědní lidé v České televizi nezodpovědně usoudili, že pro tento umělecký skvost je postačující odvysílání v televizi. K tomu už není - zvlášť při porovnání kvalit Krávy a Smradů - co dodat...(4.10.2014)

  • sa_kra
    ***

    Bohužel, dala bych i víc hvězdiček. Mnohem víc. Jenže Tereza Boučková, její knížky a její nádherně beznadějné a otevřené psaní, její tvorba, její síla, její každodenní boj a její zkušenosti, strach, vztek, proplakaný polštáře a ruce nateklé od facek, její oči, její myšlenky, odhodlanost a statečnost- to všechno v tom filmu mělo být. A není to tam. Vůbec to tam není. Z knížek jsem měla úplně jiné pocity, mnohem intenzivnější. Škoda.(26.6.2009)

  • NinadeL
    ***

    Tyc a Romská otázka poprvé. Za hranice autentičnosti se dostal příběh Terezy Boučkové, dcery Pavla Kohouta.. Tentokrát na tu story neměl Kohout vliv a díky za to. Muselo to být velmi osvobozující přijít po sedmi letech s novým filmem a zapomenout na debakl s Plyšovým lvem. Navíc svést se na tehdy osvěžujícím a novém úspěchu Ivana Trojana. Budiž Tycovi přáno, ale bohužel vše co následovalo nebylo výsledkem vykoupení, ale jen volného plynutí času a zániku autorské osobnosti, která měla rozhodně na víc. Smradi sice ještě nebyli za hranicí pohodlného kalkulu ve stylu - natoč něco chytlavého o Romech a ceny se jen pohrnou, ale byl to začátek.(31.7.2015)

  • - Autobusová zastávka nacházející se na návsi obce byla postavena pouze pro potřeby natáčení, Obě skutečné autobusové zastávky v obci totiž leží na hlavní silnici, která přes náves nevede. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Film získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech Diváckou cenu. Na filmovém festivalu v Istanbulu byl pak oceněn za nejlepší režii. (Ded@M@tes)

  • - Větší část filmu se natáčela v obci Vráž u Berouna. Ve filmu účinkují i někteří místní obyvatelé. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace