Den začíná

Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. (21.06.2016)

Ten příběh je blbě odvyprávěn. Flashbacky do minulosti hlavního hrdiny se naprosto zbytečně střídaj se součaností. Podle mě bud jedno nebo druhý obojí je vždycky na hovno a málokdy to funguje neb to hrozně ubírá na souznění s dotyčným o kterým se ve finále zase až tak moc beztak nedovíme, Finálovej flasback je sice výbornej a krásně to všechno uzvaře a emočně vygraduje, ale stejně bych to udělal jinak, kdybych teda z filmařiny uměl víc než prásknout klapkou. Pokud jde o herce, tak Jean Gabin to samozřemě táhne a je tradičně výbornej, ale tady si myslím, že všichni ostatní až příliš na Gabina sázeli a podcenili zbytek. (19.01.2013)

Takový film dokáže uspět i po sedmdesáti letech. A přitom stačí tak málo, splnil Gabinův základní požadavek, má dobrý příběh. Ale že se z něj dala natočit ptákovina a obzvláště v době, kdy byl natáčen! Jenže Carné byl výborný režisér a obsadil i výborné herce. Gabin však strhává veškerou pozornost na sebe, jelikož kvalitou svého výkonu je minimálně o jeden level výš, než ostatní. (25.01.2012)

Pozitíva: novátorské pohľady do minulosti a späť, ponurá nálada nedobytnej, uzavretej miestnosti, vertikálne zábery domu a schodišťa, práca s detailami, Gabin recitujúci Préverta. Negatíva: banálny príbeh, vopred daná pointa, absencia prekvapenia. Rezultát: na celovečerný dejový film priekopnícke dielo, no emočne pomerne studené. Poznámky: a) Scéna solidárneho prebudenia prizerajúcich sa spolurobotníkov rozohnaná kordónom policajtov vydarene zilustrovala všeobecnú odpoveď moci na pokus o solidaritu s políciou prenasledovaným kolegom. b) Vražda samotná bola len dôsledok neudržania emócií na uzde, čo žiaľ nie je dôvod na vrahovu obhajobu. Možno z tohto dôvodu mi akékoľvek náznaky smútku za láskyplným uplynulým časom pripadali (možno podvedome) už z úvodu ako prázdne, bez citového zaujatia. (16.09.2013)

Pomalé a bez života. Stejně jako protagonista, který vzpomíná na minulost nedávnou, i když je zřejmé, že jeho problém leží v minulosti mnohem dávnější. Gabin, na němž stojí až příliš velká část filmu, hraje existencialistického rozervance každou částí těla, ale z podání příběhu jsem nepociťoval tragičnost situace, v níž se octnul (neměřeno počtem ozbrojenců). Bohužel již uplynulo příliš mnoho dekád, abych za nápadité považoval alespoň použití flashbacků. 65% Zajímavé komentáře: Akana, Petrus1 (02.07.2012)