Otcové a dcery

Asi spoiler, nevim, je to americkej film... Jako dost dobrá slaďárna, vlastně celá ta dějová linka otec x dcera je fajn, ale je debilní, že to ženám řiká, že je okay bejt hysterická, pokud máte nějaký daddy issues, a že všechno bude v pohodě, když uděláte scénu a chováte se jak kráva, pak se omluvíte, protože ten hodnej kluk za váma stejně zase přileze. No pak abychom nebyli pořád tak vyšinutý, když jsou všechny filmy takový. (09.11.2015)

S celkovým výsledkom som nakoniec spokojný a myslím si, že film má svoje dobré momenty. Tie však najviac vidíme v prvých dvoch tretinách filmu. Vidíme ako sa Jack snaží starať o Katie, napriek tomu, že má vážne problémy a sestra jeho zosnulej manželky ju chce do svojej opatery. A musí s všetkými týmito starosťami bojovať a súčasne tu byť pre svoju dcéru, ktorá svojho otca nadovšetko ľúbi. Okrem toho tu vidíme ale aj udalosti z budúcnosti kde je Katie už dospelá a nemá zrovna najlepšie usporiadaný život. A sledovať to je dostatočne zaujímavé na to, aby človek vydržal sedieť dve hodiny v kine. Keď však film prejde do poslednej tretiny, tak sa rozhodne, že potrebujeme všetku bežnú americkú drámu a stane sa z toho maximálna melodráma, kde človek dokáže odhadnúť každú jednu scénku, ktorá sa udeje. A strašne to začne film spomaľovať. Viem, že potrebujeme nejaký konflikt a drámu vo filme, no treba dať aj niečo nové a okrem toho to netreba preháňať. A myslím si, že tu nám naservírovali toľko citových a manipulatívnych klišé, že dovi dopo. Ale zase to čo nesedí mohlo iných zasiahnuť, ako sme aj v kine s manželkou mali možnosť vidieť na vlastné oči. Celkovo však hodnotím film pozitívne, som rád, že som ho videl a možno sa k nemu niekedy aj vrátim. Uvidíme. (14.11.2015)

Otcovia a dcéry ma oslovili, ich atmosféra a tempo rozprávania mi sadli, napriek tomu mám dojem, že v nich niečo málo chýbalo. Dve dejové línie v dvoch časových rovinách sú dobrý nápad. Každá má svojho hlavného hrdinu, ktorý sa tak trochu chová ako slon v porceláne. Väčší problém je s dospelou Katie, ktorá mala množstvo času sa vyrovnať so životnými stratami ale nestalo sa tak, čo najviac cítiť v momente, kedy sa neuvážlivo vzdáva všetkého pekného, čo si vybudovala a mal som dojem, že scenárista proste potreboval mať hrdinku v druhom obrate na dne, namiesto toho, aby bol tento čin dostatočne zmotivovaný. Oba príbehy sú aj mierne predvídateľné, ale funkčné. Mierna dilema v hodnotení, sme ale vysoko v červených číslach, tak si dovolím dať iba tri hviezdy. (18.01.2021)

Příliš urputné tlačení na pocity diváka, aby to z někoho vyloudilo aspoň jednu slzu, a to nemusím, ale to bych ještě přešell, kdyby Muccino upustil od chaotického pojetí. Jediný záživný kloudný příběh je ten, kdy otec bojuje o svou dceru a zároveň bojuje s nemocí. Promiskuitní Amanda už mě moc nebrala a další dějové linky, jako její práce atd. už přímo překážely. (28.01.2016)

Tak tu máme Russella Crowea opět po letech v roli ala Čistá duše, tentokrát ale nikoli v géniovi, ale spisovateli s post traumatickou stresovou poruchou, která silně zasahuje do jeho života a výchovy své dcery. Přičemž sledovat ústřední dvojici neúplné rodiny je pastva pro oko i ucho. Kvalitní žánrový počin, který má srdce a má minimum dějových odboček. Vše se točí okolo vztahu otce a dcery. A ta přímočarost je zde možná i to negativum, které vidím. O Katie bych toho třeba chtěl vědět daleko více, všímat si jí více ve škole, více znázornit její vztah se strýčkem a tetičkou a jejich sourozenci, jenže na to zde není čas. I tak jde ale o dobrý film, dobře odehraný, zrežírovaný, nasnímaný i odvyprávěný. Palec nahoru. 75% (28.01.2019)