Mami!

Obě herečky jsou perfektní, a ani ten blonďáček za nimi příliš nezaostává. Pokud jsem dobře pochopil úvodní titulky, tak je film zřejmě sci-fi. Každopádně má silný příběh vztahu matky a obtížně zvladatelného syna, výborné dialogy, výběrový soundtrack, hrátky se čtvercovým obrazem dávají smysl a kameraman dobře zvládl udělat z tohoto omezení přednost. Možná to mělo být trochu kratší, ale jinak u mne pozitiva výrazně převažují. (14.03.2018)

V mnoha ohledech nepřesvědčivý film, ale jeho "nálady" jsou skvělé. Dolanova brutálně hysterická teatrálnost je pro mě čímsi lákavá a dokážu se na ni k vlastnímu překvapení celkem naladit. Moment, kdy se za zvuků Oasis roztáhne obraz, je nepochybně geniální, může se směle rovnat se zpěvem Ala Johnsona v Jazzovém zpěvákovi nebo vstupem Dorotky do Oz - maximální vtažení médiem. I kdyby celý zbytek filmu existoval jen proto, aby mohl rezonovat, nepovažoval bych to za málo (Za největší chybu filmu považuju, že Dolan neodolal, nenechal ho úplně osamocený a pokusil se ho ještě zopakovat podruhé, nevyhnutelně s menším účinkem.) (19.07.2017)

Je trochu paradoxní, že vzývaný kanadský auteur dosáhl nejlepších výsledků, když se vzdal nejradikálnějších uměleckých rysů své tvorby. Mami! se od abstraktního mnohoznačného artu odvrací. Jde v podstatě o útvar velmi podobný tradičnímu rodinnému nebo sociálnímu dramatu. Z Dolanova křečovitého velikášství se ve filmu nachází jen stopové prvky. Nedostatkům své předchozí tvorby, tedy hlavně mladické nezaoblenosti stylu, se Dolan uspokojivě vyhnul.Tohle už není queer estét s kamerou, ale uvědomělý tvůrce, co ví, kdy ve scénáři škrtat. (31.10.2014)

Sledování vskutku živelné dvojice matky s vyšinutým synem mě sice většinou bavilo, ale přesto mi film přišel moc dlouhý. Líbilo se mi to jako ukázka problematického soužití s někým, kdo to v hlavě nemá úplně v pořádku. Máte ho rádi, ale stejně je to osina v zadku. Bohužel mi titulní hrdina nebyl sympatický. Líto mi ho bylo akorát ve scéně na karaoke, jinak mi přišel jako kretén. Dále jsem moc nepochopil postavu Kayly, která měla manžela a dítě, ale stejně všechen čas trávila s ústřední dvojicí a její rodina ji naprosto nepostrádala. Myslím, že by se do těch dvou hodin a čtvrt vešlo více prokreslení takto důležité postavy. Občas mi taky přišlo, že se tam všichni chovají divně a nevěděl jsem, co to má znamenat. Emoce to ale vyvolat dokáže a je vidět, že režisér má talent. (18.05.2015)

Velmi silná syntéza formy a obsahového vyjádření. Chápu, že pro někoho to bude příliš kýčovité a příliš uřvané. Já zůstávám ale fascinovaně zírat nad tím, jak dokáže Dolan pracovat s výrazovými přostředky a vzbudit ve mně silné emoce, které ale nevnímám jako laciné. Skvělé vedení herců, autentičnost podání jejich projevu skvěle spolupracuje se zvolenou formou a stylizací. Nádhera. 9/10 (14.02.2020)