Iracionální muž

Třígrošová allenovská historka, která svým zpracováním připomíná spíše divadelní představení než filmové dílo. Předpokládám, že šlo jen o takovou oddychovku, kterou Allen sepsal za dva večery a natočil za dva týdny. Filosoficky je to naprosto debilní, to zkrátka musím říct natvrdo. Nesouvislé povrchní debaty, otírající se o Kierkegaarda či Heideggera, mají nejspíš simulovat vnitřní muka vyhaslého profesora. Ale kdoví, možná to byl záměr, nezatěžovat mysl diváka, ale jen se zlehka nést na vlnách banality a klišé a dát větší prostor pro základní námět. Po psychologické a vztahové stránce to totiž není o nic lepší, takže dost možná nakonec půjde jen o ten samotný závěr. O ten vtipný mysteriozní ornament trvající sotva dvě vteřiny, a který nakonec celé tohle představení spasí. (24.02.2016)

Kdybych si po zhlédnutí filmu nepřečetl, že ho natočil Woody, hádal bych se do krve, že to nemohl být on. Buď je to tím, že už stárne, nebo jsem si na jeho poslední filmy zvykl tím, že už nejsou tak originální a třaskavé, jak před pár desítkami let. Jinak jsem dostal zhruba to, co jsem očekával. Jeden velmi bizarní příběh, Jaquina v poloze, která je mu asi souzená a překvapivě i Emmu Stone, jejíž výkon byl pro mne tím největším překvapením. Už to nebyla ta praštěná dívka z povětšiny komedií, ale sebevědomá, mladá žena, která, hlavně na konci musí začít uvažovat racionálně, když její protějšek se chová zjevně tak iracionálně. Za mě dobrý. (30.01.2016)

Nebudu lhát, zajímala mě hlavně Emma Stone. Iracionální muž je totiž zvláštní film. Zřejmě se to dalo z obsahu čekat, ale polovina dialogů byly jenom filosofický řeči, o smyslu života a dalších a dalších smyslech, který já nemám potřebu řešit. Takže doporučuju pouze velkejm filosofům nebo lidem co ztratili chuť do života a potřebují novej náboj. Poměrně rychle přeskákanej děj mi nevoněl, takže mi chybělo spousta časovejch linek k rozvinutí toho vztahu, ale to podle Woodyho Allena nebylo asi to nejpodstatnější. To co se ovšem začlo dít později mi přišlo ale jako úplně z jinýho filmu. Chování postav najednou otočilo o 180 stupňů a všechno se najednou hroutilo. Kupodivu karma se dostavila ve správnou chvíli a roztomilej vztah profesora a studentky musel skončit. Každopádně se to už jenom díky Emmě dalo dokoukat bez problému. (10.04.2016)

Woodyho filmy z posledných 4-5 rokov sa mi dosť pozdávali (snáď s výnimkou To Rome with Love), a tak boli očakávania opäť vysoké. Ale bohužiaľ, napriek výbornému základu, zaujímavým postavám a sľubnej zápletke to bol napokon predsa len skôr taký priemer, možno ľahký nadpriemer. Ale na druhú stranu, ten filozofický podtext a Abeho konanie dodali tomu filmu celkom dobrú atmosféru, hoci od mystery štýlu, ktorý je uvedený v žánrovom zaradení filmu to bolo naozaj ešte dosť ďaleko. Emma Stone ma zvykne väčšinou baviť viacej, tu bola akási nevýrazná, čo je teda určite na škodu. Ale pointa bola napokon celkom obstojná :) (06.02.2016)

Do vyhořelého života jiskru přinášející zločin a potměšilý trest. Allenova další půjčka od Dostojevského už není přehlídkou nějakých břitkých slovních výměn, ale spíše zamyšlení nad ohebností morálky a fatalitou možnosti volby. Pravda trochu předvídatelné a woodyovsky snobské (krásně reprezentováno rozmazleným idealismem postavy E.Stone), ale ta stařecká nenechavá autorská ruka má ve své osobitosti pořád co nabídnout. U epilogu Jill mi scházelo, že v rámci terapie napsala knihu o kauzalitě a determinismu, ve které „verbálně masturbuje“ nad tím, kdo Abea upozornil na rozhovor u vedlejšího stolu v bistru.. (12.04.2018)