Líza, liščí víla

Tento typ uletených hravých filmov mám veľmi rád, preto som bol veľmi zvedavý aj na Lízu, líščiu vílu, ale že sa práve z maďarskej produkcie, ktorá v tomto predsa len nemá toľko skúseností dočkám až takéhoto skvostu, to ma nenapadlo ani v najoptimistickejších predstavách. Očakávane tu ani tak nejde o hlavnú zápletku, ten základ už bol použitý nespočetnekrát, opäť sa len mladá žena, ktorá sa neoprávnene podceňuje snaží získať lásku, navyše ani to prevedenie nie je úplne originálne, film neustále pripomína tvorbu Wesa Andersona a Jean-Pierre Jeuneta, no toto aj tak nedokážem považovať za zápor, predsa len to funguje a určite im hanbu nerobí, aj na ich pomery by sa jednalo o jedno z najlepších diel. A tak si ma to získalo prakticky okamžite, hlavná hrdinka mi prišla milá a nadmieru sympatická, takže sa jej nedá nefandiť, pričom časom sa z nej stane skutočná krásavica, po celý čas sa to nesie vo vynikajúcej atmosfére, ktorá mi udržovala neustály úsmev na tvári, za čo môže aj skvelý výber hudby a k tomu samozreme celé to hravé prevedenie plné skvelých nápadov, pričom to pôsobí až prekvapivo dospelo. Predsa len na pomery tohto typu filmu je toto nadpriemerne morbídne a aj erotické, ale zase nie až tak, aby to narušilo celkový roztomilý štýl filmu. Určite musím pochváliť humor, síce intenzita vtipných momentov zase nebola až tak veľká, čo mi ale vďaka skvelej atmosfére vôbec neprekážalo, ale inak mi tie scény prišli výborné, takémuto čiernemu humoru sa nedá odolať a niekedy mi to prišlo aj celkom originálne, napríklad taká scéna s astronautom bola vynikajúca. Obsadenie už ani lepšie byť nemohlo, síce kvôli maďarskej produkcii nikoho nepoznám, ale to mi je samozrejme úplne jedno, hlavná hrdinka už pre potreby filmu ani nemohla byť lepšia, duch japonského speváka by si kľudne zaslúžil aj vlastný film, ten bol vynikajúci a ani žiadnej vedľajšie postave sa tu nedá nič vytknúť. A samotný režisér si zaslúži len chválu, perfektná vizuálna stránka, vynikajúca atmosféra a celé to nápadité prevedenie, už sa neviem dočkať jeho ďalšieho filmu. Takže Líza, líščia víla je aj napriek slušným očakávaniam pre mňa jedno z najmilších prekvapení za veľmi dlhú dobu, kde o plnom hodnotení vôbec nemusím uvažovať. Perfektný film, ktorý si budem musieť pozrieť ešte viackrát. 88% (22.05.2016)

Ale jo, nakonec to dopadlo docela dobře. První polovina mě, díky nespočetnému množství bizarních nápadů, neskutečně bavila. Opravdu to bylo zábavné, přímo z toho sršel absurdní a černý humor a mě se to fakt líbilo. Bohužel v druhé polovině nápady tvůrcům jaksi došly a tak se tu pořád opakovalo to samé z první poloviny a jak známo, opakovaným vtip není vtipem. Jako, do trapnosti to nespadlo, ale nudilo mě to. A navíc tu pak všechno bylo tak strašně předvídatelné, až mě to štvalo. Což je strašná škoda, našlápnuto to mělo slušně, bohužel druhá polovina (neříkám, že jsem se něčemu nezasmál, ale bylo toho o dost míň) na tu první nemá ani zdaleka. Ale jinak to pořád má něco do sebe a celkem se mi to i líbilo. Silné 3* (11.04.2019)

Istú bizarnosť a strelenosť tomu nemôžem uprieť, ale celkovo ma to moc neoslnilo. Okrem nápadu s tou kliatbou, keď každý muž čo sa do líščej víly zamiluje zomrie, tu nie je nič zaujímavé. Väčšinu času som sa preto nudil a z letargie ma zvyčajne prebral jedine nejaký zaujímavý mord v podobe ďalšieho nešťastníka. Niekedy síce nie sú potrebné žiadne racionálne základy pointy, no to určite nie je tento prípad. Sem by sa nejaké to zmysluplné jadro veľmi hodilo. Slabší priemer. 55/100 (09.04.2018)

Uznávám, že bych nikdy nečekal, že takovou audiovizuální jednohubku v podobě Lízi, sestřenice Amélie z Montmartru, natočí zrovna Maďaři. Tím u mě hodně vzrostly. Na druhou stranu musím ale dodat, že toto je jednohubka se vším všudy. Zajímavý námět se utápí v častém sebe opakování, které mi nepřišlo úplně v pohodě. Hlavní kostra příběhu – japonský velmistr snů a bludů – mě svými tanečními kreacemi uváděl do stavu vzteku. A to i včetně hudebního doprovodu s ním spojeným. Za originalitu ale dávám tři hvězdy. A dodávám, že už to nikdy nechci vidět. (09.05.2016)

"Krabí burgr vychladl". Mek mek, tak je mi líto, ale už po prvních pěti minutách děje tohoto jinak hravého a výtvarně vytříbeného fantasy snímku, umístěného zřejmě do nějaké kapitalistické alternativy maďarské metropole sedmdesátých let dvacátého století, mě přemohl pocit zklamání a neochabl ani po první třetině filmu, ve které došlo ke zkrášlení jeho hlavní hrdinky. Nicméně musím uznat, že jsem se při sledování tohoto díla ani trochu nenudil, ale na druhou stranu mě na něm zaujal jen ten zcela nový způsob, jakým lze také vnímat symbol červeného kruhu na japonské vlajce. No a co se týká lišek, tak mě napadlo, jak je Japonci i Maďaři vnímají stejně "pozitivně" jako dánský "Antikrist", Lars von Trier a že není nad naší Bystroušku, které se bát zatím nemusíme, mek mek. (27.02.2016)