Gerald's Game

Americký spisovateľ Stephen King napísal v roku 1992 román "Geraldova hra" (Gerald´s Game). Je to komorný dramaticko-horrorový príbeh o žene (Jessie Burlinghamovej), ktorá po náhlej smrti svojho manžela (Geralda), zostala v priebehu ich perverzných sexuálnych hrátok pripútaná k posteli v letnej chate na odľahlom mieste. Tam musí vyriešiť svoju potlačenú traumu z detstva a zároveň čeliť veľmi nepríjemnej situácii, v ktorej sa ocitla. Knihu som prečítal už tri alebo možno aj štyri razy. Maestro King to napísal veľmi dobre. V roku 2017 sa toto jeho dielo dočkalo aj filmového spracovania. Vzniklo v produkcii spoločnosti Netflix, pod režisérskou taktovkou Mike Flanagana. Jeho filmová verzia tohto príbehu je dokonalá. V maximálne možnej miere sa mu podarilo vystihnúť atmosféru a podstatu literárnej predlohy. ***** (21.11.2022)

Na Flanagana budu od nynější doby klást asi vyšší požadavky, co se týče jeho tvorby (jeho Dům na kopci mě úplně odrovnal, takže asi tak). Geraldovu hru jsem od Kinga nečetl, tudíž nemohu porovnat s knižní předlohou. Film dokáže zejména strhnout herecky, Carla Gugino zde rozehrála představení "par excellence", fakticky v těch nejvypjatějších scénách hrála jako o život, paráda se vším všudy. Bruce Greenwood se zde objevil převážně jen jako halucinace hlavní hrdinky, ale i on podal obstojný výkon. Ta stísněná atmosféra měla něco do sebe, to ne že ne, ale čekal jsem od příběhu nějakou výraznější zápletku, vše docela probíhá lineárně, film prostě neoplývá ve svém jádru ničím, co by mě dokázalo zvednout ze židle a já bych pak byl schopen jen říct: Tyjo, to se povedlo. Tento efekt se bohužel nedostavil. Atmosféricky nabušený snímek (pes a sběratel kostí budiž zářným příkladem), kde se najde čas i na pěkně nechutně podanou scénu s rukou, na druhou stranu příběh tvůrci odstavili na vedlejší kolej a já se do snímku nemohl naplno ponořit. Za mě 6/10 (09.11.2020)

Hra osudu je nevyzpytatelná. Snímků, kdy se jedinec ocitl na pokraji smrti a záleželo výhradně na jeho vůli, jsme viděli už nespočet. Když si James Franco detailně pižlal ruku zaseknutou mezi balvanem a skálou, fandili mu diváci i filmoví kritici. I velmi slušně hrající Carla Gugino potřebuje nezešílet, něco vymyslet, být trpělivá, zkusit jednat racionálně. Ač to tedy mnohdy nedělá (a ano, přidám se k těm chytrolínům, kteří přesně vědí, co by na jejím místě vyzkoušeli), třeba když sedne dehydrovaná a zraněná za volant. Občas nám tvůrci povykládají o „skutečných“ hodnotách života, jindy se (a to velmi často) vracejí k tomu, co hlavní hrdinku postihlo v průběhu dospívání. Každopádně neexhibují, pracují s tím, co mají. Námět se snaží podat způsobem, který by neutrápil strnulostí. Přeci jenom zírat na otlačená zápěstí, zoufat si, fňukat nebo sledovat kroky hladového čokla, není úplně nejsilnější pro hodinku a tři čtvrtě. A to je možná ten problém: klidně bych o 20 minut krátil a vynechal mnohé démony a bolístky z minulosti. Tehdy ztrácíme tah na bránu i tempo, dovětek pak mrzí zrovna tak. Možná ještě víc. PS: Pes mohl Carle roztrhat aspoň tu košilku. (09.10.2017)

"Máš pravdu. Prostě to vzdej. A zítra budete s Geraldem zase pohromadě uvnitř toho nasranýho psa." Tak tohle bylo trošku osobní. Jsem totiž hravý, takže holky přivázané k posteli mě baví, ale jen tehdy, když to baví i je. Nicméně jako správný sadista musím podotknout, že kdyby Gerald znehybnění své ženy udělal pořádně, tak by si Jessie nemohla zahrát na MacGyvera a já bych se musel do nekonečna dívat na to, jak byla v dětství skoro až zneužita. To byla dějová rovina, při které jsem možná trpěl víc, než malá Jessie na tátově noze. A jestli jsem se měl bát, tak se asi něco nepovedlo. (16.11.2018)

Kombinace Flanagan-Gugino-King plus jedna z mých nočních můr byla víc než lákavá a z mého pohledu to dopadlo dobře. Oceňuji především psychologickou stránku věci s halucinacemi a démony minulosti, která je společně s výborným výkonem Carly Gugino hodně sugestivní a v pohodě dokáže vtáhnout diváka do děje. Možná by neškodilo zkrátit stopáž tak o 15-20 minut, protože přeci jen se tu občas nějaké hluché místo objevilo. Ale zase se nejednalo o nic, co by se nedalo přejít. Z pohledu hororového fanouška to asi taková sláva nebude, ale tady se spíš jedná o psychologický thriller a jako takový film obstojí. 80% (03.10.2017)