poster

Koyaanisqatsi

  • USA

    Koyaanisqatsi: Life Out of Balance

  • slovenský

    Koyaanisqatsi

Dokumentární / Hudební

USA, 1982, 86 min

Režie:

Godfrey Reggio

Kamera:

Ron Fricke

Hudba:

Philip Glass
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • genetique
    ****

    Pri ceste za doplnením si zbierky filmov v TOP200 na ČSFD som narazil aj na tento veľmi pozoruhodný dokument. Určite zaujal, nenadchol toľko, koľko som čakal. Veľmi depresívna hudba, spojená s presnými a detailnými obrazmi ľudí a neľútostných dôsledkov ich činností v negatívnejšom prenesení sa odrazí asi na každom, no v mojom ponímaní nie až tak dôrazne. Určite sa toho dalo zobraziť viac a keby to na mňa doľahlo intenzívnejšie, určite by som bol dal viac percent. Takto je to na 80%.(15.10.2007)

  • zputnik
    *****

    Snímek KOYAANISQATSI nabízí zajímavé a velmi dobře zpracované zamyšlení nad světem kolem nás a nad naším přístupem k přírodě a k životu. Napůl je to zamyšlení krásné a vzrušující - člověk vnímá krásu a rozmanitost přírody, či svou (tj. lidskou) „maličkost“. A napůl je to zamyšlení tíživé, obtížné a deprimující - v této části je to „zběsilá pouť“ lidskou civilizací a jejími výdobytky. Pouť, která přivádí člověka k uvědomění si, že v určitých ohledech jsme to s tou naší civilizací tu více, tu méně „přepískli“, a že potřebujeme opět najít v lecčems ztracenou rovnováhu. Jde o nepěknou a neklidnou část cesty; ale zároveň je to etapa nesmírně důležitá pro pochopení mnoha souvislostí. U snímku je vhodné také zdůraznit výborné spojení obrazu a zvuku. Některé zvukové momenty se natolik „vsákly“ do obrazu, že až jakoby „mění“ samotný obraz. Výsledná kombinace obrazu a zvuku působí v určitých chvílích hypnoticky. Shrnuto a podtrženo: Godfrey Reggio vytvořil pozoruhodné dílo - co do myšlenky i co do ztvárnění. Přestože se dotýká mnoha témat, nedává hotové odpovědi - ty si nakonec musí každý divák dát sám.(13.9.2003)

  • Martinibaby
    ****

    Toto dokumentární dílo, které už ve svém názvu kóduje jakési poselství, by mohlo být a priori snadno vnímáno jako do jisté míry manipulativní ‚‚nejasná zpráva o konci světa‘‘. V průběhu celého filmu je divákovi odprezentován nespočet obrazových podnětů podkreslených hudbou s nádechem osudovosti. Po hodině a půl tedy divák může být více či méně nenápadně dotlačen do určitého stavu úzkosti, k sebezpytujícímu zamyšlení nad sebou a zbytkem světa. Leckterý odolnější jedinec však může mít tendence nad filmem rovnou zlomit hůl a odsoudit ho coby prvoplánový, napravitelsky-apokalyptický snímek se spoustou nudných a až depresivně zdlouhavých záběrů, útočících na lidské svědomí. Zpočátku rušivá repetitivnost a stejnost některých záběrů dává divákovi nezvykle mnoho prostoru k zamyšlení a ne každý má na to dostatek odhodlání a trpělivosti. Také v porovnání s ‚‚mladší sestřenicí‘‘ filmu Barakou se Koyaanisqatsi může zdát šedivější, jednotvárnější a (co si budeme povídat) zkrátka nudnější. Je ale potřeba si uvědomit, že každý z dokumentů je o něčem jiném, poukazuje na jiný aspekt života na zemi a není tak moc objektivně možné je vůči sobě měřit. Koyaanisqatsi má stejně jako Baraka spoustu barev, jen je aranžuje do obrazů v jiném stylu, který samozřejmě nemusí vyhovovat každému a mnohdy zobrazuje věci, které bychom radši neviděli vůbec. Divák je tak zahnán do kouta, a byť jsou scény industriální a demoliční balancovány výjevy nejrůznějších přírodních krás a fantastických výsledků lidské práce, může mu po zhlédnutí zůstat pocit viny a neurčitého nařčení. Dle mého názoru má ale ona ‚‚prvoplánovitost‘‘ v dokumentu své místo. Velmi si cením nadčasovosti snímku, a ačkoliv mi během sledování hlavou prošlo hned několik stanovisek, výsledným dojmem z filmu nebylo vzteklé zavržení, ani neutuchající provinilost či touha zachránit svět, nýbrž podnět k širšímu náhledu i na obyčejné každodenní objekty a rutinní činnosti, kterých se den co den účastníme.(23.11.2014)

  • Frajer42
    **

    Godfey Reggio. Dobře si to jméno zapamatujte, protože tak zní ctěné jméno dalšího režiséra, který byl příliš dlouho na čerstvém vzduchu s indiány, kde se samozřejmě každý den zdýmil. Jednoho krásného dne se vrátil domů - do chaotického rychlého světa zničeného pokrokem. Doma si řekl, že o tom udělá film. Jak řekl, tak učinil. Koyaanisqatsi je dokument, kde nezazní jediné slovo, takže stránce www.titulky.com skládám obrovskou poklonu, že v sobě vůbec našli tu sílu vytvořit k tomuto filmu titulky. O čem dokument vlastně pojednává by mělo být v obsahu. Dejte mi pár vtěřin..............................Skutečně to tam je. Jedná se o záběry ve stylu 5 minut statický obraz na zrychlený eskalátor. 5 minut na téměř statický obraz pouště. 5 minut zrychleného statického obrazu na frekventovanou silnici. 3 minuty atomového hříbku(osobně hodnotím, jako nejpovedenější část). A tak dále. Je nutné si uvědomit, že film není nejnovější, takže záběry nedosahují žádné hvězdné kvality. Takové záběry vyplňují těch 80 minut. Celkem to uteče a ani jsem u toho neusnul. Pokud jste viděli film Baraka - Odysea země, tak tohle je něco podobného. Pokud jste ho neviděli, tak to nevadí. Stále se jedná o podobné filmy. Hudba se mi nelíbila, protože byla málo depresivní, kdyby mohla mluvit, tak říká něco ve stylu: ,,Všechno je na hovno, ale stále je naděje to změnit!". Hodnocení bych uzavřel na slabých 2* a budu pevně věřit, že se další filmy od pana Reggia nedostanou mezi top 300 nejlepších a nebudu se tak na ně muset kouknout.(9.9.2012)

  • lena60
    ***

    Dokumentární snímek Koyaanisqatsi je pozoruhodnou audiovizuální kritikou lidského společenství, vyvolávající v divákovi spoustu znepokojivých až skličujících pocitů a otázek. Co se bude dál dít s planetou Zemí, bude-li lidstvo pokračovat v drancování a devastování přírody, ve vymýšlení dalších a dalších technických vymožeností, v robotizaci sebe sama? Kam spějeme? Pomocí poněkud zdlouhavého a monotónního pásma hudebních klipů, jsme dotlačeni ke katastrofickým odpovědím: Všechno je špatně. Svět nemá naději. Ale jak by to tedy mělo být? Jak zastavit pokrok? Existuje nějaká alternativa? Na to už nám snímek neodpovídá, což se mi nelíbí. Měla jsem dojem, že je nám podsouván jen negatitivní pohled na moderní civizilizaci. Snad v dalších dvou pokračováních objevím alespoň špetku naděje. Jsem zvědavá.(23.8.2009)

  • - Spoiler: Poslední záběry na startující raketu a její následnou explozi vypadají, že se jedná o tutéž raketu. Ve skutečnosti jde o dvě různé rakety. Raketa, která na záběrech startuje, je nosná raketa Saturn 5 nesoucí misi Apollo 12 v roce 1962. Raketa, která exploduje, je nosná raketa Atlas Centaur, ve které nebyli příromni lidé. (Hvězdář)

  • - Philip Glass si film rozdělil na 12 segmentů a napsal hudební doprovod pro každý zvlášť. Když si však režisér poslechl jeho výtvor poprvé, tak film podle něj kompletně přestříhal. (hot_spot)

  • - Jeden ze záběrů horských pásem měl být původně použit v Kubrickově Osvícení. (hot_spot)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace