poster

Powaqqatsi

  • USA

    Powaqqatsi

  • slovenský

    Powaqqatsi

Dokumentární / Hudební

USA, 1988, 99 min

Režie:

Godfrey Reggio

Scénář:

Godfrey Reggio

Hudba:

Philip Glass

Hrají:

Cheryl Tiegs (a.z.), papež Jan Pavel II. (a.z.)

Střih:

Miroslav Janek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Djkoma
    **

    První hodina mě naprosto minula, aby zbytek byl už jen slabým odvarem předchozího/následujícího dílu. Bohužel Glass zaujal nový směr s optimističtější hudbou plnou etnických motivů(?), ale mě tím hudebně zaujal, emočně minul. Nechápu proč Godfrey Reggio sleduje skoro celou první hodinu jenom opálené děti, muže a ženy, jak se hýbou, pracují, myjí a skotačí... Chápu kam směřuje, ale nechápu proč tak zdlouhavě a stále dokola. Od prvních náznaků technologií v podobě reklam jsem cítil naději, ta však rychle pohasla. Powaqqatsi je z celé trilogie nejvíce natahovaný, má toho nejméně, co říct, a příliš často se opakuje.(15.3.2010)

  • Dadel
    *****

    Krása. Zatímco Koyaannisqatsi bylo o uspěchanosti moderní civilizace, Powaqqatsi je o půvabu tradičních civilizací. Sice zde není žádná scéna, která by mě vyloženě dojala (Koyaannisqatsi se mi tudíž celkově líbilo trchu víc) a ani se zde už nedočkáme žádných zběsile zrychlených záběrů, ale zato má tenhle film rozhodně lepší hudbu, která se narozdíl od prvního dílu hodí i k samostatnému poslechu. Pravděpodobně nejlepší soundtrack, jaký jsem kdy slyšel. Glass jede!:-)(29.12.2003)

  • xxmartinxx
    ****

    Nenapadlo mě, že bych pojem "zbytečné pokračování" použil zrovna u tak epické a bezesporu úchvatné podívané. Není to ale zdaleka tak vizuálně vypiplané jako první díl a staví to na velmi podobných, ne-li stejných, základech. Zůstává jen geniální Glassova hudba. Nevidět první díl, váhal bych nad tou pátou, ale takhle to musí být vděčné i za tu čtvrtou hvězdu.(5.5.2010)

  • JASON_X
    *****

    Bylo by nespravedlivé dát o hvězdu méně z toho důvodu, že to není tak velkolepé jako Frickeova Baraka. Je to velkolepé, ačkoliv je to "pouze" o lidech. O každodennosti. O rozdílech. O podobnosti. O bezvýchodnosti, ale i o odevzdanosti a pokoře. Skvěle poskládané záběry. Několik obrazů se mi nesmazatelně vrylo do paměti, třeba dlouhý začátek z brazilského zlatého dolu Serra Pelada s muži, vynášejícími nahoru zraněného kamaráda jako pytel s hlínou. Nebo holčička vezoucí domů na voze unaveného či opilého otce (nejspíš opilého)... Silné. A také se mi tentokrát hodně líbila Glassova hudba.(25.2.2013)

  • Kolyas
    *****

    Druhý film z Reggiovy QATSI trilogie. Zhruba do poloviny snímku jsme ukolébáváni velmi pomalými záběry na způsoby života v nejrůznějších koutech "třetího světa", chudobu, strádání a utrpení, abychom v té druhé sledovali, jakou cenu má vlastně "pokrok" a jakou daň je za něj třeba platit. Geniální hudební složka Philipa Glasse!(6.7.2004)

  • - Přibližně v polovině filmu se v záběru jedoucího nákladního vlaku mihlo celkem 156 vagónů. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Ač se to běžnému divákovi a posluchači nezdá, ústřední "hymna" je napsána v poměrně neobvyklém taktu - první provedení v 10/8 taktu (3+3+2+2), druhé v 12/8 (3+2+3+2+2) a třetí v 13/8 taktu (3+3+3+2+2). Závěrečná píseň je opět v 10/8 taktu. (L_O_U_S)

  • - Hudba k filmu byla Philipem Glassem připravována “za pochodu“ během natáčení a vycházela z mnoha kultur. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace