Osvobožděnije 1: Ognennaja duga
Liberation: The Fire Bulge
Oslobodenie I - Ohnivá dúha
Režie:
Jurij OzerovKamera:
Igor SlabněvičHrají:
Buchuti Zakariadze, Vasilij Šukšin, Nikolaj Rybnikov, Vladislav Strželčik, Jevgenij Burenkov, Anatolij Romašin, Ivan Pěreverzev (více)Obsahy(1)
Epické ztvárnění bojů druhé světové války pod precizní režisérskou taktovkou Jurije Ozerova. Sovětský svaz vyprodukoval v době po druhé světové válce velké množství válečných filmů, často velmi výpravných a v pravém slova smyslu epických. Pětidílná koprodukční série Osvobození představuje jeden z vrcholů snahy o monumentální zobrazení klíčových událostí největšího konfliktu v dějinách – pochopitelně s hlavním důrazem na východní frontu. Její režisér Jurij Ozerov sám druhou světovou válku prožil v řadách Rudé armády – na jejím začátku mu bylo 18 let. V padesátých letech se pak vydal na filmovou dráhu, později v koprodukci s Československem natočil Velkou cestu (1963), film o osudech mladého Jaroslava Haška v Rusku. Na válečné fresce Osvobození, která etablovala jeho kariéru režiséra válečných velkofilmů, pracoval v letech 1967–71. V pěti dílech zde zachycuje hlavní politické a vojenské události let 1943–45. Válka je v Osvobození zobrazována nejen z pohledu jednotlivých vojáků; je zde popsán celý průběh střetnutí, vznik a souhrn záměrů jednotlivých stratégů a jejich dopad na situaci. Vedle skutečných historických osobností vystupují ve filmu i smyšlení hrdinové, nechybí ani milostný motiv. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých i francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytvářejí unikátní divácký dojem. Dílo je samozřejmě do určité míry poplatné době svého vzniku, režisér se nevyhýbá patosu a klade důraz na hrdinství ruských vojáků. Svou historickou důkladností a masivním nasazením bojové techniky však velkolepá epopej dodnes patří do povinného kánonu pro fanoušky vojenské historie. Pro filmové nadšence pak představuje neopominutelnou kapitolu v dějinách filmu.
První část série, Ohnivá duha, je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. S použitím vojenské techniky, která nemá ve filmové historii obdoby, se divák stává účastníkem mamutí vojenské operace, ve které se střetla německá a sovětská vojska.
(Česká televize)
Recenze (25)
Keby som sa mal na film pozrieť čisto konzumným spôsobom tak sa vyjadrím v zmysle - megalománia vo filme. Bojové scény sa tu dajú porovnať s tými v Bondarčukových filmoch, všetko maximálne realistické, obrovské masy ľudí a vojenskej techniky bez dodatočných grafických úprav, každý vojak tu má svoje miesto... To ale nie je to najhlavnejšie. Film má aj veľkú historickú výpovednú hodnotu, celková stratégia a priebeh bitky o Kursk (ale aj jej prípravy) sú tu absolútne faktograficky bez chybičky. Jediné čo by som snáď mohol vytknúť je hrdinský pátos (ten je ale pochopiteľný a odpustiteľný) a tiež súboje muža proti mužovi mi miestami prišli dosť infantilne zahrané, ako keby si herci na nejakom kurze precvičovali nové bojové chvaty. Beriem to však iba za také "srandovné" mínus, pretože prínos na poli histórie je veľmi veľký. 80/100 ()
Asi nejlepší díl z celé série Osvobození. Je věnován tankové bitvě u Kurska a u Prochorovky bez nadbytečné ideologie a s maximem akce a bojové techniky. Především ta kvanta tanků použitých ve filmu jsou naprosto úžasná. Sověti odhalili termín německého útoku a před jeho začátkem provedli dělostřelecký přepad, který způsobil německým jednotkám ztráty. Němci přesto zaútočili s cílem Sověty obklíčit a zničit. Ani po týdnu bojů u Kurska německé jednotky nebyly schopné prorazit sovětskou obranu a uzavřít obě ramena kleští - původní cíl operace Citadela. Bitva u Prochorovky, kde mělo dojít k uzavření kleští, byla masakrem, obě strany útočily ve střetném boji a nasadily všechny zálohy. Až 6 000 tanků, 4 000 letadel a 2 miliony mužů ve zbrani, šlo o největší tankovou bitvu lidských dějin. ()
Klasická sovětská manipulativní pohádka o neomylnosti stranického velení v čele s tatíčkem Stalinem a prohnanosti a neschopnosti všem ostatních. Megalomanské pojetí je překvapivě sterilní a nudné, bez větší emocí. Výjimkou je pouze dynamické a perfektní ztvárnění protiútoku u Prochorovky s působivými skoky T-34 z nějakých mezí, záběry z vnitřku tanku v akci a bojem tankových osádek muž proti muži. Pochvalu zaslouží i zdárná konverze T-55 na Tigera (přestavba na Panthera se již povedla méně), překvapivá, a s dějem nesouvisející, scéna verbování do ROA a snaha o jazykovou autenticitu ... ()
První díl nejlepšího počinu Jurije Ozerova. Bitva u Kurska - skutečný obrat ve válce na východě a zároveň největší střed obrněných sil v historii válčení. Film je podán až dokumentárním způsobem: politické dění černobílé a válečný příběh barevně. Pro natočení tankové bitvy u Prochorovky musel Ozerov splašit snad veškerý tankový arzenál a toto vše pak proti sobě pustil na natáčecích pláních. Pokoukání je to ohromující a letecké záběry naprosto fascinující. Takto to dokázali pouze Sověti, to se jim musí nechat. Nicméně pár nepřesností se najde i zde (podle Hitlera měla Panzerwaffe 800 tanků Tiger. Což samozřejmě není možné. U Kurska jich bylo nasazeno něco málo přes 100), ale to v celém měřítku nikterak nevadí, navíc bez zbytečné propagandy. ()
Ohnivá duha je působivou filmovou deklarací historické velikosti vítězné mocnosti. Bitva v Kurském oblouku v létě 1943 je přirozeným výchozím místem, neboť právě tam došlo k definitivnímu zlomu válečného vývoje a o monumentální tankové bitvě u Prochorovky se netřeba obšírněji zmiňovat. Jurij Ozerov, s důkladně sestaveným příspěvkem scénáristů oslavného filmového monumentu Jurije Bondareva a Oskara Kurganova, vystřelil k pietnímu obřadu sovětského národního hrdinství oslavnou salvu nad krajinu s barevnou nádherou štědrých ruských zdrojů národního bohatství. Fakta a skutečnosti jsou v rukách vítězů vždy pravdivé, navzdory rozdílným vzpomínkám. Deklarace hrdinství vítěze je zde podávána ve ctižádostivě rozměrné formě, dokáže úspěšně vykreslit rozervanost děsu lidského nitra v oněmění hrůzou zuřivého válečného střetnutí i apokalyptické obrazy zkázy, neubrání se rozmáchlým patetickým gestům, melancholicky těžké pompéznosti, ani hrdým slzám nezměrného sovětského hrdinství. Prokreslený to pomník národní velikosti! Strana zla tu má svou tradiční podobu nervózního diktátora Adolfa Hitlera (Fritz Diez), dobro se pak jmenuje Stalin (Buchuti Zakariadze). Z důležitých osobností historie bitvy na sovětské straně: zástupce vrchního velitele Rudé armády a v boji protřelý maršál Georgij Konstantinovič Žukov (Michail Uljanov), velitel protiútoku Konstantin Konstantinovič Rokossovskij (Vladlen Semjonovič Davydov), velitel tankové armády Michail Jefimovič Katukov (Konstantin Zabelin), velitel tankové armády v protiofenzivě Pavel Semjonovič Rybalko (Dmitrij Vasiljevič Fraňko), velitel strategicky záložního Stepního frontu Ivan Stěpanovič Koněv (Jurij Legkov), či hrdinný obránce a velitel Jihozápadního frontu Nikolaj Fjodorovič Vatutin (Sergej Charčenko). Z důležitých osobností na německé straně: architekt německého útoku u Kursku, maršál Erich von Manstein (Siegfried Weiss), velitel útoku, maršál Walter Model (Peter Sturm), velitel skupiny armád Střed, maršál Günther von Kluge (Hannjo Hasse), nebo k sebevraždě sahající velitel tankové divize, generál Gustav Schmidt (Hans Ulrich Laufer). Významné postavy válečné akce a dramatu života války: vzorný podplukovník dělostřelectva Lukin (Vsevolod Sanajev), jeho jednotliví a hlavnímu útoku čelící velitelé Orlov (Boris Zajděnberg), zoufalý Maximov (Viktor Avdjuško) a příkladný Cvetajev (Nikolaj Oljalin), vystrašená zdravotní sestra a Cvetajevova milá Zoja (Larisa Golubkina), snaživý hledač nábojů Saška (Sergej Nikoněnko), velitel dělostřelecké divize Gromov (Vladimir Samojlov), či příkladný velitel tankové čety, poručík Vasiljev (Jurij Kamornyj). Z dalších rolí: velitel ruské osvobozenecké armády a odstrašující příklad vlastizrádce Andrej Andrejevič Vlasov (Jurij Pomerancev), bezcenný prominentní host koncentračního tábora Sachsenhausen Jakov Džugašvili (Joseb Gugichaišvili), britský válečný premiér Winston Churchill (Jurij Durov), či velitel jugoslávské osvobozenecké armády Josip Broz Tito (Nikolaj Jerjomenko st.). Film Ohnivá duha je účinně působivým válečným filmem, byť jde především o ideovou deklaraci úhlu pohledu světové vítězné mocnosti. Rozmáchlý hrdinský patos obdržel prostor pro své modelové pozice, nakonec o výsledku rozhodla připravenost Sovětského Svazu k mnohem masivnějšímu plýtvání hospodářskými a lidskými zdroji. () (méně) (více)
Galerie (8)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (7)
- Točilo se i v blízkosti města Perejaslav-Chmelnický nedaleko Kyjeva. Povolení k natáčení na místě skutečných událostí nebylo nikdy získáno. Problém byl v tom, že na bojišti se stále nacházelo značné množství nevybuchlých bomb a granátů, které mohly odpálit pyrotechnické efekty nebo průjezd těžké vojenské techniky. (sator)
- Celá pentalogie filmů Osvobození prošla restaurátorskými pracemi v rámci restaurátorského programu Mosfilm Cinema Concern. Digitální restaurování bylo dokončeno v roce 2020. (sator)
- V eposu Osvobození se na obrazovce poprvé objevil bývalý generálporučík Vlasov. Pro Jurije Ozerova bylo velkým úspěchem, že mu byla povolena jediná scéna s Vlasovem, a to pod podmínkou, že jeho jméno nebude nikde uvedeno nejen ve filmu, ale ani na place. Tato postava obdržela kódové jméno „General“. Jurij Pomerantsev, který ho hrál, byl ale varován, že je možné, že scéna cenzurou nakonec neprojde. Andrej Andrejevič Vlasov byl sovětský generál, který za druhé světové války v německém zajetí vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu. (sator)
Reklama