Báječná Angelika

Dějově o dost roztahanější než první díl. Angelika postupně prožívá dobrodružství mezi chudinou vedenou dávným přítelem z dětství Nicholasem, schází se s básníkem Špínou a nakonec se svým bratránkem, který ji může vrátit titul. Celé je to v podstatě rámováno příběhem o cestě zpět na vrchol a o tom, jak Angelika celkem bezcitně po hrobech svých přátel šplhá zpět ke své bývalé slávě. Nejlepší je bezesporu úvodní pasáž u pouličního gangu s pár povedenými akčními scénami, poté je to již (velmi vysoký) romantický standart. (20.08.2013)

Přestože děj příběhů Angeliky se dá směle označit za plytkou záležitost a láska k de Peyracovi za pouhou zástěrku a chabou nit, která upachtěně tmelí celou sérii, poněvadž Angelika je ve skutečnosti neukojená nymfomanka (o důvod víc jí fandit :o)) ), budu hodně milosrdný. I přes skutečnost, že je velmi těžké vžít se do osudů hlavní protagonistky, protože, přiznejme si, Angelika je vypočítavá mrcha, která jde přes mrtvoly, touží dle jejích vlastních slov po moci a spravedlivou pomstu smrti mladého chlapce raději vymění za konfesi na výrobu čokolády. No ale čert to vem. Na filmy s Angelikou se hezky dívá, tahle staromilská kostýmní vyprávění jsou mojí velkou slabůstkou, na Michéle Mercier je hezký pohled, hudba je v některých pasážích přímo božská a můj oblíbenec Jean Rochefort je "pan Charisma", herecký ďábel, který si každou svojí scénu krade vysloveně pro sebe, už jenom svou pouhou přítomností a jeho dvojznačná postava šéfa tajných služeb je velmi příjemným osvěžením. Zkrátka - HODNĚ SUBJEKTIVNÍ 4* a níž nepůjdu ani za noc s markýzou de Peyrac :o) (10.03.2007)

Nový Angeličin objev – kamarád z mládí, t. č. lupič – mi sice báječný nepřipadal, ale přesto se mi druhý díl líbil o něco víc než první: je tu pár příjemně vtipných a několik slušných akčních scén, sympatický Jean Rochefort a jeho pes dostali konečně větší prostor a Jean-Louis Trintignant má v paruce neskutečnou ránu. (29.07.2011)

Tohle vůbe není špatné, jen o něco slabší než jednička. Sice je to stále romantičtější, ale hlavní je, že se na to dá koukat. Další Angeličiny osudy stojí za to, Michéle Mercier na kráse neztratila, jen mě mrzelo, že se neobjevil Hossein, ale to skvěle vynahrazuje tradičně skvělý Jean Rochefort. Jinak příběh navazuje na začátek jedničky a i když mohl být lepší, rozhodně to není žádný nudný brak. A atmosféra, výprava a kostýmy (což mám na takovýchhle filmech rád), na kvalitě ještě přidávají. 65%. (22.06.2013)

Druhý díl "Angeliky" je sice také přehlídkou kostýmů i bitek, které patří k romantickým historizujícím filmům, ale oproti prvnímu dílu postrádá trošku víc napětí, smyslem filmu je ukázat přeměnu křehké mladé ženy, zkoušené osudem, v ženu rozhodnou až tvrdohlavou, která jde vskutku pragmaticky přes překážky k dosažení svého cíle. Před podnikatelské aktivity až k navrácení titulu markýzy sňatkem se svým bratránkem. Naivní divák může myslet dle závěrečné scény, že v tom byla skutečná láska. A tak jediným větším zážitkem celého průměrného děje (kromě nesporného výborného herectví J. Rocheforta) je právě tato scéna ve Versailles, kde za bazénem pod stromy nejsou odstraněny lavičky z moderní doby, na nichž jsem kdysi ve Versailles odpočíval na výletě s dcerou... Opravdu milé. (19.08.2017)