Rodinný film

"Pomalu a klidně" je momentálně heslo nesoucí se naším životem se 4,5letým synkem. To "klidně" si asi umíte představit, když se něco nedaří. Rodinný film mi tím pádem sedl do noty. Jsem dost nadšená pomalým tempem, žádnými zbytečnosti v dialozích a absencí velkých emočních scén, příjemná kamera, výtvarně velmi příjemná šeď skvěle navozující tu správnou atmosféru. Vlastně mi lehce připomínal Rodinný film nějaké severské drama. Ota byl výbornej, ale na můj vkus se právě v těchto scénách moc tlačilo na pilu, nejspíš proto, aby bylo jasný i jinak naladěnému divákovi než jsem já, co to vlastně má znamenat. Ale nejsem si jistá, zda právě tito film docení :-) )známá to viděla a říkala, že vůbec nechápe proč takový film vůbec vzniknul:-) ). Já, ale byla opravdu spokojená, téměř nadšená.... (24.02.2016)

-3* Na české poměry netradiční počin, který se svým zpracováním hodí spíš pro festivaly. Seznamování s členy rodiny probíhalo pomalými krůčky pomocí krátkých epizod. Tento způsob se mi jevil poněkud nezáživný, ale i tak dokázal vyvolat emoce a bylo víc času přemýšlet nad důvody jednání. Kýžený efekt z filmu byl ve výsledku pro mě slabší, což je vidět na mém hodnocení. Ale aspoň jsem seznámil se současným modelem moderní rodiny ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (13.10.2016)

Má vysoká očekávání nakonec byla z velké části naplněna. Po čistě technické stránce je to paráda, od hudby až po kameru. Atmosférou si mě film získal též (podobně jako trikem s odpálkováním naštvaného souseda). Ale ještě více nadšený jsem byl z hereckých výkonů, nádherně civilních a uvěřitelných. A ano, myslím tím i u mladší generace (kupříkladu na první pohled nevýrazný a tuctový Daniel Kadlec byl podle mě naopak typově obsazený naprosto přesně a provokativní Eliška Křenková byla překvapivě vůbec největší hvězdou filmu). A tak jediné, k čemu bych měl určité výhrady, byl příběh samotný. Věřím, že nemálo diváků psí strasti chytly za srdíčko, mě ovšem dost nudily. Ne že by zvířátka zahrála špatně, ale mě prostě daleko víc zajímalo dění u páníčků doma, zvláště po „odhalení pravdy“. Symbolika je jistě pěkná věc, avšak zase si nemyslím, že by se jí měl děj takřka úplně podřizovat. Jinak ovšem velká spokojenost. S panem režisérem to bylo naše první filmové dostaveníčko, ale pevně věřím, že ne poslední. Tohle skončilo solidními 4*. (21.07.2016)

Rodinný film nám předvádí, jak už je v moderním českém filmu zvykem, finančně štědře zajištěnou rodinu, které se vymstí jedna dovolená. Ale i přes vysokou úroveň řemesla a dobrých herců mi toho přišlo nějak málo nebo už na mě drama o prožívání dospívání rozmazlených bílých dětí nefungují. Ponurý film s řídkým dějem vylepšuje nastavovačka děje se psem bojujícím o život, ale paradoxně tuhle část jsem hrozně prožíval, děsil se konce, obdivoval herectví toho psa a dávám hvězdu navíc. Salónní nihilista se holt nezapře. (08.03.2017)

Film je vyprávěn takovou kapitolovou formou, ale to záměrný dějový mrtvo mělo něco do sebe, ale chtělo to přesnější slova (např. rozhovor Karla s Vandou v kuchyni ), aby vynikla sílá okamžiku a táhla celek, pořád mě přijde, že když podobný filmařský rukopis vidím u dánských filmů má neskutečně přesně načasovaný sekundový důraz, možná mě tady nad poprvé herecky zklamal Karel Roden, nebylo to prostě ono. Vůbec to chtělo o každýho o stupen lepší herecký výkony i když Eliška ta se nám od Rafťáků vymlaskla ve slušnou kostičku. Možná to bude vyznívat vtipně či neuctivě k lidským hercům, ale tak to nemyslím, jen prostě , že se mě ještě v životě nepodařilo vžít se do zvířecích citů a pocitů až tady, protože to co tam ten pes předvádí za výkon, to je něco. To by zajímalo jak k tomu byl naváděn, nebo jestli jeho páneček je Daniel Day Lewis ? (18.07.2016)