Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (225)
Zimomriavkové psycho o dvoch sympatických chlapcoch a ich podivnej mamine. Problém som mal trocha v odhade čo si mám myslieť, vodítka totiž mohli byť rozvedené na viacero strán, čo sa bohužiaľ nestalo. Zopár znepokojivých scén veľmi potešilo, s označením filmu ako horor by som však bol opatrný. Rakúsko má svoje nové Funny Games. Pozoruhodný a nevšedný zážitok. ()
Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. ()
Naprosto Eliase (a Lukase) chápu, takovou příšernou matku bych taky nejradši svázal a zalepil jí pusu vteřinovkou... Rakušané dostáli své pověsti takového trochu podivného národa, ve kterém si muži schovávají ve sklepech svoje dcery a milenky (což často splývá), děti v ložnicích svoje matky, a oblažili strádající diváckou obec jedním z nejnezapomenutelnějších psychologizujících thrillerů tohoto desetiletí, aspoň tak to vidím já. Jistě, pointu jsem taky věděl už dlouho před polovinou, ti kluci nebyli zrovna dvakrát přesvědčiví a Pianistka Frau Jelinekové byla lepší. Ale celkově mi to prostě stoprocentně sedlo a basta! Po Victorii další skvostný majstrštyk germánské kinematografie, který jsem v poslední době viděl (i když ti Rakušáci jsou zjevně zčásti šílení Slovani). ()
V prvej polovici mala snímka od hororu naozaj veľmi ďaleko, pričom možno zaváňala jemným thrillerom, a to najmä vďaka scénam s matkou. V momente, kedy však deti prestali svojej matke veriť, mi napadlo 101 spôsobov, ako im mohla účinne dokázať pravdu. Logika filmu mi teda nedovolila plnohodnotne vychutnávať predostrený materiál. Na jedno zhliadnutie ale neľutujem. ()
„Dobrou, mámo“ je krásnou ukázkou toho, že hororové filmy pořád dovedou překvapovat, že je zde prostor pro to, aby byly hnusné, ale také prostor pro to, aby svoje diváky ohromovaly. Pointa v konečném důsledku není nutně originální, ale v danou chvíli dovede zasáhnout, navíc je úplné finále možné chápat ještě dalším způsobem. „Dobrou, mámo“ je film, který rozhodně stojí za pozornost, a to nejen hororovým fanouškům. ()
Galerie (22)
Photo © Stadtkino
Reklama