Režie:
Konrad PetzoldKamera:
Eberhard BorkmannHudba:
Karl-Ernst SasseHrají:
Gojko Mitić, Barbara Brylska, Rolf Hoppe, Michael Gwisdek, Milan Jablonský, Slobodan Dimitrijević, Paul Berndt, Milivoj Popovič-Mavid, Horst Schulze (více)Obsahy(1)
Ve volném pokračovaní filmu Zlato v Black Hills se indiánský bojovník Bystrooký sokol vrací zpět do Black Hills.
Naleziště zlata u Black Hills stále lákají ziskuchtivé dobrodruhy. Zástupci Dakotů svolili k jednání v pevnosti, jménem svého kmene však důrazně odmítají opustit tradiční loviště a vystěhovat se do rezervace. V kraji řádí banda zlatokopů, kteří jsou pro krutost vůči Indiánům nazýváni Bílí vlci. Náčelník Bystrooký sokol se pouští po jejich stopách. Při jedné přestřelce je smrtelně raněna Sokolova žena a náčelník přísahá pomstu. Místní šerif vymyslel plán, jak bandu Bílých vlků dopadnout, a posílá svého indiánského pomocníka za Sokolem s prosbou o pomoc. Nepřátelství desperádů se nyní obrací i proti zástupci zákona...
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (17)
Jeden z těch lepších indiánských filmů s Mitičem. Klasický příběh o indiánech končící v tomto případě černě. Slušné napětí i přestřelky. Co člověk to názor, já považuji třeba tento film za podstatně lepší než tři podle mě nejhorší filmové mayovky ze 60. let (Vinnetou a míšenka Apanači, Petrolejový princ, Old Firehand). 55 % ()
Na Bílé vlky mi laskavě nesahejte! Jedinej NDR western který se směle vyrovnává kterékoliv Mayovce i když svým pojetím jde o diametrálně odlišný způsob zpracování a vyznění filmu. těžká deprese od začátku až do konce. To tragický finále je pak po všech stránkách vynikající. Jedna z nejlépe vygradovaných westernových scén jaký jsem kdy viděl. bezesporu vrchol studia DEFA a pro mě osobně nezpochybnitelný kult.100% ()
Zatímco předchozí snímek ‘Zlato v Black Hills’ se více podobá západoněmeckým mayovkám, tento volně navazující se už více blíží americkým westernům. I v Hollywoodu vzniklo bezpočet snímků zabývající se útrapy indiánů a jejich nucení se přesídlit do rezervace. Dějově tedy nejde o nic mimořádného. Štvanice na indiány, ti se brání a tak vznikají různé roztržky. Příběh více apeluje na děj než na akční scény a tak nějaká ta menší přestřelka se objeví jen z nutnosti v rámci žánru. Zkrátka se jedná o westernové drama než o tzv. rodokapsové dobrodružství. Fanoušky mayovek tedy snímek nijak zvlášť nenadchne. Pro ostatní se nabízí další příběh o tom, jak se indiáni ve své době likvidovali. ()
Mitičovská indiánka, situovaná do skalnatého prostředí Dakoty a Nebrasky, je točena v malebných exteriérech Jugoslávie. To je také jediným, čím se může vyrovnat Vinnetouovi. Jinak je tento film po všech stránkách slabší. Gojko Mitič je sice již konečně oblečený a vypadá normálně, Barbara Brylská je konečně hezká ženská, tlustý bandita Bashan je výraznou postavou, v příběhu se konečně něco děje - a také se střílí. Dokonce i hudba Karla-Ernsta Sasse má náznak westernových melodií, ale –bohužel – není vždy v souladu s dějem, nevytváří napínavou atmosféru ani touženou romantiku. Prostě je to slabší, což iracionálně pozná již dětský divák. Nutno ovšem poznamenat, že v tom podprůměru východoněmeckých indiánek to patří (spolu se Zlatem v Black Hills) k těm nejlepším. Závěrem si opět neodpustím konstatování, že i ty údajně „nejhorší“ západoněmecké mayovky jsou podstatně lepší než tahleta bída z komunistického bloku. Ale z nostalgie dětství a mládí tomu dáváme ty body... ()
Čtvrtá DEFA-indiánka. Vlastně pokračování Spur der Falken (Zlato v Black Hills). Minimálně charizma Gojko Mitice je nepopiratelné a pak i Konrad Petzold tyhle socialistické indiánky celkem uměl. (Osceola) ()
Galerie (4)
Photo © Deutsche Film (DEFA)
Zajímavosti (2)
- Natáčanie filmu prebiehalo vo Vysokých Tatrách, v Dinárskych vrchoch, vo vápencovom lome pri Halle a pri Langerwisch. (westerns)
- Film zobrazuje situáciu v USA po roku 1879. Pre toto obdobie boli charakteristické mocenské boje medzi novozaloženými spoločnosťami. Historicky zdokumentovaný je útek indiánov z kmeňa Cheyenne z ich rezervácie. (westerns)
Reklama