Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Recenze (253)
Film má poněkud rozvleklý začátek, po němž však následuje hutná dávka napětí jak má být. Skvělá kamera, herci a pár scén kdy je člověk skutečně napjat k prasknutí. Snad jen konec mě mohl trochu víc překvapit. ()
Líbily se mi obě části filmu... úvodní s perfektně vystihnutou atmosférou nudné díry kdesi v Jižní Americe, odkud není úniku. Banda looserů, která by ráda zmizela jinam, ale nemají nejmenší naději, krasavice a drsný cizinec, který trochu zamíchá kartami. Druhá akčnější část filmu je nadupaná adrenalinem a napětím. Ostatně střih kalhot hlavních hrdinů celou dobu napovídá, že mají všichni pěkně naděláno... Finální existenciální scéna se zjištěním, že za plotem nic není, je hodně dobrá a silná... Při druhém shlédnutí s odstupem cca 15 let jsem byl překvapen délkou filmu, která v době vzniku nebyla vůbec standardní, přesto adekvátní a také kolorovanou verzí, jenž překvapivě film ještě zvedla... ()
Originální francouzský snímek je ukázkou kvalitního, napínavého a ve své podstatě velmi jednoduchého filmu, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout. Po důležitém, avšak trochu delším úvodu se film rozjede na plné obrátky a nezastaví se až do závěrečných titulků. 90% ()
Málokdy se stane, že bych měl při sledování filmu sevřené půlky a bál se více, než protřelý Jo, Mario nebo další členové této nebezpečné dobrodružné výpravy. V malém městečku kdesi v Jižní Americe je akorát nuda, vedro a všichni jen vysedávají v místní hospodě, a občas je hospodský vyžene pryč, protože se prostě jen flákají a nemají peníze. Ale má mladou a hezkou posluhovačku, která občas obšťastní Maria a myslí si, že Mario ji miluje jako ona jeho, ale ve skutečnosti mu sloužila jen jako občasný sklad tělesných tekutin. Scéna při loučení to dokázala. Jednoho dne dostanou všichni znudění obyvatelé tohoto městečka příležitost vydělat si pořádné prachy prací pro americkou ropnou společnosti, které jaksi začal hořet vrt. Práce spočívá v převozu dvou náklaďáků plně naložených nitroglycerinem, který je vysoce výbušný a převézt jej po nezpevněných cestách 500 kilometrů daleko není žádná bezstarostná jízda. Taky za to mají dostat každý 2000 dolarů. Suverénní Jo vypadá, že se ničeho nebojí, ale během cesty se několikrát málem posere, má horečky a když jde do tuhého, tak raději uteče. Ale já ho chápu, když člověk stárne, tak se snižuje jeho ochota riskovat a narůstá strach. Při scénách jako byla cesta přes vlnitý plech nebo couvání na na tu dřevěnou, tedy spíše houbovitou terasu jsem si musel pustit nějakou hudbu do pozadí, jinak bych to nevydržel. Fakt jsem se celou dobu bál, že dojde k silnějšímu rázu a následnému výbuchu. Scéna s odstraňováním spadlého balvanu s pomocí převáženého nitroglycerinu také stála za to. A ten konec nebyl vůbec šťastný a upřímně mi bylo těch odvážných mužů i Joa dost líto. Takže je to poměrně nervy drásající dobrodružný thriller, který stojí za to vidět. ()
Ve své době musel tento film být neuvěřitelně působivý. A působí dodnes. Možná má až moc dlouhej začátek, ten je ale následován výborným příběhem. Člověk si pořád říká že to přijde (protože je jasný že to musí přijít) ... ono to pořád nejde a naráz to člověka překvapí !! Výborný thriller se zajímavým obsazením a několika momenty při kterých se člověku tají dech. Viděna colorizovaná verze. PS: Zajímavý nitroglycerinový přistup ... nejdřív jsou všichni opatrní, pak nevadí rychlá jízda, jeden nese kanystr opatrně, druhej s ním skoro běží a jen tak ho tam nechá ... ()
Dokonalý filmový klenot. Pro takové filmy žiju. Kvůli takovým filmům sem se rozhodl většinu svého výdělku vrazit do filmů. Pane Clouzote, velmi děkuji!!! ()
Tak přiznávám, že je to docela napínavé, přitom tak jednoduchý recept: namluvit divákovi, že kamion při sebemenším drcnutí vyletí do vzduchu. Většinu času je však nutné vypnout mozek, což se mi moc nedařilo. Taky herecky mi to přišlo poměrně slabé. ()
Mario se zachoval jako bezpáteřní grázl, který nejdřív neustále urážel a mlátil svého závozníka "Otíka", po té co mu přejel nohy, tak se na chvíli rozbrečel na čež co jeho parťák umřel a shrábnul i jeho podíl za dovezení nitra na uhašení ohínku, tančil s náklaďákem valčík a usmíval se. Dobře, že spadnul do rokle. Jinak film plný nepřesností,chyb, nesmyslů, kterých si všimne snad každý, pokud by se snad na Mzdu strachu chtěl podívat. Jen si prosím přetočte první hodinu. Tam se opravdu nic neděje. A nebo si raději přečtěte knížku. ()
Pěkný film o těžařích kdesi v Jižní Americe, kteří touží po návratu domů. Aby jim to bylo umožněno, musejí odvést náklad nitrogricelinu k hořlavému vrtu. Skvělé balancování na hranici života a smrti. ()
Mám tyhle poctivé filmy rád - bez laciných střihových triků a těkající kamery. Bohužel fyzikální nesmysly v klíčových dramatických scénách mě několikrát přiměly k útrpnému úsměšku, a pak je celé napětí pryč. TP: viděl jsem příjemně kolorovanou verzi. ()
Až neuvěřitelně skvělý film ! Vznikl před padesáti lety , ale stále je lepší , než některé dnešní thrillery . Výborný scénář a na svou dobu výborná režie ovládají nepředstavitelně tento film . Je sice pravda , že první hodinka je trochu nudnější , ale zase museli předvést téma vesnice a samotný příjezd Joa , takže mi to nevadilo a nenudil jsem se ani tak . A navíc , to co přišlo potom to stejně vynahradilo . Jinak herci jsou také výborní a hudba se zde vlastně skoro neobjevila , takže nemám zapotřebí ji chválit . Takže jsem se na "Mzdu strachu" velmi těšil a rozhodně nejsem zklamán a musím uznat , že už se těším , až se ke mne někdy dostane remake ! Skvělý film !!! ()
Nechtějme srovnávat tuto verzi s novějším Friedkinovým počinem. Každý ji uchopil jinak, tahle je poněkud klidnější, komornější, pochopitelně v mezích dramatické jízdy k vrtu. U této adaptace jsem ocenil dodatečné kolorování, je to jeden z mála případů, kdy taková úprava nebyla na škodu věci. Zde jsou postavy také nějak více smířené s faktem, že to může bouchnout, věčně usměvavý Luigi snad ani není věčně klející a nervní Ital, ale nějaký jeho řecký klon (nic proti Řekům) a Joe, podle knihy Johnny Mihalescu, je ve filmu daleko menší srab. Proto si velice rád pustím oba filmy po sobě a budu se u nich bavit. ()
Pokud bych měl označit svého kandidáta na titul „nejnapínavější film všech dob“, těžko bych našel lepšího než Mzdu strachu. A stačí k tomu málo. Vzít čtveřici maníků, kteří nemají co ztratit (a přece můžou ztratit všechno), posadit je do dvou náklaďáků naložených lehce nestabilní látkou a poslat je na jízdu po takové cestě, vedle které vypadá i průměrná česká okreska jako fungl nový Autobahn. Plus ta skvělá „ukolébávající“ atmosféra mexického zapadákova a výteční herci. Mzda mě přibila do křesla a zanechávala bez dechu jako málokterý film. Pasáž před odjezdem (přípitky, cesta k vozům, nakládání) geniální. Proč už se netočí takovéhle filmy?! ()
Tento film je poplatný době, ve které vznikl. Naprosto příšerná hudba, zadní projekce, prkenné herecké výkony. Všechno točeno za krásného slunečného počasí, (taky) díky čemuž je celý film plochý a nedynamický. V porovnání s verzí Williama Friedkina je to nezáživný, nepoutavý film. Nová verze z roku 1977 krásně demonstruje ubohost všech obyvatel té zapadlé části světa, bezvýchodnost situace těch, kteří do míst, kam by jinak ani nepáchli, museli složit, mnohdy do konce života, hlavu před spravedlností. . V této Clouzotově verzi se vyskytují všichni krásně čistě oblečení, jakoby vytáhli hadry právě z fabriky, ženy krásně upraveny v tmavých, nažehlených šatech, kdepak, Friedkinova verze ukazuje podstatně jasněji zpackané životy hlavních postav a jejich mizerný život. A o to, v tomto příběhu, jde primárně. Ne, že vezou nitroglycerín. To je jen takové to houští. Co mi ale na této verzi vadí zdaleka nejvíc, až divadelní výkony herců. V padesátých letech to nevadilo, protože se tak točilo, ale z dnešního pohledu je to téměř nekoukatelný film. Z pohledu diváka roku 2015 jsou dvě hvězdičky maximum. ()
Byl jsem ještě docela malý, když jsem tenhle pozdějidobarveňák viděl, ale pamatuju, že to bylo úžasné. Děj pěkně bez překvapení (jež jinak vyžaduji), rozpálené jihoamerické slunce a neméně rozpálené vrty, které je potřeba uhasit. Trochu šílený námět se proměnil v krásný film. Všechno násilí bylo podáno skoro bez protlaku a o to silněji. Jinde hrdinové padají, aby vyplnili dvě hodiny mezi začátkem a koncem filmu, tady né. Padají tak, že to vystihuje název filmu...Panečku, tohle už taky nikdo nenatočí... ()
Velice naivní, k hloupým ženám a slabým mužům nelítostný, kupodivu ne tak černobílý, předvídatelný, ale překvapivý, moderní starý film. ()
Zase TAK napínavé to nebylo, ale v podstatě bez chyby. ()
Nadčasově natočené, napínavé, dobrodružné. ()
Zajímavé je, že hrdinové jsou takoví bezcharakterní parchanti, že jim sice fandíme, ale jen kvůli důležitosti jejich mise, ne kvůli postavám samotným. Viděl jsem to před 30 lety v ČB verzi a včera barevné, film je stále pěkný a napínavý. ()