Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Recenze (253)
Išiel som do tohoto európskeho dobrodružného thrilleru s malou dušičkou, takže som ostal milo prekvapený. Samozrejme, dlhší začiatok nudil a istá povrchnosť a nadlahčenosť mi veľmi nevoňala. Akonáhle sa však príbeh dostal doslova na cestu, začalo thrillerové divadlo plné napätia a pretvárania ľudských vlastností, ktoré vytrvalo až do konca. Oceňiť musím hlavne budované napätie s vhodne zvolenou kamerou, na rok 1953 fakt nezvyklé. Všetko vygraduváva absolútný záver, aj keď je ľahko predvidateľný. Hodnotenie: 75% ()
Na dobu, ve které byl snímek natočen hodně dobře zpracované netradiční téma zaměřené na smýšlení lidí natlačených do krizových situací a do atmosféry strachu. Jediným hnacím motorem těchto mužů jsou peníze, ale jsou peníze to jediné, co potřebují k životu? ()
Úroveň jihoamerických tele- novel...Jedniné co mi zdvihlo obočí byl v dabingu Jiří Hálek-nevím o druhém případu že by daboval... ()
Henri-Georges Clouzot mi dluží polovinu zubní náhrady, kterou jsem si samovolně vydrkotala strachem o osud těch dvou. Náklaďáků, samozřejmě. Dlouhý rozjezd mi nevadil, alespoň jsem zjistila, že u Yvese Montanda mě tankuje výhradně jeho postarší verze a při sledování ranního flinkání, odpoledních lehárek a večerních zevlovaček mi vrtalo hlavou jen to, z čeho jejich provozovatelé vlastně žijí, když o práci zakopnou jen nešťastnou náhodou. Ale aspoň teď vím, že když budu s kýblem nitráku skákat panáka, udělá to strašně bum. ()
Neorealistickou předehru s babylónskou změtí jazyků jsem nečekal a možná proto se mi zdála sice milá, leč malinko natahovací; vzhledem k proporcím celku ale opravdu jen malilinko. Od ní se film odrazí k neskutečné gradaci, zatínal jsem ruce do sedačky jako už dávno ne, jestli vůbec někdy, a to jsem kdysi četl (výbornou) předlohu a zhruba věděl, co můžu čekat. Clouzot mimo jiné báječně využívá detailní záběry jako prostředek stupňování napětí, ale to je jenom jedna z přísad; další je přesný cit pro timing ve velkém i malém měřítku, což ovšem furt není všechno. Určitě si budu chtít dát repete a podívat se blíž na to, jak to ten parchant přesně dělá. Dvě tři místa, kde si herci neuhlídají moderní civilní polohu a začnou starosvětsky trhat kulisy, rád odpouštím. 90 % ()
Půl hoďky je obětí nastínění motivace postav, pro následné nervy drásající dvě hodiny je však důvod takového risku zásadní. Zoufalá čtveřice ve dvou kamijonech překonává strastiplnou cestu, plnou smrtelných překážek, které číhají doslova pod každým kamenem. Ta nejistota a napětí je u tak starého filmu skutečně obdivuhodná. Výjímečné dílo, které není v takovém povědomí, v jakém by si kvalitami zasloužilo být. ()
Neštěstí ve štěstí. Cesta je trnitá. V cíli vavřínů jas, k domovu nenadálý to sráz. Nebezpečně nabytá euforie uzavřela brány snivé. Už nepřijede. ()
Mzda strachu se zaslouženě řadí mezi nej thrillery světové kinematografie. Je fakt, že první třetina filmu se rozjíždí velmi pomalu, ale za to poté nabere na otáčkách naprostým sevřením strachu a napětí! Ani Friedkinovo zpracování toto veledílo nepřekonalo! "A teď ti ještě vysvětlím, co je to dělba práce! Ty řídíš a já můžu strachy chcípnout! Jsi na tom líp, to mi věř!:-) ()
Čierna omša existencializmu: C lo u z o t o v pohľad na ľudstvo nie je nijako optimistický, nájde ale cestu ako upútať svojimi stroskotancami, ktorých vykreslil pomerne sympaticky. Naproti tomu román Geroresa Arnaulda je radikálnejší; jeho antihrdinami sú pasáci, kurvy a zúfalci snažiaci sa prežiť kdesi na konci sveta v Guatemale. Čo však zmôžu, keď niekto tam hore ich určite nemá rád... ()
Nervy drásající napjatá atmosféra a charakterové prokreslení postav dělá z tohoto snímku naprostý skvost kinematografie. Já měl při koukání snad ještě větší strach než ti hrdinové! 98% hvězdiček ()
Zatím můžu říct pouze to, že takovej napínák jsem dlouho, dlouho, dlouho neviděl a asi ani dloooouho neuvidím. Mistrovské dílo. ()
Je to šedesát let staré, černobílé a trvá to přes dvě hodiny... ale postupně mě ten snímek začal vtahovat do děje tak, že sem nebyl schopen odtrhnout oči od obrazovky (vlastně monitoru). V době kdy se u nás točily barevné, rozjuchané filmy propagující úspěchy socialismu stvořili francouzi tenhle dokonalý thriller, který ani po šesti desetiletí neztratil nic ze své napínavosti. ()
Film dokonalý snad po všech stránkách, napětí vás chytne již při výjezdu náklaďáků s nebezpečným nitroglycerinem a nepustí až do úplného konce. Sám jsem v průběhu jízdy skoro ani nedýchal, natož hýbal, abych snad nevědomě nenapomohl výbuchu hrdinů i antihrdinů, které se snažíte do cíle dotáhnout i očima. Zajímavé je také sledovat měnící se charaktery v průběhu cesty, kdy se ty pravé a skutečné ukáží, až když jde opravdu do tuhého. Pro mne filmový zážitek srovnatelný ze starších děl snad jen s Občanem Kanem... Jako stavař zvlášť oceňuji scénu s vysazeným, zavěšeným a předepnutým konzolovým odpočívadlem ve stoupajících horských serpentinách =P ()
Film pri ktorom sa nesmie kýchať, kašlať ani vykonávať akékoľvek prudké pohyby. Nápis EXPLOSIVES hovorí za všetko a tak som chvíľami ani nedýchal a iba sledoval dokonale nasnímané pomaly sa prevaľujúce koleso nákladiaka v najnemožnejších situáciách. Ani Pat a Mat by sa do takých situácií nedostali a tu sú takéto páry hneď dva. Vykonávajú svoju prácu dokonale poctivo, že každý zamestnávateľ by z nich mal nekonečnú radosť a mzda by bola kráľovská až strach. Škoda vo filme toho rozťahaného a zbytočného polhodinového úvodu, možno bola chyba v tom, že ČT snaživo uviedla verziu Director's cut, pričom verzia SE mohla byť dokonalá. Tiež jediná ženská rola vo filme mi neulahodila, ani scenáristicky ani herecky, asi sa prejavilo rodinkárstvo režiséra. Bez týchto dvoch nedostatkov by to bolo za plný počet, inak len silné štyri hviezdy. –––– Chcaní odhání zlé duchy. ()
Nebýt neskutečně roztahaného začátku, byl by to velice napínavý a zajímavý thriller. Stejně tomu tak bylo i v případě remaku. Prostě zkrátit začátek a je to mnohem lepší. ()
Dlouhý prolog byl naopak zajímavý a živý. Véra Clouzot byla neskutečná kočka na svých 40. Pohyb kamery byl fajn. Jakmile přišlo na jízdu náklaďákama, tak sem se těšil, ale rázem začal dost nudit. Scéna u šutru byla záběrově moc pěkná. A teď několik naprosto debilních věcí, které drama naprosto shodili. Zatáčka, kterou by vytočil největší mamlas, shnilé zablácené dřevo v poušti, na začátku ta "skoro" srážka prostě působí spíš jako groteska než drama. Nicméně kamera k náklaďáku vypadala pěkně. Zajímavost je absence hudebního podkresu. ()
Tak tomu říkám klasika jak vyšitá. Ani po 12 letech co jsem Mzdu strachu viděl naposled, neubyla na napětí, akci a šarmu. Bezpochyby jeden z nejlepších a nejnapínavějších filmů šedesátých let. Pamatuji si, jak jsem měl ohlodané nehty. ()
Kouknul jsem na to po mnoha letech.Síla osobnosti, vidina peněz, snaha pomoci, ale hlavně tenze po změně života.Pár chlapů se zvedlo a dalo na nevlídnou cestu s pekelným nákladem.To čím postupně procházejí je nutí vyložit karty na stůl a ukázat své já takové, jaké skutečně je.A smrt si vybírá, koho pustí dál a komu vystaví stop. Nakonec si pozve ke svému stolu všechny.I takový je život a boj o chléb vezdejší.Nějak nemohu strávit tu barvu dodělanou počítačem.A kamera je fantastická..... ()
Ze začátku to vypadá, že o nic nejde, ale pak se film rozběhne a o napětí není nouzi. A o zajímavý konec jakbysmet. ()
Všetky Kobry 11, nebezpečné rýchlosti aj všetky ostatné filmy, kde musíte ísť rýchlo aby ste prežili sú úplne trápne oproti tomuto. Skutočne sa tu bojíte každého pribrzdenia. Perfektná kamera, ktorá občas zaberá aj pedále čo filmu dodáva fantastickú autenticitu. Divák by ale mal byť vodič, aby ho tento film oslovil. ()