Reklama

Reklama

Bláznivá a zdánlivě bezcílná jízda přes Římskou riviéru svede dohromady bezstarostného řidiče se zastydlým studentem práv a jejich životy navždy změní směr. V polovině srpna se koná svátek Ferragosto, přičemž většina Italů slaví tak, že zavře krám a vyrazí na venkov nebo k moři. A právě v takový rozpálený den křižuje Bruno (Vittorio Gassman) liduprázdným Římem a shání telefon. Narazí na zakřiknutého vysokoškoláka Roberta (Jean-Louis Trintignant), který celé léto sedí nad právnickými skripty, a vytáhne ho ven na skleničku aperitivu. Z krátké zajížďky se ovšem rychle stává neřízený dvoudenní výlet po Římské riviéře až do Toskánska, plný šíleného předjíždění v úzkých zatáčkách, rozhlížení se po krásných ženách a všemožných eskapád při každém vystoupení z Brunova kabrioletu Lancia Aurelia Spider. Přes počáteční nesympatie a následné okouzlení velkohubým a bezstarostným řidičem si ovšem Robert stále více uvědomuje tragičnost svého nového přítele a skrze něj i své vlastní bezútěšné vyhlídky... Režisér snímku Dino Risi se proslavil jako tvůrce italských komedií s ostnem společenské kritiky. Ve svém ranějším díle dává Risi do kontrastu dva povahově rozdílné hrdiny a přes jejich upjatost či dětinskost však ani jednomu nestraní. V jistém smyslu představuje setkání Bruna a Roberta střet generací, fanfarónské lehkomyslnosti 50. let, kdy se poválečná generace mohla poprvé zhluboka nadechnout, a nastupující generace 60. let, vychovávaná uprostřed tržního kapitalismu a v honbě za kariérou. Svá nejslavnější díla natočil Risi právě s italským komikem Vittorio Gassmanem, který se stal jednoznačnou tváří režisérových tragikomických postav. Sváteční vyjížďku (1962) uvádí Česká televize v nově zrestaurované verzi a s původním barrandovským dabingem, stejným s jakým byl film před více než padesáti lety promítán v československých kinech. (Česká televize)

(více)

Recenze (57)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Dva mladí sympaťáci si během neplánované projížďky autem užívají chvíle ve víru bezstarostného života. Gassman a Trintignant hrají naprosto skvěle a s obrovským charismatem dva povahově zcela rozdílné muže, uvolněná šedesátková atmosféra má zde ve spojení s prosluněnou Itálií oněch časů i navzdory černobílému vizuálu podmanivé kouzlo, takže film si může dovolit plynout v té jednoduché historce bez větších zvratů a s důrazem na atmosféru, aniž by nudil. Pocitově jsem mnohem blíž měl k plachému Robertovi, s nímž jsem se brzy stotožnil a Bruna bral hlavně jako zábavného průvodce touhle vyjížďkou, s posledními minuty jsem však začínal tušit cosi tragického... Po většinu času pohodový film s nejednou hezkou chvilkou přenášel i na mě to kouzlo bezstarostného okamžiku a příležitost s hrdiny si ho na dálku vychutnat, než přijde neodvratný závěr. Přidávám se do řady k těm, které Sváteční vyjížďka bavila víc, než hippisácká Bezstarostní jízda, jejíž tvůrci tady inspiraci ve vybraných motivech i vyústění nezapřou. [85%] ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Sváteční výjižďka je jistě film, který měl umělecké ambice, leč podle mě už zastaral. Nesourodá dvojice pilného studenta a chvastounského podvodníčka se vozí autem letní Itálií. Potkávají různé známé i neznámé lidi. Chvastoun se projevuje jako podrazák, byť se navenek tváří sympaticky, a studentík jako slušňák, který se neumí bránit. Tak to jde až k vcelku očekávanému konci. A víc než cokoliv jiného mě film nudil. Gassnan jako uřvaný fanfarón mě štval a Trintignan jako submisivní slušňáček mě rozčiloval – obě hlavní postavy byly děsně protivné. SHRNUTÍ: Když se přinutíš chovat se proti své povaze, tak ti to z dlouhodobého hlediska nikdy vítězství nepřinese. A taky: Když se slušňák sejde s darebákem, kdo myslíš, že vyhraje? ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Milovala jsem ty chvilky klidu a ticha s Robertem, ale to bude asi tím, že ta nespoutanost a vyřídilka Bruna, kterého bezvadně hrál Vittorio, je mně trochu vzdálená. Mít ho za muže, tak jsem na mašli :-) Ale road movie to byla parádní, občas jsem se přistihla, že se chytám pevnějších věcí kolem sebe jak bral ty zatáčky. A zřejmě bych ještě v tom autě urvala klakson. - Dnes viděno podruhé a jsem stejně spokojená jako tehdy. Jean Louis byl a je stále velký fešák. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Konfrontace dvou přístupů k životu. 1) Lehce ponudnělý velmi italský snímek má pro mě přitažlivost zejména kvůli dobovým reáliím, které ukazuje._____ 2) Didaktický konec pak celou tu poněkud umělou atmosféru volnosti a nespoutanosti usměrňuje a relativizuje._____ 3) Líbily se mi i parádní radostné písničky. Zkuste třeba tuhle: Guarda come dondolo / guarda come dondolo con il twist / con le gambe ad angolo / con le gambe ad angolo ballo il twist / Sarà perché io dondolo / saranno gli occhi tuoi che brillano / ma vedo mille mille mille lucciole / venirmi incontro insieme, insieme a te /. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

To boli časy, keď boli rímske pamiatky ľudoprázdne a miestami, kde sa dnes takmer nedá prejsť ani peši, sa prechádzalo autom plnou rýchlosťou. Plná rýchlosť je treťou hlavnou postavou filmu, a ten by mohol byť premietaný aj ako varovanie mladým nevinným dievčatám (aj chlapcom), že netreba bezhlavo nastupovať do auta k agresívnym neustále trúbiacim bláznom, akým je filmový Bruno. No v užívaní života sa mu nikto nevyrovnal, a to, čo zažil za dva dni, niektorí nestihnú ani za celý život. Tento film je oveľa, oveľa lepšia Bezstarostná jazda, a keby som si medzi nimi mal vybrať, tak si vyberám tú taliansku. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • V roce 2016 prošel film velmi pečlivým 4K digitálním restaurováním. (sator)
  • Lokalitu Castiglioncello, vesničku Rosignano Marittimo (provincie Livorno), si Dino Risi vybral na naléhání Vittoria Gassmana (Bruno), který tam trávil dovolenou se svou rodinou a chtěl toho využít během pracovních přestávek. O této skutečnosti se píše v knize „Una grande famiglia dietro le spalle“ od Paoly Gassman, v níž herečka vypráví, že právě pro tuto okolnost se natáčení zúčastnila i ona. (classic)

Reklama

Reklama