Režie:
Bertrand BlierScénář:
Bertrand BlierKamera:
Sacha ViernyHudba:
Philippe SardeHrají:
Patrick Dewaere, Ariel Besse, Maurice Ronet, Geneviève Mnich, Macha Méril, Nathalie Baye, Nicole Garcia, Fabrice Luchini, Maurice Risch, Maurice Biraud (více)Obsahy(1)
Předčasně zesnulý Patrick Dewaere v tragické roli nevlastního otce, který se zamiluje do své adoptované dcery. Otčím si nemůže pomoci, jeho city a touhy jsou tak hluboké, že ačkoli si je vědom svého jednání, nemůže to zvládnout a situace pomalu spěje k tragédii. (MVanis)
Videa (1)
Recenze (23)
Ve filmu je hodně klavírní hudby, protože hlavní hrdina hraje po nočních podnicích. A jeho následující milá je taky klavírní virtuózka. Příběh nevlastního otce, který po smrti své ženy vychovává její 14letou dceru. Dívka se do něho zamiluje a všemožně ho svádí i vydírá, aby se s ní miloval. Nakonec, po mnoha pokusech se to stane, a tím se roztočí kolotoč nepříznivých událostí. ()
Pěkně se to zamotalo, lolitské problémy, ztráta blízské osoby, otecký komplex, sexuální frustrace a nad tím vším ční herecký výkon Patricka Dewaereho (skvělý v Buzících, sebevražda rok po tomto dílku) jehož mimika nebere konce. V podstatě beze slov lze s jeho obličeje a řeči těla vyčíst co prožívá a co říká. Další plus z mého pohledu jsou krásné interiéry (i exteriéry) francouzský bytů. Škoda, že zde není uvedena hlavní dívčí postava též dobře zahraná Ariel Besseovou (http://www.imdb.com/name/nm0078769/), tato herečka to zahrála ve svých 15-ti zkušeně, po té již moc nebyla vidět, dnes žije na jihu Francie a provozuje živnost. ()
Hmm... Ospalé hnědé oči Patricka Dewaereho, propadajícího momentální touze po čtrnáctileté nevlastní dceři, po tragické smrti její matky. Ač byl sveden, ve vztahu pokračoval a posléze se z něj snažil vymanit a pokračovat v normálním životě. Na mně až moc křehké...I když herecké výkony dobré, víc jak tři to nebude. ()
Příběh o přitažlivosti, lásce a hledání svého místa v otázce vztahu. Příběh zamilované dospívající dívky ke staršímu muži. Ne, tohle není známý příběh ´Lolita´ od literárního autora Vladimíra Nabokova, jehož román byl dvakrát zfilmován. Nabokov psal o dospělém muži, který se zamiloval do dospívající dívky, ale tento francouzský snímek vypráví sice svým smyslem o obdobném vztahu, ale z opačného hlediska. Scénář napsal sám autor své vlastní knihy a dokonce se posadil i na režisérskou stoličku, takže vše náležitě pojal plně dle svých představ. Námětem se taktéž jedná o provokativní dílo, které některé kritiky skutečně vyburcovalo, neboť zcela mylně poukazovali na údajný incest. Umělecké pouto k dané problematice má ucelený francouzský šarm nejen z daného pohledu, ale i atmosférou a určitou dojemností. Příběh zkoumá křehkou rovnováhu milostného vztahu, který po divácké stránce vyzývá a provokuje zároveň. Ono se tady hlavně poukazuje na souběh dospívání dívky, která ve svém životě prožívá něco nového, čímž se ve své zmatenosti nových pocitů toho snaží využít a to s někým, kdo je k ní nejbližší. Smyslné a milostné aspekty mladičké dívenky ke staršímu muži jsou hlavní devízou děje, který vyvolává víc otázek než odpovědí. Ano, stejně jako výše zmíněná ´Lolita´ tento příběh upozorňuje na společenské předsudky v rámci daného poznání a postoje v oblasti vztahů bez ohledu na věkový rozdíl. A tak vzniká otázka nejdůležitější. Může se ve skutečném životě něco podobného stát? ()
Jediné, co z Bliera zbylo, bylo provokující téma. Humor, nadhled, nečekaná pointa, to všechno kamsi zmizelo. Tenhle film neprovokuje a pochybuji, že provokoval v době svého uvedení. Dewaerea mám ráda v dramatech i komediích, protože vždy podal strhující výkon. Tady mě málem strhnul do propasti spánku. ()
Reklama