Podnikavá Joy

Vytře s ním hravě celou kuchyň, při ždímání na něj nemusí sahat, bavlněnou hlavici pak jednoduše šoupne do pračky, která se postará o zbytek. Proč o tom točit celovečerní film? Každý rok se musí v oscarovém (Zlaté glóby, ceny BAFTA) osudí objevit alespoň jeden film, jehož zařazení je přinejmenším nepochopitelné. I v nejrůznějších filmových databázích se pak po prvotním nadšení nejvěrnějších stáhne do průměrných čísel (viz. Špinavý trik). Joy dopadne stejně. Nechtěla strávit svůj život sledováním televize a skrýváním se před světem jako její matka. Její příběh určitě zajímavé úlomky má, ale filmové zpracování není ani pohodové, ani suverénní, nestrhne ani herecky (třeba jako v případě Terapie láskou). Emočně je to (u Davida O. Russella znovu) velmi nestálé, dramaticky povrchní, komediálně nijaké. Vedlejší postavy jsou až nemístně přestřelené, vztahy mezi nimi nejsou komplexní, jak by si možná tvůrci přáli. Pro Jennifer Lawrence měl být tenhle životopis v Russellově podání další slibnou šancí. Sic sází na lehkou vyprávěcí notu, ke mně se té lehkosti ale moc nedostalo. Vesměs zklamání. Ač jsem to čekal. Lawrence tradičně fajn. (30.12.2015)

Film o, bezpochyby, skvělé holce, která se pustila na tenký led byznysu s vlastním vynálezem, mopem, který se sám ždímá a který jde vyprat v pračce. No nikdy by mě nenapadlo, že tenhle mop někdo vymyslel a přitom je jasné, že někdo ho vymyslet musel.. :-) Nebylo to špatné, ale ty složité rodinné vztahy ve mně vyvolávaly neustálý střeh o netrpělivé očekávání, kdy už ta Joy konečně vybuchne a spráská je tam všechny na jednu hromadu. :-) Chvílemi hodně dobré, chvílemi hodně slabé. (27.04.2016)

Příběh o ženě, která v životě nic nedokázala, ale pak dostala nápad na fantastický mop, je určitě zajímavý, Joy musela překonat hodně překážek, aby se její výrobek stal úspěšným a udržela si ho. Natočeno je to ovšem takovým stylem, že chvílema je to opravdu napínavé, ale chvílemi zase nudné. Každopádně dalo se na to dívat. (28.08.2017)

Jenže spolehlivost k zážitku nestačí, jakkoli hlavně De Niro coby výbušně potrhlý, znovu a znovu záletnický otec titulní hrdinky zosobňuje nejzářivější z barev pestrého rodinného koloritu. Více méně zábavné momentky kolem maminky zahnívající u seriálů či exmanžela Joy přežívajícího i po rozvodu v suterénu jejího domu tvoří pouhé ozdůbky příběhu, který postupuje fádně, popisně a bez tajemství. Včetně vypravěčské role babičky, jež vzpomíná, jak už v dětství Joy „vyráběla věci“, a věčně opakuje své milované vnučce, která se v dospělosti stará o vlastní děti i zbytek rozháraného příbuzenstva, že se stále nemá vzdávat vlastních snů. Proroctví „Jednou budeš úspěšná vůdkyně“ ohlašuje předem modelovou poctu silným ženám, k níž se film prokousává řetězcem banalit o dívce z chudých poměrů, jež nakonec svého uznání došla.Přinejmenším od Russella by člověk čekal nápaditější znaky vyprávění než hrdinčiny noční můry či její názorné osvícení, když si při vytírání poraní ruku o střepy a začne vymýšlet onen „zázračný mop“. Přitom Joy vůbec není špatně natočená, prostě jen chutná mdle, usedle a barvotiskově. Vedle herců však obsahuje jeden motiv, který jí dodává šťávu: okamžik, kdy sama hrdinka, ale hlavně divák objevuje sílu, bizarní kouzlo a dobové zákulisí teleshoppingu. (07.07.2020)

Nebýt té jedné oscarové nominace, filmu bych se vyhnul velkým obloukem, protože téma filmu mě absolutně nezaujalo. Nicméně, Joy mě docela mile překvapila. Čekal jsem totální nudu, ale ta se nakonec ani moc nekonala. A to z jednoho prostého důvodu jménem Jennifer Lawrence. Předesílám, že se nepovažuju za jejího fanouška, ovšem byla to právě ona, kdo mě nejvíc zaujal. Hlavní hrdince podobné „Mařenky“ ve mně vzbuzují vše, jen ne sympatie, ovšem v podání výše zmiňované herečky jsem se přistihl, že jí chvílemi nepokrytě fandím, čehož bych se před projekcí nenadál. Zvláště její rodina byla „nádherně“ na zabití. A sem tam se objevila i nějaká ta vydařenější scéna či pasáž (příjemně kýčovité Something Stupid, otcův svatební proslov, šílená soap opera, rozhovor v hotelovém pokoji atd.). Ale nejvíc komické mi přišlo ostříhání vlasů a z ní plynoucí představa nového člověka (jestli mě na ženách něco nikdy nepřestane bavit, je to přesně tenhle faktor). Celkově vzato nic strhujícího ale díky hlavní představitelce to bude lepší průměr. (13.07.2016)