Svět podle Lelanda

Nemohu tady u Života podle Lelanda mluvit o přílišném zklamání, spíše bych řekl, že to byla chyba mého výběru a rozhodně jsem čekal něco jiného. Už z důvodu, že si nečtu obsahy, aby nebyla nouze o překvapení. Nejlepší částí filmu jsou některé velmi melancholicky laděné flashbacky do minulosti okořeněné padnoucím hudebním podkresem. Ale celkově si myslím, že se tvůrci snažili o až příliš chytrý film a to se jim dle mého názoru ani trochu nepovedlo. Děj mi přijde naprosto nudný a prázdný, postavy umělé a dialogy taky na nic. Herecky jsem vcelku spokojen, Don Cheadle mi nevadí, v Goslingovi vidím velkou hvězdu budoucnosti, ale bohužel Kevina Spaceyho tam bylo žalostně málo. Naprosto tuctové drama bez jiskry. (09.03.2011)

Leland je můj kluk, moje imaginární druhé já, můj pokřivenej obraz. Jeho život byl vyhrocenej jako špičky nožů, ale málokdy si to uvědomil. Pak se v jeho životě něco zlomilo, začal si uvědomovat tíhu života a rozum mu odešel až na kraj světa. Začal vnímat jinak. Leland není film pro každého, je v něm otázek na vícero takových počinů. Ale má Ryana Goslinga, jehož herecké umění překračuje lidský možnosti a z jehož postav se stává něco víc než jen "lidi na papíře". Obdivuju ho, protože je na svůj věk až k zbláznění vyzrálej. V poslední den roku jsem chtěl něco mimořádnýho- byť Leland nefiguruje v horních dvaceti, má pro mě větší význam, než kdejaký film od fochu. Je to těžký, ale ten film má ohromný potenciál ve vaší hlavě zrát. 90% (31.12.2009)

Z tohoto filmu cítiť toľko smútku, beznádeje a zla, že som dostal miernu depresiu. Keď sa z dieťaťa stane dospelý človek okrem veľa iných vecí zistí jednú podstatnú. Život nie je rozprávka zo šťastným koncom, no ak ste mali aspoň trochu šťastný príbeh stálo to zato. Otázka je či to šťastie tiež nebola len ilúzia ... ja verím a dúfam, že nebola. Ešte stále vo mne horí trošku nádeje, že oplatí sa veriť v dobro ... myslím, že ho máme v sebe všetci, len sa ho bojíme ukázať ... dúfajme, že raz sa to zmení ... (06.09.2015)

Já jsem prostě ty věčné žvásty o životních cestách, osudech, chybách, otázkách a dalších hovnech prostě nebaštil. Pokud by je film dávkoval v alespoň částečně stravitelné formě, mohla by být řeč o lepším hodnocení. Takhle nám rejža naservíroval jen do prdele volající NUDU, která totálně pohřbívá snahu získat si divákovu pozornost a pochopit motiv hlavní postavy. Poselství filmu jsem pochopil následovně. Školák, jenž bezostyšně několikrát zapíchne kudlu do hrudníku souseda/kamaráda, který je navíc postižený, je vlastně taky jen člověk ba vlastně skoro obětí svého vlastního trestného činu a tím pádem se zas tak nic hrozného nestalo, protože vězeňský učitel si v něm našel zalíbení a má nezlomnou touhu napsat o svém oblíbeném delikventovi knihu. Tím jsem shrnul dějství i myšlenku této ujeté zhovadilosti, která se snaží být ultra hlubokým dílem, čímž vskutku není. Ale kripl jsem já, neboť to vypadá, že tento "film" někomu změnil život... (13.09.2020)

'' You have to believe that life is more than the sum of its parts, kiddo...'' Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého Vám mozek šrotuje na plné otáčky. Kvůli kterému si musíte klást otázky, hledat ''v tom všem'' smysl. Otázky na které neznáte odpovědi, doufáte v jejich nalezení po skončení titulků, nebo se prostě smíříte s tím, že na některé z nich prostě odpovědi neexistují. Po skončení filmu se ve mně mísila celá řada pocitů, ale v něčem mám jasno. Perfektní soundtrack, výborný Gosling (kam se v posledních letech poděl ?) a stejně tak obsazení vedlejších rolí. Tohle je jeden z těch zážitků, na který budu hodně dlouho myslet - 90%. (10.08.2011)