Solino
Režie:
Fatih AkinScénář:
Ruth TomaKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Giannos AiolouHrají:
Christian Tasche, Barnaby Metschurat, Tiziana Lodato, Antonella Attili, Moritz Bleibtreu, Patrycia Ziolkowska, Francesco Fiannaca, Hermann Lause (více)Obsahy(2)
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění. Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa. V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o „společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo „sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění. Režisér Fatih Akin tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
1964 ještě doma v Itálii. Po otcově-dědečkově smrti směr Německo. Duisburg. Země zaslíbená, nebo spíš byt zaslíbený? S WC na chodbě, bez bidetu! Cibule je malá, artyčoky nejsou. Otec si nechce špinit ruce. Matka vymyslí pizzerii, Solino. Otec neplatí nájem a účty, zato koupí televizi. Ty hákové kříže mne fakt dostaly. Nápad s kolejemi bezvadný. Zlodějem spony ovšem druhý z bratrů. O deset let později pizzerie už zavedená. Gigi i Giancarlo oba pracují, jeden stále krade. Konkurence roste, zlatá mládež si užívá. Přistižení není nejpříjemnější. Trik s dědečkovou fotkou vtipný. Ale kufry jsou sbaleny. Gigi stále za malého hloupého bratra. Giancarlo ten protřelý. Krádež kamery vyústí nečekaně. Další sbalený kufr už není chlapců. Když je bratr hajzl, těžko něco dělat. Ukrást identitu je tak jednoduché. Otec není o moc lepší a zase je to na Gigim. „Jdi si žít svým životem,“ říká matka. Zvláštní film, takové Kaino-Ábelovské, vzbuzující emoce. Včetně Gigiho prvního a posledního filmu. ()
Fatih tentokrát věnoval film italským gastarbeiterům. Silné rodiné drama, se skvěle zahranou bratrskou dvojcí, plné vůně pizzy, pasty, porůří i italských pláží. Akin má opět příběh pevně v rukou a svěle vede herce, bezproblémů se vyrovna s náročnější výpravou (několik dobových etap) a tradičně staví na dravé ruční kameře. Žel první hodinu se rozjíždí poněkud pomaleji a nezvykle málo agresivně, zjevně chtěl zdůraznit italskou nit, ale vzhledem k tomu, jak se chytne v druhé půli, je to trošku nepatřičné. Takže není to nejlepší Akin, ale stále vysoko nad průměrem a dostatečně zajímavý pro diváka. Gigi a Giancarlo odejdou s rodiči z Itálie do Německa za prací a světlou budoucností, žel nic nejde samo, obzvlášť když rodina nedrží pohromadě tak, jak by měla... 80% ()
ČSFD mi smazala první verzi komentáře. :-( Jenom doufám, že se to tady neděje moc často. Podruhé už se mi do toho tak nechce, ale protože jde v případě Solina o mimořádný film, tak si sem k němu pár postřehů uložím (resp. se o to ještě jednou pokusím). Film jako celek mě uchvátil, i když rozjezd byl pozvolný až nudný. Kdybych nevěděl, že se dívám na další film mého prověřeného oblíbence Fatiha Akina, tak bych to nejspíš někde v půlce zabalil. Bylo mi ale jasné, že to hlavní má teprve přijít, takže jsem se tím začátkem prokousal, aby mě závěr totálně strhnul a odrovnal. Jedním slovem nádhera, vyšperkovaná černobílým filmem ve filmu. ()
Nejdem sa tu rozpisovať o tomto filme. Rovno Vám odporúčam aj ostatné filmy Fatiha Akina :) ()
Fatih Akin umí! Pokud Vás aspoň trochu zajímá téma života emigrantů, doporučuji... Tento snímek sice není tak grandiózní jako Gegen die Wand, avšak je alespoň o trošku méně depresivní - pořád však dostatečně, aby zaujal a zasáhl... Viděno v Neměcku, v němčině, na každotýdenním filmovém večeru - po shlédnutí dlouze rozebíráno. A proto se i tento snímek nezsmazatelně vryl do mé paměti... ()
"Klasické akinovské prostředí", tentokrát o Italech. Do půlky celkem krotké, pak nastoupí očekávané vypjaté scény. Dost netradičně tentokrát happyend. ()
Velice zajímavý film, vlastně o migrantech a přizpůsobení se v novém prostředí, o rúzných kulturách (Itálie vs Německo), o rúzných bratrech, o různých přítelkyních. Vlastně celý film je v konstantním sporu něčeho s něčím. Musím říct, že takového sourozence bych nechtěl. Velmi dobře natočeno a zahráno, jediné co je trochu překvapivé, že Italské bratry hrají němci :D ale na celkové vyznění filmu to nemá vliv. ()
Brilantní příběh uprostřed italštiny a němčiny... ()
tak to teda... celou dobu jsem myslel, že ten příběh někam spěje, a ono ne... takřka všichni mladý herci jsou nesympatický, klišé je příliš, akinovská poetika na mě tentokrát nefungovala a rozuzlení - ty chechtající se Italové na konci - to už jsem nepobral vůbec... ()
Akin umí skvělé komedie ale umí také skvělé drama. Solino je toho důkazem. Humorné a přitom seriózní drama o vztahu dvou bratrů a jejich soubojem napříč let a napříč mapou. Přirovnání k Bio ráj není náhodou ale Solino je víc než jen poetický příběh ze života mladého itala. ()
Klasický príbeh dvoch bratov, dobrého a horšieho. Celé obalené scenériou šesdesiatich rokov v Taliansku a Nemecku. Príbeh pekný, no dopredu som vedel ako sa skončí a to nemám rád. Navyše scény s kinom mi veľmi pripomínali iný taliansky film, na ktorého názov si teraz neviem spomenúť a ten vo mne zanechal o dosť lepší dojem.. ()
Velmi dobře natočené drama, které je však tak trochu předvídavé a místama nevěryhodné - ten spletenec rodinných vztahů je komplikovaný více, než by bylo třeba. Není to tak pohltivé, jak bych čekal, ale nudit se nebudete.... ()
Miluji ságy. Od Kusturicova Undergroundu po Garcia- Marquezovo Sto roků samoty. Solino je sice kapánek jinde, ovšem celkovým vyzněním nemá slabinu. Bráchové budou vždy bráchové a ten Bleibtreuův s afrem na hlavě je navíc bezkonkurenční. ()
Veľmi solídny a poctivý príbeh, vynikajúce herecké výkony a divácky vďačné témy (rozpad rodiny, súrodenecká láska aj rivalita, obetovanie sa, zrada a pokánie) sú hlavnými atribútmi tohto málo známeho snímku. Všetko vrámci prisťahovaleckej ságy je zobrazené veľmi zručne a remeselne bez chýb, až tak že miestami sa mi film javil až príliš sterilným. Neviem či je to v tomto prípade výtka, kedže ani prílišné tlačenie na city nie je tá správna cesta. Nechcem tu vyzdvihovať hlavnú hviezdu filmu M.BLEIBTREUa, ktorý ma zaujal v KLOPANÍ či v LOLA BEŽÍ...ale hlavne v EXPERIMENTE, kedže režisér umne jeho potenciál potlačil na rovnakú úroveň a dal priestor celej rodine aj keď hlavnou líniou bol súrodenecký vzťah. V každom prípade mojou jedinou výtkou je až príliš "čistý" štýl celej snímky. Proste mi chýbala nejaká nápaditosť kameramana, niečo čo by ozvláštnilo to kvázidokumentaristické poňatie SOLINA. Rozhodne si tento film zaslúži pozornosť, aj keď stavia na jednoduchých a čistotých vyjadrovacích prostriedkoch - možno práve preto, kedže v súčasnosti kladie väčšina tvorcov dôraz na vizuálne ekvilibristiky či netradičné postupy v snahe ozvláštniť nezaujímavé scénare. 80% ()
Jeden z nejkrásnějších filmových příběhů moderní kinematografie. ()
Proti zdi mě zaujalo, ale neuchvátilo.Solino mě zcela pohltilo svojí poetikou, krásou, upřímností a komorností.Je to jeden z mých posledně viděných snímků a jeden z nejlepších, možná úplně nejlepší.Fakt mě dostal.Herci skvělí, hudba úžasná a italština odzbrojující.Jsem ráda, že jsem tenhle film nepropásla, když ho dávali v televizi, protože pak by můj život postrádal ardore e passione...a to by bylo strašný! ()
Pro mě další z mnoha povedených německých filmů, o kterých se moc nemluví! Solino je trochu oddechovka,ale i přesto se má čím pochlubit... ()
film, ktory chyti cloveka od prvej sekundy po poslednu. krasne sceny, prostredie, ludia a neuveritelne posobivy scenar. ()
Vynikajúci film. Po dlhej dobe konečne plnohodnotný zážitok z filmoklubového filmu. Takéto filmy volám "a breath of a fresh air" a najviac ich milujem. Silný ľudský príbeh, výborní herci, úžasná atmosféra, humor, ľahkosť aj trpkosť, silné emócie, taký pocit ozajstnosti z celého filmu. A naozaj kvalitná práca s obrazom, žiadne nudné statické interiéry alebo nekonečné kecy. Keby všetky filmy boli také! Asi napozeram tvorbu Fatiha Akina komplet celú. Svojho času ma oslnilo V Júli, toto bolo ešte lepšie :) Odporúčam. ()
povabne prekvapenie. ()